Boje v Náhorním Karabachu
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami o horskou enklávu Náhorní Karabach zuří již šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu, uvedla agentura AFP.
V karabašské metropoli Stěpanakertu se lidé museli několikrát uchýlit do krytů v obavě z bombardování. Po poledni se Stěpanakert stal terčem ázerbájdžánského ostřelování, které si vyžádalo „mnoho zraněných mezi civilisty“, uvedl mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Ovannisjan podle tiskových agentur. Zasaženo podle něj bylo ministerstvo pro mimořádné situace a civilní infrastruktura města.
V bojích s ázerbájdžánskými silami o Náhorní Karabach, ovládaný arménskými separatisty, zahynulo dalších 54 vojáků armády neuznávané karabašské republiky. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na náměstka ministra obrany Náhorního Karabachu Artura Sarkisjana. Od nedělního propuknutí bojů s Ázerbájdžánem tak bylo zabito celkem 158 karabašských vojáků. „Je mnoho zraněných,“ dodal Sarkisjan.
Válka jako rituál a zbytečně prolévaná krev. Konflikt o Náhorní Karabach nemá řešení
Konflikt, který pohřbil Sovětský svaz, opět otřásá kavkazským regionem. Ázerbájdžán a Arménie bojují o neuznanou republiku Náhorní Karabach. Krev prolévají pravidelně a zbytečně.
Ázerbájdžánská armáda podle něj utrpěla mnohem vyšší ztráty: „Za uplynulých 24 hodin nepřítel přišel o 39 kusů obrněné techniky, čtyři bitevní letadla Su-25, tři bitevní vrtulníky Mi-24 a 830 zabitých vojáků. Zničili jsme také dělostřelecký oddíl nepřítele,“ prohlásil.
Tato tvrzení nebylo možné ověřit. Baku neuvádí ztráty své armády v konfliktu, jen počty civilistů zabitých arménským ostřelováním. Dřívější arménská tvrzení o sestřelených letadlech a vrtulnících ministerstvo obrany Ázerbájdžánu popřelo.
Arménské ministerstvo zahraničí vyjádřilo ochotu jednat za zprostředkování Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) o obnovení příměří. Francie, Rusko a Spojené státy, které spolupředsedají tzv. minské skupině OBSE, založené v roce 1992, aby napomohla k urovnání arménsko-ázerbájdžánského konfliktu, ve čtvrtek vyzvaly k okamžitému příměří. Ale podle Turecka by tři velmoci neměly hrát v mírovém urovnání žádnou roli, napsala agentura Reuters.
V Náhorním Karabachu se dál střílí. Brusel, Rusko i Turecko vyzývají k ukončení bojů
Evropská unie i regionální velmoci Rusko a Turecko v pondělí vyzvaly Arménii a Ázerbájdžán k ukončení bojů v oblasti Náhorního Karabachu. Ankara si ale současně klade podmínky – požaduje navrácení okupovaných území zpět Ázerbájdžánu. Nejtvrdší boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky od roku 2016 si od nedělního rána vyžádaly desítky obětí.
Dva francouzští novináři z listu Le Monde, zranění v Karabachu, byli v noci přepraveni ze Stěpanakertu do Jerevanu, uvedl Interfax s tím, že stav jednoho z nich lékaři označují za vážný. Připomněla, že francouzský prezident Emmanuel Macron přislíbil pro novináře vyslat letadlo, které by je přepravilo do vlasti, jakmile to bude možné.
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za existence Sovětského svazu a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.
