Je třeba hledat úspory a nezvyšovat daně, vzkazují ekonomové Aleně Schillerové.
Hledejte úspory, vyzývají ministryni ekonomové a upozorňují, že plánovaný schodek státního rozpočtu jim vychází až o sto miliard vyšší, než si pro letošek spočítalo ministerstvo financí. Resort pracuje letos se schodkem veřejných financí ve výši 4,1 procenta HDP. To odpovídá více než dvěma stům miliardám korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už také uvedla, že i příští rok se propadnou příjmy státního rozpočtu asi o 140 miliard korun.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jsou ale i takové plány těžko uvěřitelné a minimálně letošní rozpočtový schodek bude daleko vyšší, než jaký úřad Aleny Schillerové naplánoval. „Už nyní nám po započtení všech státních podpor vychází deficit rozpočtu výrazně hlubší, než by měl být. Pro celý letošní rok pak vidíme schodek spíše ke třem stovkám miliard korun,“ řekla CNN Prima News.
Mínus dvě stě miliard? Možná až mínus devět set, varují odborníci
Jenže ani o sto miliard vyšší schodek, než s jakým operuje ministerstvo, nemusí být konečné číslo. Vývoj plnění státní kasy je totiž nanejvýš závislý na hospodářském výkonu a s tím související nezaměstnaností. Obě veličiny navíc ovlivňují jak příjmovou, tak výdajovou stranu rozpočtu. Pokud hrubý domácí produkt klesá, znamená to zmenšení základen, ze kterých se daňová povinnost vypočítává. Firmy jsou navíc nuceny propouštět a lidé bez zdanitelných příjmů jednak do státní kasy žádné peníze neodvádějí, jednak z ní čerpají podporu v nezaměstnanosti, případně další sociální příspěvky. S podobným dopadem je třeba počítat také u systému zdravotnického, který je rovněž součástí veřejných financí.
„Pikantní je, že ministerstvo financí v návrhu novely zákona o státním rozpočtu vůbec příspěvky v nezaměstnanosti nenavýšilo. Přitom to bude dělat nejméně pět miliard korun,“ řekla CNN Prima News Hana Lipovská, ekonomka z brněnské Masarykovy univerzity. Podle ní by bylo daleko realističtější, aby Alena Schillerová navrhla pro tento rok schodek rozpočtu mezi 500 a 900 miliardami.
Jak hospodaření státu v letošním roce dopadne, je v této chvíli skutečně těžké odhadnout, což ostatně přiznala i sama Schillerová. Záležet bude právě na tom, jak rychle a v jakém rozsahu se podaří české hospodářství odblokovat. Nejnovější predikce Mezinárodního měnového fondu je v tomto ohledu pesimističtější než nedávná předpověď ministerstva financí. MMF odhaduje, že tuzemská ekonomika letos propadne o 6,5 procenta (ministerstvo vidí propad ve výši 5,6 procenta). To by znamenalo, že veřejné rozpočty přijdou tento rok jen na příjmech asi o 170 miliard korun, tedy asi o 20 miliard více než v případě naplnění ministerské prognózy.
Ochotu spořit ovlivňují blížící se volby, zní od ekonomů
A co říkají CNN Prima News oslovení ekonomové na plány Aleny Schillerové pro příští rok? „Paní ministryně zjevně nepochopila stabilizační funkci fiskální politiky,“ uvedl Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky a nynější šéf sekce poradenských služeb pro finanční sektor v KPMG. „Je zcela v pořádku, když stát v této chvíli maximálně uvolní rozpočtovou politiku. To ale neznamená, že v dalších letech u toho zůstane a bude se oddávat populistickým orgiím, kdy slíbí všechno všem. Z politického pohledu to chápu, ony jsou příští rok parlamentní volby, že?“ poznamenal v narážce na neochotu šéfky státní kasy začít šetřit.
Alena Schillerová má pro opětovné nastolování rovnováhy českých veřejných financí dlouhodbější plán. Do stavu před koronavirovou krizí je prý hodlá dostat do roku 2028. „Je obrovskou chybou, že právě dnešní situaci nevyužíváme k radikální revizi rozpočtových výdajů ve všech segmentech bez výjimky,“ myslí si Martin Slaný, hlavní ekonom společnosti DRFG. Dnešní přístup vlády podle něj jen vytváří dojem, že půjčení si peněz na mimořádné výdaje je beznákladové, což je mylná představa. „Dá se totiž předpokládat, že úrokové sazby, za které si bude náš stát půjčovat, výrazně vzrostou. Nesmíme totiž zapomenout, že poptávka po dluhovém financování poroste prakticky ve všech zemích a peníze podraží. Česko se sice zatím může opřít o poměrně slušný rating, ovšem když dojde na lámání chleba, bude investory řazeno spíše mezi země rozvíjejících se trhů podobně jako ostatní státy bývalého sovětského bloku nebo jako Turecko“ uvádí.
Slanému se rovněž nepozdává, že by si vláda nechala ujít zvyšování daňové zátěže. „Velké riziko vidím v podobě růstu zdanění kapitálu a majetku,“ uvedl pro CNN Prima News. S tím souhlasí také Helena Horská. „Nevěřím, že se to obejde bez zvyšování daní. Vláda si vybere ty segmenty ekonomiky, jejichž dodatečné zdanění voliči přivítají. Na stole opět budou sektorové daně pro banky a pojišťovny, nedělám si iluze,“ řekla CNN Prima News.
Dlouhodobě deficitní Česko
Česká republika pracuje s deficitním státním rozpočtem dlouhodobě. Přebytek státní kasy vykázala v historii samostatného státu pouze čtyřikrát. V letech 1993 až 1995, kdy funkci ministra financí zastával Ivan Kočárník, a pak až v roce 2016, kdy v čele tohoto rezortu stál současný premiér Andrej Babiš. Ve všech ostatních případech měl stát vždy vyšší výdaje než příjmy.
Pomyslnými rekordmany, co se hloubky schodku státních financí týče, jsou někdejší ministři financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a Miroslav Kalousek (KDU-ČSL, respektive TOP 09). Zatímco Kalousek je podepsán pod dosud největším rozpočtovým deficitem (192 miliard korun v roce 2009), Bohuslav Sobotka byl prvním ministrem financí, pod jehož vedením se schodek přehoupl přes sto miliard (v roce 2003). V obou případech však pro hluboké deficity existovaly objektivní důvody. V éře Bohuslava Sobotky stát umořoval některé náklady na restrukturalizaci bankovního sektoru, za Miroslava Kalouska pak Česko čelilo dopadům světové hospodářské recese.
Podobný vývoj zaznamenaly také veřejné rozpočty, kam vedle rozpočtu státního patří ještě rozpočty měst, obcí, samosprávných celků nebo takzvané mimorozpočtové fondy. Ty jsou přebytkové až v posledních čtyřech letech. Nejvyšší přebytek veřejných rozpočtů Česká republika vykázala v roce 2017, a to přes 76 miliard korun.
