Bez maminky: Jak vypadá „kojenecký ústav“ pro zvířecí novorozence?

„Ročně nám projde pod rukama mezi dvaceti až čtyřiceti zvířaty. Záleží na tom, jak je v daném období špatná situace,“ říká jedna ze zakladatelek spolku Barbora Pořízková. „Pokud najdeme malé koťátko, je nutné nejdříve zvážit, zda je kotě opravdu opuštěné a zda není možné, že se pro něj vrátí jeho maminka. Zohledníme přitom, v jaké situaci se koťátko nachází – jak je staré, jaká je okolní teplota, jak bezpečné je místo, kde se nachází – a podle toho se rozhodneme, zda koťátko hned odneseme do bezpečí nebo zda budeme chvíli ‚číhat‘, jestli se nevrátí maminka,“ popisuje.

Domácí množení: Cesta do světa přeplněných útulků a nemocných zvířat

Prima Mazlíček

„Sháníme fenku na krytí. Máme křížence Velkého švýcarského psa kříženého s Tibetskou dogou, výborné povahy. Sháníme podobné plemeno. Máme zájem o štěňátka.“ Jeden ze stovek inzerátů, skrze které hledají majitelé psů a fen možnost, jak přivést na svět další štěňata. Bez ohledu na rasu, možné dědičné onemocnění nebo genetickou výbavu.

Když se kotě dostane do bezpečí, je potřeba zajistit tři základní věci. Teplo, protože čerstvě narozená koťata nemají vlastní termoregulaci. K tomu dopomůže ohřívací láhev nebo vyhřívaná deka. Kromě tepla je také potřeba zajistit správnou výživu. Ta nejmenší koťata potřebují pravidelný přísun kočičího mléka každé dvě hodiny a to přes kojeneckou lahev nebo injekční stříkačku. Je důležité zvolit správný druh mléka, protože například kravské může koťatům velmi ublížit. A v neposlední řadě je nutné pomoci mláďatům s vyprazdňováním, což běžně dělá jejich máma. „Nejmenší koťátka se neumějí sama vyprazdňovat, tudíž jim s tím musíme pomoci. To děláme tak, že mokrým hadříkem jemně kroužíme kolem jejich genitálií, dokud se nevyprázdní,“ vysvětluje Barbora. I když to není zrovna příjemné téma k hovoru, bez této pomoci by mláďata neměla šanci přežít. Po zajištění všech důležitých věcí kontaktují veterináře a útulek, s nimiž se domluví na dalším postupu.

Kastruj a zachraň život

„Ač se to možná nezdá, kastrace je nejdůležitější krok v pomoci toulavým kočkám. Za současné situace se kočky naprosto nekontrolovatelně množí a produkují obrovské množství koťat, o které se nikdo nestará. Umírají tedy na různé nemoci, podvýživu nebo zimu,“ upozorňuje Barbora. „Aby měla práce útulků nějaký smysl a opravdu se dařilo snižovat utrpení zvířat, je třeba přestat ať už záměrně či nezáměrně produkovat další a další kočky, které zůstávají bez péče na ulici. Luxus radovat se z doma narozených koťátek bychom si měli dovolit až tehdy, když budou všechny útulky prázdné a každé zvíře bude mít dostatek lásky a péče.“

Svědectví o tom, jak je kastrace potřebná, podává i příběh kotěte Hope, neboli Naděje, jak ji zakladatelky spolku Bez maminky pojmenovaly. „Hope byla se svými dvěma sourozenci Uriáškem a Merry nalezena na staveništi. Když se dostali k nám, jejich stav byl naprosto příšerný. Ačkoliv jim v té době už muselo být přes pět týdnů, vážili pouze 170 gramů, což je za normální situace váha dvoutýdenního kotěte. Merry s Uriáškem bojovali o život několik dní, ale bohužel svůj boj prohráli. Hope jako jediná měla dostatek sil, aby se dala zase do pořádku a poté, co se uzdravila, našla ten nejlepší domov, kde celý den řádí s kočičí partou.“

V současné době jsou útulky pro psy i kočky přeplněné, část z nich přesahuje svou kapacitu. Přede dveřmi se jim objevují krabice s koťaty nebo jim nezodpovědní majitelé hodí kočku na pozemek a ujedou. Provozovatelé zvířecích organizací poukazují na nutnost kastrovat s čím dál větší naléhavostí. I proto vznikají programy, které pomáhají s úhradou kastrací toulavých koček a kočičích kolonií. Například projekt „Feliti kastruje“ přispěl na kastraci více než 1300 koček a kocourů v Česku. Kastrace také aktivně řeší organizace „Nekupuj. Adoptuj!“. Na stránkách www.kastracemipomohla.cz mimo jiné vysvětluje, v čem může kastrování zvířatům pomoci a jak mohou naopak pomoci lidé, aby ke zbytečným úmrtím přemnožených zvířat nedocházelo.