Na dohled Bílého domu začíná Joe Biden komunikací se státníky nastavovat kurz budoucí zahraniční politiky USA. Jaké bude mít demokrat vztahy s Evropskou unií? Ačkoli se experti shodují, že Brusel rošádu v Oválné pracovně uvítal, třecí plochou obou frakcí může být například nastavování vztahů s Čínou či Íránem.
Biden je nejvíce proevropský prezident od George Bushe staršího (který vládl USA v letech 1989–1993), napsal americký časopis Foreign Policy. Podle politických expertů může být první rok Bidenovy administrativy velmi překotný, nový prezident se pravděpodobně bude snažit dokázat, že Trumpovy čtyři roky v úřadu byly jen anomálií na historické časové ose, na kterou budou chtít Spojené státy co nejrychleji zapomenout. Bude Biden v přístupu k Evropě opravdu tak jiný?
Zelené Spojené státy
Americká média prohlásila demokrata za vítěze 7. listopadu, během následujících 72 hodin si Biden stačil zavolat mimo jiné s britským premiérem Borisem Johnsonem, německou kancléřkou Angelou Merkelovou či francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Obsah kvapných telefonátů se podle webu Politico točil převážně kolem koronavirové a klimatické krize. Oba tyto problémy Biden často protežoval už v předvolebních debatách a slíbil, že je bude řešit mnohem důsledněji než jeho předchůdce.
Demokrat dlouhodobě avizuje, že neprodleně po inauguraci připojí Spojené státy zpět k Pařížské klimatické dohodě, od které se země pod taktovkou Trumpa odtrhla v roce 2017. USA se tak více zaměří na obnovitelné zdroje, alternativní energie, díky čemuž mají v zemi vzniknout nová pracovní místa. Jenže mnohé pozice vinou regulací zaniknou. Biden dokonce v poslední předvolební debatě pod tlakem prohlásil, že chce při honbě za „zelenou“ Amerikou úplně uzavřít ropný sektor v zemi. Absolutní stopku sice demokrat černému zlatu nedá, dá se ale předpokládat odklon vládních investic směrem k solární a větrné energii, což bude mít plnou podporu od lídrů EU.
Krocení Ruska, Číny a Íránu
Podle politických expertů se bude muset Biden rychle přihlásit k demokratickým principům nejen na tiskových konferencích, ale také na poli velké zahraniční politiky. Zvláště ostře by prý měly USA postupovat vůči Číně (kvůli utlačování náboženských menšin a rostoucí agresi k Hongkongu a Tchaj-wanu) a Rusku (například kvůli mocenskému postoji Kremlu k bývalým sovětským republikám).
Už během předvolební kampaně Biden označil Rusko za „největší hrozbu“ pro americkou bezpečnost. Časopis Foreign Policy napsal, že Spojené státy mohou uvalit na Kreml a Peking účinné ekonomické sankce pouze v případě, že je bude podporovat také Evropská unie. Jenže Brusel se nebude chtít nechat zavléci do táhlé obchodní války s Čínou. „Nechceme hrát v tomto konfliktu nějakého prostředníka,“ sdělil v listopadu pro americký týdeník Time vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci Josep Borrell.
Podobně rozpačitě to může dopadnout s Íránem. „Jediný způsob, jak zabránit Íránu v transformaci v jadernou velmoc, je podepsat jadernou dohodu,“ míní Borrell. Brusel moc dobře ví, že bez podpory Ameriky nemá šanci udržet blízkovýchodní velmoc na uzdě. Íránské centrifugy v současnosti jedou na plné obrátky a tamní vědci jsou velmi pravděpodobně na dosah nukleární zbrani.
Biden sice tvrdí, že Íránskou jadernou dohodu, od které Trump odstoupil v roce 2018, znovu podepíše, podle EU to ale nemusí znamenat okamžité zklidnění situace. Teherán bude chtít vyměnit dodržování dohody za zmírnění ekonomických sankcí, kterými Trump Írán drtí. „A Biden nemůže ukončit ekonomické sankce vůči Íránu ve chvíli, kdy bude země porušovat klíčové aspekty jaderné dohody,“ komentuje Borrell. Případné jaderné odzbrojování bude trvat měsíce, a to pouze za předpokladu, že USA, EU i Írán naleznou společnou řeč. Jakou politiku budou Spojené státy hájit na Blízkém východě jsme analyzovali zde.
Nová Amerika
USA budou pod vedením Bidena ochotné jednat. Zatímco Trumpův slogan „Make America Great Again“ (Udělejme Ameriku znovu skvělou) udělal ze země osamělého vlka, Biden se bude chtít postavit do čela americko-evropské smečky. Jako by se Spojené státy chtěly vrátit do role světového policisty, jakým se staly po druhé světové válce. Zda se plánovaný kontr vůči bezpráví nezvrhne v lokajské vyjednávání s ostatními supervelmocemi, ukáže až čas.
