Řecko jako symbol předluženého státu může být brzy doplněno dalšími zeměmi se závazky přerůstajícími přes hlavu.
Většina ekonomicky rozvinutých zemí počítá pro letošní rok s rekordními schodky svých státních rozpočtů. Jejich veřejný dluh se podle odhadů Mezinárodního měnového fondu zvýší až o pětinu. Zkušenosti z poslední globální hospodářské krize ale ukazují, že fiskální konsolidaci lze během několika let úspěšné zvládnout.
O největší nárůst globálního veřejného dluhu se v tomto roce pravděpodobně postarají USA. Schodek jejich státního rozpočtu má podle dosavadního vývoje v uvolňování vládní pomoci postižené ekonomice dosáhnout patnácti procent HDP. Takový rozpočtový deficit vykázalo Řecko v roce 2009, když na něho plnou silou dopadla tehdejší hospodářská recese vyvolaná světovou finanční krizí.
USA tak dále posunou rekordní úroveň svého veřejného dluhu v mírových dobách, která zřejmě přesáhne 150 procent hrubého domácího produktu. Z celosvětoého nárůstu vládního zadlužení bude téměř čtyřicet procent připadat právě na USA. Jinými slovy – z každých pěti dolarů, které si letos nějaká vláda půjčí, budou dva směřovat na účet administrativy Donalda Trumpa.
Jižní křídlo Evropy nad propastí
Jen vyspělé státy budou na finančních trzích poptávat kolem šesti bilionů dolarů. Jde o sumu, která představuje asi 27 ročních hrubých domácích produktů České republiky. Zadlužení vlád v ekonomicky rozvinutých státech vzroste průměrně z aktuálních 105 na 122 procent HDP. Půjde o větší nárůst, než k jakému došlo v průběhu finanční a ekonomické krize v letech 2008 a 2009. A to všechno pouze za předpokladu, že protiepidemická opatření nebudou trvat déle, než se v tuto chvíli plánuje. Jestliže karanténa bude trvat déle, objem dodatečného dluhu se pochopitelně bude zvyšovat.
Ve srovnatelné míře jako v USA se veřejný dluh zvýší ještě v Kanadě (o 21 procentních bodů), ale také v Itálii (+21), Španělsku (+18) nebo ve Francii (+17). Zatímco USA či Kanada své dluhové břímě pravděpodobně unesou, státy jižního křídla Evropské unie se ocitnou v problémech, se kterými se potýkaly před deseti až dvanácti lety.
Například Španělsko platilo ještě v roce 2007 za zemi s poměrně nízkou úrovní veřejného dluhu. Vládní závazky vůči HDP činily jen 42 procent. O pět let později už to bylo více než devadesát procent a do éry po koronaviru vstupuje s více než stoprocentním veřejným dluhem vůči HDP. Naproti tomu Německo dokázalo své zadlužení snížit za posledních sedm let z devadesáti na šedesát procent HDP, tedy na ještě nižší úroveň než před rokem 2008. Německu navíc Mezinárodní měnový fond předpovídá zvýšení veřejného dluhu v důsledku koronavirové krize jen o devět procentních bodů.
Česko udrží dluh na uzdě
A jak na tom bude Česká republika? Stejně jako u dalších zemí, bude i u nás záležet na tom, jak dlouho budou trvat protipandemická opatření, která vedla k pozastavení nezanedbatelné části ekonomiky. Od toho se bude odvíjet objem státní pomoci, kterou vláda uvolnila, případně ještě uvolní. Ministryně financí Alena Schillerová zatím počítá se schodkem státního rozpočtu ve výši 300 miliard korun, o které by se zvýšil český veřejný dluh.
Jenže i 300 miliard může být optimistických. „Kdo volá po tom, aby vláda dodala podstatně více likvidity, musí se smířit se schodkem minimálně kolem 500 miliard. Není dosažitelné mít zároveň masivní podporu firem a deficit jen 300 miliard,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.
O tom, jak se budou české veřejné finance v letošním roce vyvíjet, napoví plnění státního rozpočtu ke konci dubna. Ministerstvo financí čísla zveřejní v pondělí 3. května. Pokud by se však naplnily předpoklady o třistamiliardovém deficitu, podíl českého veřejného dluhu na HDP by se ze současných asi 37 zvýšil na 44 procent. Jestliže to bude až 500 miliard, dluh by narostl o další dva procentní body.
Na úrocích zaplatíme více
Na každý pád ale můžeme zapomenout na relativně nízkou cenu dluhu. Vzhledem k tomu, že podstatnou část věřitelských peněz absorbují země jako USA, Německo či Velká Británie, menší státy budou muset investory k nákupu dluhopisů přesvědčit lepšími podmínkami. Tedy nabídkou vyššího výnosu. Česká republika zaplatila na úrocích jen ze svého státního dluhu (tedy z dluhu, který vytvořila vláda bez samosprávních celků) přes 39 miliard korun.
Video: Patnáct zemí s nejvyšším státním dluhem v poměru k HDP mezi lety 1970 a 2017
To ale podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské, nemusí trvat napořád. „Věřitelé začnou rozlišovat země podle míry rizika a určitě ho budou v požadavcích na úrokové výnosy státních dluhopisů zohledňovat. Ujišťování ze strany českého ministerstva financí, že nebude zvyšovat daně ani omezovat výdaje, je pro ně signál, že si na naše budou muset dávat větší pozor,“ řekla CNN Prima NEWS.
Vývoj po hospodářské krizi z let 2008 a 2009 dává naději, že se fiskální konsolidace může podařit. U poměrně velké skupiny zemí OECD se podařilo podíl veřejného dluhu na HDP (což je pro věřitele relevantní údaj) během několika let snížit. Vedle Německa sem patří i Česká republika, Maďarsko, Polsko nebo Dánsko. Vzhledem k tomu, že vládní stimulace ekonomiky se ale po koronavirové krizi očekává ve větší míře, může následné navracení veřejných financí zpět do rovnováhy trvat delší dobu.
Podíl veřejného dluhu na HDP u vybraných zemí a jeho očekávané zvýšení v letošním roce
| Země | Veřejný dluh * | Očekávané zvýšení (v p.b.) |
|---|---|---|
| Francie | 112 | 17 |
| Itálie | 137,1 | 21 |
| Japonsko | 238,8 | 15 |
| Kanada | 109,5 | 21 |
| Německo | 61,1 | 9 |
| Španělsko | 103,1 | 18 |
| USA | 135,3 | 22 |
| Velká Británie | 88,4 | 10 |
| Vyspělý svět celkem | 105 | 17 |
| Česká republika | 36,9 | 7 až 9 |
Zdroj: OECD, IMF, The Economist, odhad redakce.
Pozn.: * Veřejný dluh ke konci roku 2019 (v % HDP); p.b. = procentní body
