reklama

Domácí množení: Cesta do světa přeplněných útulků a nemocných zvířat

„Sháníme fenku na krytí. Máme křížence Velkého švýcarského psa kříženého s Tibetskou dogou, výborné povahy. Sháníme podobné plemeno. Máme zájem o štěňátka.“ Jeden ze stovek inzerátů, skrze které hledají majitelé psů a fen možnost, jak přivést na svět další štěňata. Bez ohledu na rasu, možné dědičné onemocnění nebo genetickou výbavu.

reklama

„Chceme štěňátko po naší fence/pejskovi,“ je jeden z nejčastějších důvodů domácího množení. „Psi bez PP nejsou méněcenní,“ je pak nejčastější argument k připomínkám o možných následcích. Jde však o argument, který není na místě. O méněcennosti „voříšků“ totiž nikdo nemluví. Řeč je o zdravotních následcích a dopadech, které domácí množení má.

A jaké to jsou? „Takové, že přibude psů, které nikdo nechce a prožijí většinu života, ne-li celý, v útulku. Další problém je zdravotní stránka, často takto ‚množí‘ lidé, aniž by tušili něco o dědičných nemocech, takže mohou klidně produkovat nemocná zvířata, aniž by o tom věděli (v lepším případě), v horším případě to dělají vědomě,“ popisuje veterinářka Martina Načeradská.

Slepí, hluší a často nemocní

Jeden z případů domácího množení, respektive jeho následky, řešil v říjnu 2019 i Útulek Tábor. Jednalo se o rodinu z obce nedaleko Tábora, která svými štěňaty zásobuje široké okolí. „Pejskové zde nežijí přímo v hrozných podmínkách, nejsou ‚chováni‘ pro zisk. Rodina asi jen ráda množí a daruje či prodává pejsky,“ popisuje Zdenka Fürst z Útulku Tábor. „Otec všeho je vizuálně australský ovčák (bez PP)  - krásný bílý kluk bez pigmentu s double merle genem. Matka je pak krásná fena, která vypadá jako kolie. A od nich byla štěňátka, milá a krásná. Pak znovu a znovu. Rok za rokem. Rodině pak pár štěňat zůstalo. Množili se mezi sebou, i s rodiči a štěňátka se vesele šířila dál.“

Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Tzv. double merle gen, který vzniká při křížení dvou jedinců s merle zbarvením, s sebou totiž nese velkou řadu rizik, od očních vad po anomálie kostry. To potvrzují i v táborském útulku. „Jsou to neurčití kříženci často s krásným zbarvením, proto o ně bývá zájem. Nicméně bývají také slepí, hluší, často nemocní. Ostatně jako všechna štěňata pocházející s incestů a ještě často s double merle genem. Poté odrostou, objeví se problémy a pejskové putují do útulku. Ať už je někdo nechá utéct, v krabici v lese, u útulku nebo přiváže u lampy.“

Není vořech jako vořech

Problémem není jen merle zbarvení, nebo třeba módní modrá či čokoládová barva u francouzských buldočků. „Za velmi problematické považujeme také křížení různých plemen psů, které mají náročné povahové rysy pro zvládání člověkem. Když se spojí takový rotvajler s tibetskou dogou nebo husky s mastifem, nebudou to nenáročná roztomilá chlupatá klubíčka,“ vysvětluje Nikola Burešová z azylu Handipet Rescue. „Pes takového křížení patří pouze do zkušených rukou. Bohužel takových kříženců jsou útulky plné. Taky o tom, jak je nějaký člověk nezvládl vychovat, čteme často ve zprávách. Ti psi za to nemohou, prvopočátek problému je vůbec v tom, že někdo místo kastrace zvolil cestu štěňat a následně je rozdal do rukou nezkušených lidí.“

V azylu se často setkávají právě s následky domácího množení, kdy nejen, že jde o „výbušnou směs“ vzniklou neuváženým křížením plemen, ale také o genetické vady. „Chovatel by totiž měl být odborník, který bude znát všechna důležitá onemocnění a dokáže se s nimi vyrovnat a v chovu je eliminovat. To u domácího množení není možné, ať už kvůli neznalosti genetických predispozicí nebo proto, že pejskové nemají průkaz původu a nejde se u nich dozvědět zdravotní testy od předků,“ popisuje problematiku domácího množení Burešová. Psi pak nejčastěji trpí kvůli problémům s koleny, kyčlemi nebo srdcem.

Útulky nestíhají, štěňat přibývá

Problém s domácím množením se ale netýká jen samotných psů, kteří mohou trpět zdravotními problémy. „Inzeráty typu ‚hledáme ženicha/nevěstu pro naší Belinku/Alíka‘ se nám nečtou lehko. Někdy je za nimi touha vydělat (třeba když je Belinka zajímavě zbarvená čivava a prodejem jejích štěňat by se dalo vydělat na pěknou dovolenou), častěji ale prostě jen neznalost, nezájem a příliš velká touha a přání mít právě po svém psovi potomky. Protože je prostě úžasný,“ popisuje Kateřina Hadrabová z AniDef – útulek Žim.

Jenže jaká je realita? „My máme úžasných psů plný útulek. Drtivá většina z nich byla kdysi štěňátka právě z takového spojení, kde přání a touha zvítězilo nad zodpovědností. Zrovna tohle štěně se třeba nepodařilo udat, tak skončilo v útulku. Nebo se udat podařilo, ale v rodině moc zlobilo, moc vyrostlo, překáželo, onemocnělo, nebyl na něj čas. A tak skončilo v útulku. Mezitím ti, u kterých se narodilo, dál žijí v přesvědčení, do jak skvělých rukou štěňátka rozdali. A problémy, které oni svým ‚my chceme štěňátka‘ způsobili, řešíme právě my v přeplněných útulcích,“ dodává Hadrabová. Nastává pak situace, kdy pro zvířata, která jsou skutečně v nouzi, v přeplněných útulcích není místo. To ale mohou změnit jen zastánci domácího množení.

Tagy:

Hlavní zprávy

Kyanid do Bečvy unikl jinde, říká rybář po provedeném experimentu. K řece chodí se smutkem

Případ otravy, která v září roku 2020 zabila na skoro 40 kilometrech řeky Bečvy více než 40 tun ryb, vzbuzuje od začátku kontroverze. Experiment s chloridem sodným, který provedl na vlastní pěst přírodovědec Jakub Hruška spolu s rybářem Stanislavem Pernickým, už dříve vyloučil, že by jedy unikly do řeky z kanálu u bývalé Tesly Rožnov. Sněmovní komise v pátek schválila závěrečnou zprávu z vyšetřování. Na její obsah netrpělivě čeká i Pernický, předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.

Peníze pro Alžbětu, sluhy a vnoučata. Co princ Philip v „tajné“ závěti odkázal dětem?

Minimálně 90 let se neměla veřejnost dozvědět, jaký byl obsah poslední vůle prince Philipa, zesnulého manžela britské královny. Zdroje z paláce však závěť vévody z Edinburghu vynesly médiím. Jmění v přepočtené hodnotě 887 milionů korun získá z většiny Alžběta II., na své si však přijdou i tři sluhové-asistenti nebo vnoučata. Čtyřem dětem odkázal 14 tisíc svazků knih.

reklama

Domácí zpravodajství

Lidé trpí a umírají v totalitě peněz. Vláda má na rukou krev, hlásá mladý komunista

Ostrou kritiku si v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS od ostatních mladých politiků vyslechl kandidát KSČM pro sněmovní volby Arťom Korjagin za jeho slova, že lidé dnes trpí a umírají v „totalitě peněz“ a kapitalistický systém „má na rukou krev“. Kandidát Přísahy Michal Košan reagoval slovy, že „komunisty nenávidí“. Představitelka koalice Spolu Markéta Vyvlečková (KDU-ČSL) a reprezentant Pirátů a STAN Zbyněk Horváth připomněli, že komunistický režim zavraždil a pronásledoval stovky lidí.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

Češi jsou švejkovská nátura a nevěří opatřením. Neočkované si covid najde, říká Kubek

Česko musí co nejrychleji proočkovat zbytek seniorů, vyzývá v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda České lékařské komory Milan Kubek. Varuje zároveň, že si covid neočkované najde. Na druhou stranu si myslí, že pokud by se proočkovala větší část společnosti, mohlo by dojít k rozvolnění opatření podobně jako například v Dánsku. Připomněl však, že někteří Češi se švejkovskou povahou nerespektují ani současná pravidla.

reklama