Ve veřejném prostoru se stále častěji mluví o možném návratu superhrubé mzdy. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Máme jeden z nejméně progresivních daňových systémů, pojďme se bavit o tom, zda to nezměnit. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl ekonom Petr Janský. Ve veřejném prostoru se také stále častěji mluví o možném návratu superhrubé mzdy. Podle ekonoma Pavla Peterky je taková věc na místě.
„Daň z příjmu fyzických osob je relativně nízká. Náš současný systém pro vysokopříjmové není progresivní ani rovný, ale je regresivní. Máme jeden z nejméně progresivních daňových systémů. Pojďme se bavit o tom, zda to nezměnit,“ uvedl Janský ve vysílání CNN Prima NEWS.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nerudová: Tempo zadlužování je děsivé. Čas na důchodovou reformu už jsme propásli
Pokud má fyzická osoba v Česku celoroční příjem do výše 48násobku průměrné mzdy, pak se její příjem zdaní pouze 15 procenty. Jakmile ale celkový příjem překročí tuto hranici, je vše nad limit zdaněno 23 procenty. Nutno ale zmínit, že maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění je právě 48násobek průměrného měsíčního platu, nad tento limit už z platu sociální pojištění není strháváno.
Tvrdá kritika Fialovy vlády. Hospodářská politika je pod psa, výsledky děsivé, míní Kalousek
Hospodářská politika vlády je pod psa. Na sociálních sítích to uvedl bývalý ministr financí a člen vládní TOP 09 Miroslav Kalousek, který kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS) dlouhodobě vyčítá kroky především v oblasti rozpočtové politiky. Vládu naopak pochválil za zahraniční politiku. Členové pětikoalice nicméně častou Kalouskovu kritiku buď zlehčují, nebo zcela ignorují.
O zavedení progresivní daně mluví například politici z vládního hnutí STAN. Chtějí tak snížit deficit státního rozpočtu. Někteří ekonomové také kabinetu doporučují, aby znovu zavedl superhrubou mzdu, kterou na konci roku 2020 zrušili poslanci z ANO, ODS a SPD.
„Debata o návratu superhrubé mzdy je na místě. Koneckonců změna toho základu daně měla být dočasná. Smyslem zrušení superhrubé mzdy byla pomoc lidem. Nejsem si jistý, jestli to bylo úplně správné. Změna toho základu cílila primárně na zaměstnance s vyššími příjmy a peníze navíc padaly spíš na domácnosti, jejichž problémy nebyly tak akutní. Řada podpůrných programů byla až moc plošná,“ řekl Peterka.
„Realita je taková, že jsme měli výrazně vyšší zdanění příjmů do prosince 2020. Pak se schválilo takzvané zrušení superhrubé mzdy. Od té doby se nám zvýšil strukturální deficit o více než 100 miliard korun. Výrazné snížení daně z příjmů fyzických osob dost přispělo k deficitu, těžili z něj hlavně vysokopříjmoví zaměstnanci. Kdybychom to vzali zpět, tak máme vyřešenou většinu strukturálního deficitu,“ dodal Janský.
Podívejte se výše na celý rozhovor s Pavlem Peterkou a Petrem Jánským. Ekonomové mimo jiné probírali i možné nástroje, pomocí nichž by mohl stát ušetřit peníze.
