Jak dlouho se obejde Česko bez ruského uranu? Nahradit ho bude těžké, tvrdí experti

Bez uranu z Ruska vydržíme dva roky. I s takovým závěrem počítá krizový plán, který kvůli válce na Ukrajině vytváří největší výrobce elektřiny u nás, ČEZ. Vedle hledání alternativních dodavatelů jaderného paliva by se pak nejspíš muselo začít rychle přeorientovávat na zelené zdroje.

Před dvaadvaceti lety přestřižením pásky Miloš Zeman jako premiér spouštěl provoz jaderné elektrárny Temelín. Válka na Ukrajině teď může provoz Temelína a Dukovan zkomplikovat. ČEZ se totiž bojí o dodávky uranu z Ruska. Palivové články se přitom do elektráren doplňují jednou ročně.

„Je to samozřejmě řešitelné, ale není to úplně jednoduché. Záleží kolik máte zásob na přikládky. V průměru je to něco kolem dvou let, o něco déle je to v Dukovanech,“ podotkl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Ne každý umí vyrobit správný typ paliva. Máme dva roky na to oslovit Američany, Kanaďany a Jihokorejce, jestli by byli schopni dodávat daný typ paliva místo Rusů,“ doplnil hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Jaderná energie by přitom nejspíš měla ještě větší význam, než dnes – zvlášť ve chvíli, kdy by Rusové utáhli i kohoutky s plynem. Jaderné elektrárny ale zdaleka nepokryjí veškerou spotřebu elektřiny v republice. Pomoci by s tím mělo zvýšení výkonu uhelných elektráren a výstavba nových zelených zdrojů.

Renesance uhelných elektráren

„Muselo by se sahat vlastně úplně všude. Rozšířit kapacity obnovitelných zdrojů a pro kapalný plyn, zvýšit podíl uhlí na energetickém mixu, dovážet uhlí ze zahraničí či prolomit některé limity,“ doplnil Peterka.

„Uhelné elektrárny mohou zažít krátkodobou renesanci, ale o to rychlejší konec je čeká,“ dodal Beneš. Podle energetických expertů se tak na obnovitelné zdroje budeme muset spolehnout, ať chceme, nebo ne. Na jiné způsoby jak dosáhnout energetické soběstačnosti nám totiž v Evropě nezbývají zdroje.

Tagy: