Bezdomovců v Praze přibývá. Jsou mezi nimi i lidé, kteří měli normální práci a bydlení

„Denně se na mě obrací občané, kteří bydlí v okolí Anděla a přilehlých parků. Situace je neuspokojivá. Lidí, kteří se nachází v tomto okolí, je skutečně větší množství, než dříve,“ potvrdila zvyšující se počet lidí bez domova starostka Prahy 5 Renata Zajíčková (ODS). Dodala, že se tam objevují i narkomani, kteří ovšem zároveň nutně nemusí být bezdomovci.

„Samozřejmě se staráme o centrum metropole, kde je vysoká koncentrace lidí bez domova nebo narkomanů. Snažíme se cíleně tento jev eliminovat. Priorita je zajistit pokojné bydlení a také pomoct organizacím, které těmto lidem pomáhají,“ popsal situaci v Praze 1 její starosta Petr Hejma.

Za zvyšující se počet lidí bez domova může i koronavirová situace. „Počet lidí, kteří se ocitnou na ulici, zvýšila i pandemie covidu. Nejenže tyto počty navyšuje, ale také je rozrůzňuje. Když jsem navštívil hostely v Praze, bylo vidět, že spolu s lidmi, kteří mají zkušenosti s životem na ulici, se tam nacházeli také ti, kteří do té doby pracovali a měli bydlení. Sítem tak propadali běžní lidé, kteří se dostávali do stejných prostor jako lidé bez domova,“ upozornil na nový trend antropolog Petr Vašát.

„Je to permanentní problém všech velkých měst nejen Evropě. Když jsou bezdomovci vytlačeni z jednoho místa, jdou jinam. Je to problém, který se spíš přesouvá, a jde o to, abychom spolupracovali,“ doplnil psycholog nadace Drop In Ivan Douda.

Recept na to, jak tyto lidi vracet do běžného života, však podle Vašáta neexistuje. Na každého člověka platí podle něj něco jiného. „Do značné míry ovlivňuje bezdomovectví v Česku také globalizace. Často se zapomíná na to, že globální ekonomika se na přelomu 70. a 80. let velmi výrazně proměnila. Konkrétně levnými montovnami, z nichž se rekrutuje větší část lidí bez domova,“ vysvětlil Vašát. Podle něj až 90 procent lidí v jeho vzorku ztratilo práci v levných službách či levných montovnách a mnozí z nich měli dluhy.