Blatný měl jako pravou ruku promořovače. Říkal jsem mu doktor Smrt, tvrdí Babiš

První vlnu šíření koronaviru podle premiéra Česko zvládlo nejlépe, za označením „best in covid“ si tedy nadále stojí. „Víte, kdo to zvládl, tu první vlnu? Češi. Tím, že šili roušky. Super. Byli jsme nejlepší na světe. Lidi, ne Babiš. Fanoušci mi poslali roušky, mám je na Úřadě vlády. Neuměli jsme si představit, jak umírali lidi v Itálii. Mysleli jsme si, že se nás to už netýká. Potom přišlo léto, Karlův most, oslava. Všichni jsme měli pocit, že už je to dobré. Ale neoslavoval jsem to na Karlově mostě,“ zhodnotil Babiš počínání vlády i obyvatel během loňského jara.

O tom, jak od podzimu pandemie nabrala na síle a naskakovaly vysoké počty úmrtí, už nechtěl příliš mluvit. Podle něj se koncem srpna začaly na ministerstvu zdravotnictví objevovat rozdílné názory, jak se postavit šíření nákazy. První chybu vidí v tom, že se nenosily roušky. Uznal, že omylem bylo také rozvolnění opatření pro maloobchody před Vánocemi. „Měli jsme udělat lockdown koncem ledna. Ale skutečně jsme makali, abychom ochránili lidi,“ pokračoval premiér ve vysílání CNN Prima NEWS.

Vrátil se také ke konci ministra zdravotnictví Jana Blatného, který se ujal resortu po Romanu Prymulovi. „I ve zdravotnictví byli promořovači, a to byl důvod, proč jsem odvolal Blatného. Ne kvůli Sputniku, nesmysl. Bylo to kvůli tomu, že tam byl jeden jeho člověk – jeho pravá ruka – který zkrátka říkal, že je třeba promořovat. I někteří epidemiologové to říkali, dá se to dohledat,“ rozvedl předseda vlády s tím, že ho mrzí každá změna na vládním postu.

Kdo ale přesně zmíněným „promořovačem“ v resortu byl, Babiš odmítl upřesnit. „Pan Blatný je určitě velice pracovitý, měli jsme pragmatický vztah. Jeho problém byl, že si nevzal nikoho kolem sebe. Měl tam člověka, kterého jsem nazýval doktor Smrt. Nechci říkat, kdo to byl,“ uzavřel premiér téma.

Konec Blatného požadoval i Zeman

O konci Blatného v čele ministerstva zdravotnictví se spekulovalo už od února, Babiš ale možnou rošádu na vládních pozicích dlouho odmítal. Sám přitom stupňoval tlak prostřednictvím vytýkacích dopisů, ve kterých ministra kritizoval za příliš přísné podmínky pro podávání experimentálních léků proti covidu nebo pochybný postup v tendru na testy pro školy. Blatnému přistály na stůl přinejmenším čtyři vytýkací dopisy, vůči některým z nich se ohradil.

Exministr zdravotnictví se v průběhu března a dubna dostal také pod tlak prezidenta Miloše Zemana. Hlava státu o tehdejším ministrovi řekla, že dělá svou práci dobře, ale pozoruje na něm syndrom vyhoření. Nedlouho poté prezident změnil rétoriku a zkritizoval Blatného i šéfku Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irenu Storovou.

Dvojici Zeman označil za hlavní překážky pro dodávky Sputniku V, odmítáním ruské vakcíny podle něj nesli odpovědnost za zbytečná úmrtí lidí v ČR. Blatný na tiskové konferenci ke svému konci uvedl, že odvolání z čela ministerstva zdravotnictví vnímá jako politické rozhodnutí.