reklama

Domácí množení: Cesta do světa přeplněných útulků a nemocných zvířat

Pixie - výsledek bezhlavého domácího množení psů s merle genem a bez PP.
Foto: Útulek Tábor

„Sháníme fenku na krytí. Máme křížence Velkého švýcarského psa kříženého s Tibetskou dogou, výborné povahy. Sháníme podobné plemeno. Máme zájem o štěňátka.“ Jeden ze stovek inzerátů, skrze které hledají majitelé psů a fen možnost, jak přivést na svět další štěňata. Bez ohledu na rasu, možné dědičné onemocnění nebo genetickou výbavu.

reklama

„Chceme štěňátko po naší fence/pejskovi,“ je jeden z nejčastějších důvodů domácího množení. „Psi bez PP nejsou méněcenní,“ je pak nejčastější argument k připomínkám o možných následcích. Jde však o argument, který není na místě. O méněcennosti „voříšků“ totiž nikdo nemluví. Řeč je o zdravotních následcích a dopadech, které domácí množení má.

K tématu

A jaké to jsou? „Takové, že přibude psů, které nikdo nechce a prožijí většinu života, ne-li celý, v útulku. Další problém je zdravotní stránka, často takto ‚množí‘ lidé, aniž by tušili něco o dědičných nemocech, takže mohou klidně produkovat nemocná zvířata, aniž by o tom věděli (v lepším případě), v horším případě to dělají vědomě,“ popisuje veterinářka Martina Načeradská.

Slepí, hluší a často nemocní

Jeden z případů domácího množení, respektive jeho následky, řešil v říjnu 2019 i Útulek Tábor. Jednalo se o rodinu z obce nedaleko Tábora, která svými štěňaty zásobuje široké okolí. „Pejskové zde nežijí přímo v hrozných podmínkách, nejsou ‚chováni‘ pro zisk. Rodina asi jen ráda množí a daruje či prodává pejsky,“ popisuje Zdenka Fürst z Útulku Tábor. „Otec všeho je vizuálně australský ovčák (bez PP)  - krásný bílý kluk bez pigmentu s double merle genem. Matka je pak krásná fena, která vypadá jako kolie. A od nich byla štěňátka, milá a krásná. Pak znovu a znovu. Rok za rokem. Rodině pak pár štěňat zůstalo. Množili se mezi sebou, i s rodiči a štěňátka se vesele šířila dál.“

Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Tzv. double merle gen, který vzniká při křížení dvou jedinců s merle zbarvením, s sebou totiž nese velkou řadu rizik, od očních vad po anomálie kostry. To potvrzují i v táborském útulku. „Jsou to neurčití kříženci často s krásným zbarvením, proto o ně bývá zájem. Nicméně bývají také slepí, hluší, často nemocní. Ostatně jako všechna štěňata pocházející s incestů a ještě často s double merle genem. Poté odrostou, objeví se problémy a pejskové putují do útulku. Ať už je někdo nechá utéct, v krabici v lese, u útulku nebo přiváže u lampy.“

Není vořech jako vořech

Problémem není jen merle zbarvení, nebo třeba módní modrá či čokoládová barva u francouzských buldočků. „Za velmi problematické považujeme také křížení různých plemen psů, které mají náročné povahové rysy pro zvládání člověkem. Když se spojí takový rotvajler s tibetskou dogou nebo husky s mastifem, nebudou to nenáročná roztomilá chlupatá klubíčka,“ vysvětluje Nikola Burešová z azylu Handipet Rescue. „Pes takového křížení patří pouze do zkušených rukou. Bohužel takových kříženců jsou útulky plné. Taky o tom, jak je nějaký člověk nezvládl vychovat, čteme často ve zprávách. Ti psi za to nemohou, prvopočátek problému je vůbec v tom, že někdo místo kastrace zvolil cestu štěňat a následně je rozdal do rukou nezkušených lidí.“

K tématu

V azylu se často setkávají právě s následky domácího množení, kdy nejen, že jde o „výbušnou směs“ vzniklou neuváženým křížením plemen, ale také o genetické vady. „Chovatel by totiž měl být odborník, který bude znát všechna důležitá onemocnění a dokáže se s nimi vyrovnat a v chovu je eliminovat. To u domácího množení není možné, ať už kvůli neznalosti genetických predispozicí nebo proto, že pejskové nemají průkaz původu a nejde se u nich dozvědět zdravotní testy od předků,“ popisuje problematiku domácího množení Burešová. Psi pak nejčastěji trpí kvůli problémům s koleny, kyčlemi nebo srdcem.

Útulky nestíhají, štěňat přibývá

Problém s domácím množením se ale netýká jen samotných psů, kteří mohou trpět zdravotními problémy. „Inzeráty typu ‚hledáme ženicha/nevěstu pro naší Belinku/Alíka‘ se nám nečtou lehko. Někdy je za nimi touha vydělat (třeba když je Belinka zajímavě zbarvená čivava a prodejem jejích štěňat by se dalo vydělat na pěknou dovolenou), častěji ale prostě jen neznalost, nezájem a příliš velká touha a přání mít právě po svém psovi potomky. Protože je prostě úžasný,“ popisuje Kateřina Hadrabová z AniDef – útulek Žim.

Jenže jaká je realita? „My máme úžasných psů plný útulek. Drtivá většina z nich byla kdysi štěňátka právě z takového spojení, kde přání a touha zvítězilo nad zodpovědností. Zrovna tohle štěně se třeba nepodařilo udat, tak skončilo v útulku. Nebo se udat podařilo, ale v rodině moc zlobilo, moc vyrostlo, překáželo, onemocnělo, nebyl na něj čas. A tak skončilo v útulku. Mezitím ti, u kterých se narodilo, dál žijí v přesvědčení, do jak skvělých rukou štěňátka rozdali. A problémy, které oni svým ‚my chceme štěňátka‘ způsobili, řešíme právě my v přeplněných útulcích,“ dodává Hadrabová. Nastává pak situace, kdy pro zvířata, která jsou skutečně v nouzi, v přeplněných útulcích není místo. To ale mohou změnit jen zastánci domácího množení.

Tagy: pes kočka chov zvířat množení
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

reklama
Ceny zboží v Česku rostou skoro nejrychleji v Evropské unii. Pomohlo by euro?
Cynická Evropo, probuď se, volají kvůli uprchlíkům premiéři Kalábrie a Sicílie
Bez roušek to v budoucnu nepůjde, myslí si epidemiolog Maďar
Slovensko hlasuje o interrupcích. Poslanci mají na stole dokonce čtyři novely
Landa: Lidé se bojí říkat svůj názor. Potřebujeme debatu o svobodě, kterou nám krájí
reklama
reklama
Češi si dovezli koronavirus ze šesti zemí. Nejvíce ze Slovenska

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Domácí násilí a jeho řešení není prioritou naší společnosti, říká advokátka Hrdá
Po bouřlivé debatě vláda podpořila senátní návrh na ústavní právo bránit se zbraní
Jihlavsko opět nařizuje povinné nošení roušek kvůli prevenci šíření koronaviru
Radka Maxová: Z ANO možná odejdu, postu europoslankyně se ale nevzdám
Další články
reklama
reklama