Biden v obavách, bitva o Kongres začala. Demokraté ztrácejí podporu Hispánců i černochů

Americký prezident Joe Biden na mítinku na Floridě

Američané volí své zastupitele do Kongresu

Prezidenta Joea Bidena čekají v následujících hodinách perné chvilky. Američané budou v úterý rozhodovat o novém složení Kongresu i o guvernérech celkem 36 států. Pokud se republikáni Kongresu zmocní, mohl by se prezident rozloučit s prosazením velké části své agendy. Předvolební průzkumy přitom favorizují právě republikány. Těm se podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) daří získávat podporu od stále větší části Latinoameričanů a Afroameričanů.

„Letos to vidím na republikány,“ napověděl své preference CNN Prima NEWS třicetiletý podnikatel Jorge žijící v okresu Miami-Dade. Ten o úterních volbách odlehčeně diskutoval s pěti dalšími hispánskými kamarády v parku vedle Miami Beach. „Jsem nezávislým voličem, rozhodně nejsem republikánem,“ pousmál se. „Mám ale pocit, že demokraté řeší celý svět, jen ne americkou ekonomiku. Ta byla lepší za Trumpa,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Za pravdu mu dává i šestadvacetiletý Samuel pracují ve zdravotnictví „Jednoznačně budu volit republikány a DeSantise. Nechal nás být během pandemie a podporuje podnikání,“ prohlásil. Na rozdíl od Jorgeho je Samuel spíše republikánem. Jeho rodiče do Spojených států emigrovali před mnoha lety z Nikaraguy. „I proto asi moje rodina celkově nefandí socialismu,“ přiznal v neděli pro CNN Prima NEWS.

Latinoameričané žijící v jižní části Floridy byli po dlouhou dobu jistotou Demokratické strany. To se však mění. Předčasné hlasování z okresu Miami-Dade naznačuje těsný souboj mezi republikány a demokraty. V případě vítězství by guvernér Ron DeSantis byl prvním republikánem od roku 2002, kterému by se podařilo tento nejlidnatější okres Floridy obhájit.

Demokraté ztrácejí podporu mezi menšinami

Hispánci ale nejsou jedinou demografickou skupinou, která přebíhá k republikánům. Demokraté ztrácejí podporu u všech klíčových demografických skupin. Bílé ženy z předměstí, Latinoameričané, a dokonce i řada Afroameričanů budou letos zřejmě volit republikány. Říjnový volební průzkum deníku WSJ ukázal, že až 17 procent Afroameričanů upřednostní při volbách do Kongresu republikány před demokraty. To je o devět procent více než při stejných volbách před čtyřmi lety.

Ještě větší podporu republikánům v průzkumu WSJ z minulého týdne vyjádřily bílé ženy z předměstí. Republikáni mají v této klíčové skupině 15procentní náskok před demokraty. Republikánům se podle WSJ také podařilo snížit celkový náskok demokratů mezi Hispánskými voliči na pouhých pět procent. Hlavním důvodem příklonu voličů k Republikánské straně je nespokojenost s ekonomikou. Průzkum Pew Research Center z října tohoto roku odhalil, že pro 79 procent voličů je ekonomika nejdůležitějším tématem při rozhodování v letošních listopadových volbách.

Až 73 procent oslovených Američanů je podle průzkumu velmi znepokojeno vysokými cenami potravin a zboží, 69 procent dotázaných také velice trápí vysoké ceny paliv a energií. Vedle ekonomiky se Američané napříč politickým spektrem obávají podle průzkumu Pew Research a NBC News také o demokracii ve své zemi. Největší rozdíly naopak převažují mezi demokraty a republikány v pohledu na boj proti klimatickými změnám, migraci a potraty.

Republikáni, demokraté a nezávislí budou v úterních volbách bojovat o 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 35 křesel v Senátu. Republikánům k většině ve Sněmovně reprezentantů postačí jen zisk pěti mandátů. Mnohem těsnější bude souboj o americký Senát, a to zejména ve státech jako Arizona, Georgia, Nevada, Ohio, Pennsylvania a Wisconsin.

Vítězství republikánů v obou komorách Kongresu by výrazně omezilo Bidenovi šance na prosazení agendy související s bojem proti klimatickým změnám a podpory veřejných programů. Republikáni by zároveň bojovali za přiškrcení veřejných výdajů a omezení nelegální migrace. Výrazně by se naopak nezměnila zahraniční politika.

Tagy: