Čtvrteční vražda chlapce na vlakovém nádraží v Hradci Králové znovu vyvolává otázky, zda jsou česká nádraží bezpečná. Jde o prostory, kde se pohybuje větší množství lidí, což poskytuje žádoucí anonymitu kapsářům, narkomanům a různým lidem na okraji společnosti. Útočiště jim poskytují nevyužívané budovy.
Brutální zločin, kdy muž ubodal čtrnáctiletého chlapce na hradeckém nádraží, otřásl veřejností. Někteří lidé se v jeho okolí nádraží přestali cítit bezpečně. „Když už je šero moc bezpečný to tu není,“ řekl jeden z dotazovaných v anketě CNN Prima NEWS. „Už to řešíme dlouho. Říkali jsme městské policii, že by bylo dobré, kdyby s tím něco začali dělat,“ řekl další dotazovaný. Lidé si stěžují na bezdomovce. „Ať je ráno, nebo odpoledne, somrujou o peníze, o cigarety a jsou dotěrní,“ řekl další dotazovaný.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zásah ve škole při výuce. Student na Kladensku vyhrožoval spolužákům, odvedli ho policisté
Královéhradecké hlavní nádraží ale v otázkách bezpečnosti nijak nevybočuje ve srovnání s ostatními městy. I tady jsou opuštěné drážní budovy a místa, kam se uchylují lidé na okraji společnosti. Okolí nádražních budov bývá částo dějištěm nejrůznějších incidetnů. A to nejen těch největších, jako jsou hlavní nádraží v Praze nebo Brně.
Například nádraží v Sokolově se přezdívalo nádraží hrůzy. Strhla se tu bitka projíždějících hooligans s místními Romy, hrající si děti zas z kolejí před projíždějícím vlakem vyháněla ochranka. Její členové ale předloni prodávali pervitin, a to přímo ve službě. „Tušil jsem to, tak jsem se jim vyhýbal. Nechtěl jsem s nimi nic mít,“ řekl bývalý zaměstnanec bezpečnostní služby. Nedaleký opuštěný dům, kde se problémoví lidé scházeli, město odkoupilo a chystá se ho zbourat.
Pověstnými jsou nádraží v Praze a Brně, kde se pochybných lidí pohybuje nejvíc. Potíže jsou ale i v dalších městech, kde se je nedaří z těchto lokalit dostat pryč. Nádraží v Plzni je mnohdy spojené prodejem i užíváním drog. Někteří bezdomovci tu třeba obtěžovali prodavače v tamních stáncích, dokonce jim vyhrožovali.
Plné ruce práce mívají často také policisté a ochranka na ústeckém nádraží. I tady zažívají konfliktní situace. „V železničních stanicích je povolen vstup pouze do veřejně přístupných prostor. Ty jsou standardně střeženy kamerami a ostrahou, která je oprávněna zasahovat v rámci pravomocí daných platnými zákony,“ uvedl mluvčí Správy železnic Pavel Tesař.