360°, Marek Benda, Věra Kovářová, Jana Mračková Vildumetzová, Radim Fiala - 28.2. v 21:30
Evropská unie je společný projekt a když má například Itálie problém s přílivem uprchlíků, musí ostatní státy pomoci, hájil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS poslanec Marek Benda (ODS) migrační pakt. To ale odmítl Radim Fiala (SPD) s tím, že ho zajímá Česko. Migrační krize se má podle něj řešit na hranicích Schengenu, na což prý upozorňoval už v roce 2015.
„Kvóty nepotřebujeme, máme splněno uprchlíky z Ukrajiny,“ zmínil ve vysílání Benda. Stále bychom však podle něj měli brát v potaz, že patříme do Evropské unie. Mělo by tedy platit, že když má jeden stát problém, ostatní mu podají pomocnou ruku. „Když má Španělsko nebo Itálie problém s přílivem uprchlíků z jihu, tak mu ostatní mají pomoci,“ upřesnil.
ČTĚTE TAKÉ: Migrant z Afriky přelstil německý systém. Bezmocné úřady mu vyplácí desítky milionů na dávkách
Fiala by prý přesto nepomohl. „Já jsem Čech a zajímá mě Česká republika, ne Itálie a Španělsko,“ reagoval na Bendova slova.
„Ve stejné logice řekne Španěl nebo Francouz: ‚Nebudeme pomáhat Ukrajině, protože až tam přijde Rus, dorazí nejdříve na Slovensko, do Česka a pak teprve do Německa,'“ oponoval Benda.
Marek Benda (ODS) v pořadu 360 Zdroj: CNN Prima NEWS
Radim Fiala (SPD) v pořadu 360 Zdroj: CNN Prima NEWS
Věra Kovářová (STAN) v pořadu 360 Zdroj: CNN Prima NEWS
Marek Benda (ODS) v pořadu 360 Zdroj: CNN Prima NEWS
Radim Fiala (SPD) v pořadu 360 Zdroj: CNN Prima NEWS
Věra Kovářová (STAN) v pořadu 360 Zdroj: CNN Prima NEWS
Podle Fialy EU slibuje společné řešení migrační krize už od roku 2015. „Od toho roku říkáme, že by měly evropské státy něco dělat,“ namítl poslanec. „Žádné řešení dodnes neexistuje. Jediná možnost byla chránit vnější schengenskou hranici. Nic takového se nestalo, představitelé EU naopak říkají – uprchlíci vítejte.“
S tím, že ochrana schengenské hranice moc nefunguje, souhlasila poslankyně Věra Kovářová (STAN). „Ochrana musí být. Hovoří se o tom, že by existovaly hotspoty, kde by vyřizovali žádosti o azyl v místě původu, což by bylo ideální řešení,“ řekla.
V takovém případě by se prý žadatel k hranici ani nedostal. „Pokud ano, což se právě děje u Itálie a Španělska, tak tam bude umístěn také do hotspotu. A jakmile nezíská nárok na azyl, pošlou ho domů. A to si myslím, že je dobré,“ shrnula Kovářová.
