Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Na vlastní kůži v pokusném BMW bez řidiče: Zážitek z jiné galaxie, který zraje k dokonalosti


Německá automobilka BMW vybudovala na území bývalého uhelného dolu u Sokolova areál, který v Česku nemá obdoby. Hlavním posláním centra je na různých druzích komunikace – věrně simulujících reálné silnice – testovat systémy autonomního řízení. Do budoucna bavorský výrobce nevylučuje ani dobudování vysokorychlostního oválu. Celý polygon bude přístupný jen jemu a smluvním partnerům. Naše redakce měla exkluzivní příležitost vžít se do role testovacích jezdců.

Kdo někdy navštívil některý z českých závodních okruhů v Brně nebo Mostě, ví, že to nejsou zrovna malé areály. Jejich 170 a 140 hektarů rozlohy však zcela bledne ve srovnání s tím, co na dohled Sokolova zbudovala během pár let automobilka BMW. Plných 600 hektarů vyčleněných z bývalého povrchového dolu Jiří obsahuje množství testovacích ploch, na kterých může automobilka simulovat provoz svých modelů na silnicích celého světa – od Číny po USA.

K TÉMATU: Nové BMW řady 5 představuje pět metrů hmoty napěchované nejmodernější technikou

Gigantický projekt

„Když BMW hledalo prostor pro své nové vývojové centrum, rozhodovalo se mezi 82 lokalitami. Sokolov vyhrál nejen díky tomu, že šlo o největší plochu patřící jednomu majiteli, ale třeba i proto, že je to odsud do Mnichova jen dvě a půl hodiny jízdy,“ zmiňuje projektový manažer vývojového centra Andreas Heb, který je duchovním otcem celého projektu, klíčové výhody západočeské lokality.

Během výstavby zkušebního centra budoucí mobility, jak BMW oficiálně svojí chloubu nazývá, bylo podle Heba přemístěno už 2,1 milionu kubíků zeminy a další rychle přibývají. Budování areálu totiž zdaleka není u konce, jakkoliv provoz už byl oficiálně zahájen – BMW hodlá u Sokolova proinvestovat celkem 300 milionů eur, tedy zhruba sedm miliard korun. Původně to mělo být více, ale covidová krize si vynutila některé škrty.

Sokolovský polygon je ukázkou, jak rychle lze vybudovat nesmírně rozsáhlé, převážně silniční dílo, když se chce. Pokud by se česká dálniční síť budovala stejným tempem, měli by její stavitelé už dávno nohy na stole. Jistě, ve prospěch největšího testovacího areálu BMW na zeměkouli hrají důležité faktory v čele s jediným subjektem coby stavebníkem, jeho solventností a například absencí problémů s výkupy pozemků. Za necelých pět let vzniklo na bývalé výsypce impozantní dílo.

Dálnice z celého světa

Od parkoviště před bránou areálu toho mnoho vidět není, shluk nenápadných účelově hranatých budov vypadá spíše jako další logistické centrum, kterých je všude po Čechách plno. Hned za vysokým plotem je ale jasné, že jde o něco úplně jiného. To už mi přísná ochranka zalepuje čočky objektivu na mobilu i laptopu. Areál je totiž vzdor své obrovské rozloze dokonale střežen: jakmile se do něj někdo pokusí nelegálně proniknout, během několika okamžiků k němu automaticky startuje dron, který nad narušitelem dotěrně hlídkuje do chvíle, než na místo dorazí přivolaná bezpečnostní hlídka.

Jen co vjedeme dovnitř, ocitáme se v jiném světě. Najednou jsou tu silnice značené jako v Německu. Jiná cedule zase věstí švédské město Norrköping a nedaleko za ní je kus americké okresky s klasickou oranžovou čárou uprostřed a bílou značkou 55 MPH, přikazující maximální povolenou rychlost.

Řídicí a technologické centrum celého areálu je vzhledem k nestabilnímu podloží výsypky postaveno na stovkách pilot, silnicím to ale tolik nevadí – jednak na nich nebudou jezdit těžká auta, jednak se s pohyby a periodickou obnovou povrchů v plánech počítalo.

Projíždíme labyrintem různých druhů silnic a silniček, mezi nimiž registruji velký počet umělých vodních ploch. „Součástí areálu je 27 jezer, která pomáhají jak s odváděním vody při hustém dešti, tak s jejím zadržováním – hodí se potom třeba pro simulování jízdy po mokré vozovce, říká Andreas Heb.“

Pokračujeme v jízdě po věrné kopii německé okresní silnice, která se v jednom úseku mění na americkou a záhy zase na čínskou. Je tu i šestikilometrová dálnice se třemi pruhy, jež obkružuje část areálu, jsou na ní sjezdy na odpočívadla i chytré dopravní značení. Dokonce tu mají simulaci mýtné brány! O kus dál zase stojí přes kilometr dlouhá cesta kropená vodními děly, která simuluje hustý déšť i nejrůznější méně kvalitní asfaltové povrchy.

Brzy bude možné jezdit také po městě se vším všudy. Nechybějí ulice vybavené semafory, pruhy, přechody nebo parkovacími místy. Na zdech jsou vyobrazeny obchody a kavárny, ve kterých sedí lidé. Jsou tu také figuríny dětí na kole, které lze bez obav poslat proti rozjetému autu.

Velkou část areálu obklopuje zatím neupravený, ale přesto zjevný prstenec pro vysokorychlostní ovál, který by případně mohl vzniknout v budoucnosti podle potřeb mnichovské firmy.

Hřiště pro dospělé

Gros funkce celého polygonu spočívá v testování autonomního řízení vozidel a jejich asistenčních systémů. Dokonalou laboratoř pro zkoušení těchto činností představuje 300 na 300 metrů velká, dokonale rovná asfaltová plocha zhruba uprostřed areálu. Když se k ní přiblížíme, na ploše krouží velké BMW řady 7, vykružující vcelku velkou rychlostí úhledné osmičky různého poloměru. Drobný detail spočívá v tom, že uvnitř nesedí řidič ani nikdo jiný.

Zatímco nám technik vysvětluje funkce a složitosti samočinně jezdícího auta, přijímám s trochou ostychu pozvánku ke svezení v dosud kroužící limuzíně. Jak se záhy ukáže, nejsou moje pocity úplně zcestné. Testovací vůz vypadá navenek jako běžná „sedmička“, jeho kufr ale ukrývá sofistikovaný hardware, jehož různá „nervová zakončení“ procházejí i na víko kufru a do interiéru. Tam je klíčové automatické ovládání pedálů, řízení a také nouzová mechanická ruční brzda pro případ, že všechny systémy selžou. Interiér vozidla je samozřejmě doplněn také o několik displejů a další tajemné elektronické krabičky.

Nastavení testovacího programu, parametrů samotné jízdy včetně trajektorií zatáček a dalších věcí se provádí z výpočetního střediska umístěného v opodál zaparkované dodávce (ta jediná zde není výrobkem BMW). Jakmile se se dvěma kolegy připoutáme, vůz se začne plynule rozjíždět a během vykružování oblouků postupně nabírá rychlost.

Už po pár desítkách vteřin pociťuji úskalí takovéto jízdy bez řidiče: dělá se mi totiž trochu špatně od žaludku. Proč? Kombinace jízdy bez řidiče spolu se zcela tichým provozem auta poháněného elektřinou je totiž pro smysly člověka dosti nepříznivá a záhy se dostavují projevy kinetózy. Problém tkví v tom, že mozek matou informace, které dostává o poloze těla v konfrontaci s tím, co oči reálně vidí. Nepředvídatelnost pohybu auta bez řidiče na zkušební dráze je proto v tomto směru kritická.

Vzápětí se na jedoucí auto ze zamračené oblohy snášejí první kapky deště, což nevyladěný software vyhodnotí jako problém a ve zhruba šedesátikilometrové rychlosti naplno brzdí. Mírně otřesená posádka se nestačí divit. Technici řídicího centra rychle restartují celý systém, ale jen co znovu vyjedeme, problém se po pár vteřinách opakuje. Ano, rozhodně je ještě na čem pracovat a v BMW se v tomto směru skutečně činí.

Další věcí, kterou zkoušíme, je pohyb ve virtuálním parkovacím domě, tedy značně stísněném prostředí, a to na dálku, kdy člověk sedí na simulátoru a zhruba ze třiceti metrů pozoruje pohyby „svého auta“, které reaguje na udílené pokyny. V jiném světle ukazuje funkci systémů takzvané mixed reality. Jde o vcelku unikátní technologii, kdy vás na oné zdánlivě nekonečné volné ploše usadí za volant výkonného BMW M4, na oči a hlavu nasadí 3D brýle, kterými sledujete virtuální závodní trať, zatímco všechny řidičské úkony provádíte klasicky reálnými pedály a volantem. Je to celkem zábavné a ještě zábavnější je sledovat takto jedoucího kolegu, který na imaginárním asfaltovém hřišti provádí ve velké rychlosti děsuplné řidičské úkony.

Testování blízké budoucnosti

O různých aspektech fungování polygonu diskutujeme i s techniky, kteří patří mezi stovku stálých zaměstnanců testovacího centra. „Jednou ze zásadních výhod sokolovského polygonu je značné urychlení testů, a to nejen pokud jde o autonomní řízení, jež však v procesu hraje zásadní roli. Vybrané auto můžeme například nechat popojíždět 24 hodin v kuse zácpou, kroužit po dálnici nebo i driftovat. To by s normálním řidičem, který potřebuje jíst a spát, nešlo. Na druhou stranu je jasné, že subjektivní dojmy člověka jsou stále nenahraditelné, oba způsoby však lze velmi účinně kombinovat,“ říká jeden z odborníků.

Nejžhavějším úkolem centra je momentálně finální testování autonomního řízení třetí úrovně. Ta už umožní, aby řidič sundal ruce z volantu a nevěnoval se řízení. Od příštího roku bude tento systém povolen na vybraných úsecích dálničního typu v Německu do rychlosti 60 nebo 130 km/h. Auto pojede a řidič si může při cestě číst noviny, brouzdat po internetu nebo sledovat televizi. Přechod z druhého na třetí level je přitom ve vývoji aut bez řidiče zásadní, je to totiž první moment, kdy už řidič nemá odpovědnost za případnou nehodu vozu. Tu za něj přebírá automobilka, a právě v Sokolově se snaží systém dotáhnout k dokonalosti. Nic přitom nemůže lépe symbolizovat kontrast minulosti a současnosti než pohled z okénka autonomně jedoucího auta na fungující těžební pole za humny.