Odebírání energií a ropy z Ruska je morální dilema, shodli se ekonomové Křeček a Kovanda
Česká republika se chce do roku 2033 odklonit od uhlí coby energetické komodity. Lignit se však na českém energetickém mixu stále podílí nezanedbatelným procentem. Význam obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny navíc stagnuje. Loni se v Česku za pomoci vodních, větrných nebo solárních elektráren vyrobilo necelých 15 % elektrické energie. Stejně jako před pěti lety. Válka na Ukrajině ale může fosilní éru prodloužit.
Česká republika vyrobí ročně asi 81 terawatthodin elektrické energie. V loňském roce bylo suverénně nejvyužívanějším zdrojem jádro s podílem ve výši 36,6 %. Ale hned na druhém místě figurovalo hnědé uhlí s více než 35% podílem. Pokud bychom ale přičetli i uhlí černé, pak lze Česko nazvat uhelnou republikou, protože by lignit i černé uhlí zajišťovaly více než 38 % produkce elektrické energie.
Zaorálek: Elektřinu vyrábíme levně a prodáváme do zahraničí. Pojďme ve stopách Slovenska
Slovensko zmrazí ceny energií na tři roky. Tamní vláda se dohodla se Slovenskými elektrárnami na zastropování cen výměnou za to, že upustí od sektorových daní. K inspiraci našimi východními sousedy vyzval v Partii Terezie Tománkové také bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „My jsme tento model navrhovali. Je to lepší, než co teď dělá vláda,“ řekl na CNN Prima NEWS.
Na obnovitelné zdroje ale připadalo jen 14,7 %. To je přibližně stejný podíl jako před pěti lety. Vyplývá to z údajů interaktivního modulu Energostat portálu Oenergetice.cz, který sleduje výrobu elektřiny ve vybraných zemích Evropské unie od roku 2016. Ukazuje se také, že v posledních pěti letech se náš energetický mix při výrobě elektřiny trochu proměnil, a to právě směrem k jaderným zdrojům. V roce 2016 se na produkci elektřiny podílely jen z 30,5 %, na hnědé a černé uhlí připadalo skoro 50 %.
Brzký konec uhlí je reálný
Z obnovitelných zdrojů se nejvíce elektřiny vyrobilo ve vodních elektrárnách, a to 4,7 % (včetně přečerpávacích zdrojů). Následovala biomasa (3,1 %) a fotovoltaické elektrárny. Ty se na produkci elektřiny loni podílely z necelých tří procent.
Vláda Petra Fialy (ODS) přitom ve svém programovém prohlášení uvádí, že chce do roku 2033 zcela skoncovat s uhlím coby energetickým zdrojem. Nakolik je takový cíl reálný, zhodnotil výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor. „Vláda ani nějaké větší regulatorní úsilí nemusí vyvíjet, provozovatele ke konci uhlí nutí ekonomika. Z tohoto pohledu je možné, že uhlí u nás skončí ještě o něco dříve, třeba do roku 2030,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Jak řešit energokrizi? Vláda by mohla zmrazit ceny po vzoru Slovenska, říká expert
Česká vláda by energetickou krizi mohla řešit jako její kolegové na Slovensku, tedy zajistit nižší ceny energií jejich zmrazením díky dohodě s některým z výrobců elektřiny. Ve vysílání pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl bývalý ředitel Pražské plynárenské Pavel Janeček. Ten ale dodává, že česká politická scéna je k tomuto tématu mnohem více roztříštěná, než na Slovensku. Stejně tak má za to, že vliv energetických společností je na našem území podstatně větší.
Nastínil také, že vládou deklarovaný cíl podporovat fotovoltaické elektrárny dává smysl, přestože si solární panely v minulosti nevysloužily zrovna dobrou pověst. „Fotovoltaické elektrárny mají největší rozvoj před sebou. Nenaráží u veřejnosti na takový odpor jako třeba elektrárny větrné,“ dodal Jiří Gavor.
Největší potenciál má fotovoltaika
Důraz na solární elektrárny vítá také programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. „Fotovoltaika se během minulého desetiletí stala nejlevnějším zdrojem energie. Nové projekty vznikaly raketově po celé Evropě, jen Česko si muselo na novou vlnu zájmu o solární energii počkat. Slib vlády Petra Fialy vybudovat během následujících čtyř let sto tisíc nových solární střech je jasným závazkem, že to myslí s modernizací české energetiky vážně,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Jaderná energetika má sice největší podíl na výrobě elektřiny, ale Česko nejvíce spoléhá na hnědé a černé uhlí dohromady. Zdroj: CNN Prima News
Jaderná energetika má sice největší podíl na výrobě elektřiny, ale Česko nejvíce spoléhá na hnědé a černé uhlí dohromady. Zdroj: CNN Prima News
Že mají fotovoltaické elektrárny v České republice poměrně velký potenciál, dokládají také odhady zveřejněné na portálu CzechSight.cz. Pokud by Česko dokázalo plně využít technicky realizovatelné kapacity pro solární panely, pak by dokázalo krýt čistou spotřebu elektřiny těmito zdroji z 51 %. Na větrné elektrárny by připadala necelá třetina.
Otázkou ale je, jak energetický mix ovlivní probíhající válka na Ukrajině. A to nejen bezprostředně teď, ale i s ohledem na to, že se ukazuje, jak nevýhodné je být závislý na dovozu zejména zemního plynu z Ruska.
Tendr na Dukovany na spadnutí
Česká republika ale v současné době klade důraz především na jadernou energetiku. Jednak bude muset v brzké době nahradit dosluhující reaktory v Dukovanech, jednak potřebuje zajistit velký a stabilní zdroj elektřiny, jehož výroba není ovlivněna výkyvy počasí.
Česko v řádu několika týdnů vypíše výběrové řízení na výstavbu nových jaderných zdrojů, jak v pořadu Co na to vaše peněženka nedávno uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. „Tendr je těsně před spuštěním. Všechny dokumenty, které jsou k němu potřeba, jako zadávací dokumentace a bezpečnostní dotazníky těch uchazečů, jsou v posuzování novou vládou a my očekáváme vyjádření, že můžeme tendr zahájit, v blízké době. Jestli to bude ještě únor nebo začátek března, si teď netroufám přesně říci,“ řekl druhý muž skupiny ČEZ. Dnes už víme, že výběrové řízení na výstavbu nových dukovanských bloků Fialova vláda spustí v příštím týdnu.
