Proč se lidem dělá v elektromobilech špatně
Cestování na dlouhé vzdálenosti se pro některé lidi pravidelně stává utrpením i proto, že se jejich organismus nezvládá vyrovnat s přirozenými projevy jízdy autem. Vozidla na elektrický pohon nebo ta, která jsou schopna autonomní jízdy, ale dávají tomuto problému úplně nový rozměr.
Skoro každý má ještě v paměti školní zájezdy autobusem. V rámci připuštění žáka na palubu vozu po dotazu na „bezinfekčnost“ vždy následovalo také zjišťování, zda dotyčný náhodou nepotřebuje kinedryl, tedy notoricky známý lék na nevolnost během jízdy.
Souboj v těle
Zdaleka nejen pocity odlehčeného žaludku při jízdě přes horizont totiž umí vyvolat silně nepříjemné nutkání ke zvracení nebo bolesti hlavy, a to samozřejmě i v osobních autech. Zejména, když sedí vzadu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na vlastní kůži. Když vybijete elektromobil, není to, jako když dojde benzin
Roční holčička zemřela po devíti hodinách ve žhavém autě. Pomoc byla jen pár kroků daleko
Tragickou událost vyšetřují policisté v americkém státě Washington. Minulý týden zemřela ve městě Puyallupu teprve roční holčička, kterou její pěstounka zapomněla v rozpáleném autě. Ve voze zaparkovaném před nemocnicí strávila dlouhých devět hodin.
Pro popsanou „nemoc z jízdy“ se používá odborný název kinetóza. Její vznik má jednoduché vysvětlení dané přirozenými funkcemi lidského těla. „Vůbec nejde o samotný pohyb. Problém tkví v tom, že mozek matou informace, které dostává o poloze těla v konfrontaci s tím, co oči reálně vidí. Neví proto, jak udržet rovnováhu, což je nesmírně citlivý proces. Důležitou úlohu v něm sehrává náš zrak a vnitřní ucho, resp. jeho rovnovážné centrum. Informace z těchto dvou zdrojů mozek zpracovává a následně koordinuje rovnováhu těla,“ popisuje specialista na sportovní medicínu Jakub Kruliš.
V praxi jde o to, že oči a rovnovážné ústrojí vysílají během jízdy do mozku protichůdné signály. Jestliže oči fixují svůj pohled na body v krajině nebo na řádky v knize či na displeji telefonu, rovnovážné centrum hlásí větší či menší pohyby těla všemi směry a různě intenzivní otřesy. Člověka může kinetóza postihnout nejen v autě a autobuse, ale i v letadle, na lodi, na koni nebo na kolotoči.
Podle MUDr. Kruliše jsou kinetózou nejvíce ohroženy děti ve věku dvou až 12 let, ale třeba také těhotné ženy a senioři.
Elektromobily a autonomní vozidla jsou jiný level
Novou dimenzi pro osoby trpící cestovní nemocí představují elektromobily nebo auta schopná samostatné jízdy. Všechny impulzy, které lidem způsobují nevolnost v normálním autě či v autobuse, totiž nová generace vozidel přináší ve zostřené formě.
Kinetóza poskytuje i domácí mazlíčky
Cestovní nevolnosti nejsou přirozeně ušetření ani psi nebo kočky cestující autem. Mazlíčka je dobré před delší cestou nejprve trochu „natrénovat“ při kratších trasách. Jinak platí podobná doporučení jako u lidí. Důležitý je tedy dostatek čerstvého vzduchu a jeho rozumná teplota, zvíře před cestou raději nekrmte. V cíli cesty čtyřnožce pochvalte a odměňte, aby si jízdy autem spojoval s pozitivními zážitky. Také psům a kočkám je možné před jízdou podat speciální veterinární prostředky pro uklidnění.
Jde především o prudké změny rychlosti dané možnostmi prudké akcelerace elektromobilů, nebo naopak rekuperačního brzdění. Vše je ještě umocněno prakticky nehlučným provozem elektrického auta. „To všechno mate mozek člověka v mnohem větší míře než u běžných aut, zejména když člověk není na elektromobil zvyklý,“ popisuje odborník.
Vozidla vybavená systémy autonomní jízdy přidávají nadto nečekané změny směru, které jsou pro pasažéra často prakticky nepředvídatelné, tím spíš sedí-li na zadním sedadle.
(Ne)účinná obrana
Lidé, kteří mají ke kinetóze sklony, se sice nepříjemností i z psychických důvodů nikdy úplně nezbaví, příznaky lze ale do jisté míry eliminovat. „Určitě je dobře sednout si co nejblíže k těžišti vozu, typicky na přední sedadlo, kde auto tolik „nehází“ a člověk může ze sledování provozu snáze odhadovat jeho pohyby. Nejhorší je naopak koukat do mobilu nebo do mapy,“ říká sportovní lékař.
Vůbec nejjistější je ale sednout si rovnou na místo řidiče, resp. řídit. „Řidiče cestovní nevolnost postihuje extrémně vzácně. Podle některých teorií člověk, který auto řídí, sám sebe vnímá jako původce pohybu, a jeho mozek proto situaci vyhodnocuje jinak než u pasažérů,“ popisuje Kruliš.
Pokud jste „odsouzení“ k sezení vzadu, nezbývá než se soustředit na prevenci kinetózy jinými způsoby. Patří mezi ně dívání se na cestu před sebou místo do strany, dostatečné větrání, časté zastávky a jízda s nepříliš plným, ale ani ne úplně prázdným žaludkem. Špatné také není nevolnost jednoduše zaspat. Pokud tušíte problémy, je dobré především užít zhruba hodinu před začátkem jízdy lék proti cestovní nevolnosti.
