Bývalý americký viceprezident Joe Biden má poprvé mírný náskok v dalších pěti státech, které jsou klíčové k poražení současného prezidenta v listopadových volbách. Ukázal to průzkum CNBC a Change research. Podle něj Biden mírně vede nad Trumpem v Michiganu, Severní Karolíně, Pensylvánii a Wisconsinu. Ještě důležitější je však jeho solidní sedmiprocentní náskok na Floridě, která disponuje největším počtem volitelů.
Pandemie koronaviru a demonstrace proti rasismu, které se nedávno rozhořely po celých Spojených státech, citelně sráží popularitu Donalda Trumpa. Na celostátní úrovni i v jednotlivých rozhodujících státech začíná mít navrch jeho protivník Biden. Podle průzkumu Reuters/ Ipsos ho nyní podporuje 48 procent Američanů, tedy o 13 procent více než Trumpa.
Putin: Americké protesty poukazují na hlubší krizi v zemi
Velká Británie, Brazílie nebo Německo — o víkendu se v těchto a dalších zemích po celém světě konala nová vlna protestů proti rasismu a policejní brutalitě. Například v Berlíně se do takzvaného řetězu solidarity zařadilo zhruba sedmnáct set lidí. K situaci, kterou vyvolalo zabití Afroameričana George Floyda bělošským policistou v americkém Minneapolisu, se vyjádřil i ruský prezident Vladimir Putin.
Biden dostihuje svého soka i ve státech, jejichž voliči dříve hlasovali pro Obamu a Trumpovi se je poté podařilo dobýt zpět pro republikány. V nich má Biden největší vedení zatím na Floridě, kde by pro něj v současnosti hlasovalo 50 procent voličů. Tříprocentní náskok si podle průzkumu CNBC udržuje také v Pensylvánii, tam by jej podpořilo 49 procent voličů. A dvouprocentní náskok má potom Biden kromě Michiganu i v Ohiu, jak ukázal průzkum Fox News ze začátku tohoto měsíce. Všechny výše zmíněné státy jsou přitom klíčové k získání nadpoloviční většiny z 538 volitelů, tedy 270 hlasů.
Podpora nebude zadarmo
Bílý dům si propad popularity v souvislosti s propadem ekonomiky uvědomuje. I proto se v současnosti snaží vyjednat s demokraty ovládanou Sněmovnou reprezentantů další ekonomické pobídky. Tentokrát v hodnotě jednoho až dvou bilionů dolarů. Peníze mají směřovat hlavně do dopravní infrastruktury, jakou jsou silnice a mosty. Část finančních prostředků má být vyčleněna i na infrastrukturu bezdrátové sítě 5G.
Demokraté však samozřejmě nemají zájem podpořit prezidentův plán zadarmo. Finanční prostředky mají proto putovat i do „modrých“ států, jako jsou Illinois, Kalifornie nebo New York, jejichž rozpočty jsou pandemií koronaviru úplně zdecimované.
Poslední slovo však bude mít republikány ovládaný Senát, který není nakloněn dalšímu utrácení s ohledem na obří dluh Spojených států. Jeho šéf Mitch McConnell se již nechal slyšet, že více než bilion dolarů Senát nepodpoří.
„Infrastruktura nijak nesouvisí s pandemií koronaviru,“ řekl v dubnu. McConnell by raději problém dosluhující americké infrastruktury řešil strukturálně pomocí navýšení pětiletého fondu pro silniční dopravu. Celkové náklady by tak měly činit 287 miliard dolarů, což je mnohem menší suma, než jakou si představuje Trump.
