Muhammad Ali bezpochyby změnil svět sportu. Třikrát vyhrál titul v těžké váze, počínaje šokujícím vítězstvím nad Sonnym Listonem v roce 1964. Díky němu se stal nejmladším boxerem, který sesadil úřadujícího šampiona těžké váhy. Ali je vedle Joea Louise a Sugara Raye Robinsona považován za jednoho z nejlepších zápasníků, kteří kdy vstoupili do ringu. Sportovní legenda by 17. ledna oslavila osmdesátiny.
I když mu úspěchy v ringu v roce 1999 vynesly titul Sportovec století časopisu Sports Illustrated, Ali se proslavil především díky svému charisma mimo arénu. Snad jediné, co bylo rychlejší než jeho pěsti a nohy, byla jeho mysl a ústa. Ali říkal věci konfrontačním, někdy až arogantním způsobem, na který tehdy většina Američanů ještě nebyla připravena, zejména u mladého černocha.
Ali, který se vyjadřoval důrazně a přímočaře, se stal pro několik generací Afroameričanů symbolem jejich důstojnosti a sebeurčení.
Krátce poté, co dne 25. února 1964 porazil Listona, nový šampion v těžké váze oznámil, že si mění své „otrocké jméno“ Cassius Clay na Muhammad Ali, které mu vybrala černošská separatistická sekta Islámský národ. Mnozí sportovní novináři, a dokonce i někteří Aliho boxerští soupeři, ho odmítali jeho novým jménem oslovovat a nadále mu říkali Cassius Clay. „Vím, kam jdu, znám pravdu a nemusím být tím, čím chcete, abych byl,“ řekl Ali na své první tiskové konferenci po skončení šampionátu. „Jsem svobodný a mohu být, kým chci,“ dodal.
V následujících měsících a letech se Ali proměnil z boxera v afroamerického lídra, který vystupoval proti nespravedlnosti a rasové nerovnosti. V době, kdy v Americe vrcholil boj o občanská práva, bylo jeho přijetí Islámského národa, který odmítal rasovou integraci, mnohými považováno jen za další formu fanatismu.
Do Vietnamu mě neodvedete
V březnu 1966 se šampion dostal na titulní stránky novin po celém světě, když odmítl nastoupit do amerických ozbrojených sil a odvolal se na své ústavní právo odmítnout službu kvůli svému svědomí.
Válku ve Vietnamu tehdy podporovala většina Američanů. Aliho rozhodnutí vystoupit proti ní bylo velmi kontroverzní a politici i novináři ho pranýřovali jako zbabělce a zrádce. „Jak bych mohl ty chudáky střílet? Prostě mě zavřete,“ vzkázal boxer.
Ali nejednal ze strachu, ale kvůli svému přesvědčení, za což zaplatil vysokou cenu. V březnu 1967 mu byl odebrán titul v těžké váze a v červnu téhož roku byl usvědčen z vyhýbání se odvodu a odsouzen k pěti letům vězení. Na tři a půl roku měl zakázaný box, byl mu odebrán pas a nemohl získat licenci k boxování v žádném jiném státě. Obětováním nejlepších let kariéry přišel o miliony dolarů, zadlužil se a o mnoho let později zápasil i v době, kdy už měl skončit. Tou dobou dostával tvrdé rány, které mu podle mnohých později způsobily Parkinsonovu chorobu, jíž trpěl posledních třicet let svého života.
Aliho zásadový postoj však v podstatě odstartoval protiválečné hnutí a pomohl povzbudit Martina Luthera Kinga, aby v dubnu 1967 vystoupil proti válečnému konfliktu ve Vietnamu. Během svého vyhnanství z ringu se Ali stal oblíbeným řečníkem na univerzitních kampusech. V roce 1971 jeho odsouzení jednomyslně zrušil Nejvyšší soud.
Hvězda Hollywoodu
Ali měl také obrovský vliv na zábavní průmysl. Své první album I Am the Greatest! (Jsem největší!) natočil v roce 1963 ještě coby Cassius Clay. Album se umístilo na 61. místě žebříčku alb a bylo nominováno na cenu Grammy. Na další nominaci na tuto cenu si Ali musel počkat až do roku 1976.
Hollywoodu nejvíce přispěl pravděpodobně díky svému zápasu s bělošským zápasníkem Chuckem Wepnerem v roce 1975. Wepner vydržel téměř celých 15 kol, přičemž v 9. kole dokonce Aliho srazil na zem. To později inspirovalo Sylvestera Stallona k napsání scénáře k filmu Rocky.
Muhammad Ali vs. Chuck Wepner. | Classic Boxing | #ClassicBoxing https://t.co/PFpch1Gqkf...
— Jake Thomason... (@JakeThomason20) March 27, 2021
V roce 1975 Ali přešel k sunnitskému islámu a velkou část svého dalšího života věnoval charitativní činnosti.
Po 11. září 2001 se vyslovil proti teroristickým útokům. „To mě opravdu ranilo, protože islám je mírumilovný a není násilný. Těch pár lidí, kteří provádí takové věci, vrhá na náboženství jako celek špatné světlo,“ řekl tehdy boxer.
V roce 2002 byla Alimu věnována hvězda na chodníku slávy na Hollywood Boulevard. Jako jediná však není umístěna na dlažbě, ale na zdi. Ali trval na tom, že nesmí být na zemi, aby nikdo nemohl šlápnout na jméno proroka Mohameda.
Ali se za svůj život čtyřikrát oženil a byl otcem sedmi dcer a dvou synů. Jeden z nich byl adoptovaný. Legendární boxer zemřel 3. června 2016 ve věku 74 let.
