Bojí se děti injekce proti covidu? „Očkování mi nevadí,“ říká desetiletá Anežka Florčíková před největším očkovacím centrem v Ostravě. A pak bezelstně dodá: „Mám to spíš ráda. Jeden kamarád už je taky očkovaný, další zatím moc nechtějí.“ Anežčina maminka Natálie je zastáncem vakcinace, za sebou má tři dávky: „Je to i kvůli babičkám a dědečkům, aby mohli dcerku hlídat a já se nemusela bát, že je nakazí.“
Koho lze aktuálně potkat v očkovacích centrech? Ve čtvrtek po páté hodině odpoledne to v největším ostravském vakcinačním středisku na Černé louce byly téměř výhradně matky s dětmi. Vyzvídáme, jestli školáky injekce bolela, ale desetiletá Anežka Florčíková kroutí hlavou. Právě dostala druhou dávku a s odzbrojující upřímností vypráví, že má očkování ráda. Na rozdíl od mnohých spolužáků. „Oni to zatím nechtějí. Říkají, že se nechají očkovat, až jim bude dvanáct let.“
Třetí dávka očkování pro děti nad 12 let je realitou. Registrace se spustí od pondělí
Ministerstvo zdravotnictví od pondělí 24. ledna spustí registrace k očkování dětí nad 12 let posilující dávkou vakcíny proti nemoci COVID-19. Bude možné na očkovacích místech a v ordinacích dětských lékařů po pěti měsících od dokončeného předchozího očkování, sdělil mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Nezletilí jsou skutečně rozdělení do dvou věkových skupin, 5 až 11 let a 12 až 15 let. Starší skupina je očkována vakcínami Comirnaty (Pfizer/BioNTech), případně vakcínou Spikevax (Moderna). Mladší děti dostávají nižší dávku, a to výhradně typu Comirnaty. Vakcinace dětí od 5 do 11 let začala loni 12. prosince a měsíc poté bylo oznámeno, že očkování jde výrazně pomalejším tempem, než se čekalo. Alespoň první dávku zatím přijala jen čtyři procenta dětí z této nejmladší věkové kategorie.
„Covidem jsem sama prošla už v druhé vlně, a dost mě překvapilo, jakou měl sílu,“ nezapomíná 43letá Natálie Florčíková, jak ji infekce uzemnila v posteli. Proto se nechala očkovat, jakmile to bylo možné, a stejně jednala i v případě desetileté dcery Anežky. „Dceru často hlídají babičky a dědečkové a my je nechceme zbytečně ohrožovat. I když jsou očkovaní, dcera by k nim mohla přinést infekci ze školy,“ uvědomuje si. Varianta omikron zřejmě není tak nebezpečná jako delta, ale i ona seniory může zabít. Bohužel, občas i ty očkované.
Školní třída odráží rozpory dospělých
„Vůbec. Ani trochu. To nebolí,“ skáčou si do řeči Helena a Klára, když se ptáme, zda byl vpich injekční jehlou nějak bolestivý. Jedna má deset let, druhá je o dva roky mladší. „Dneska už holky byly na druhé dávce,“ prozrazuje jejich maminka Lucie Vepřková. I ona očkování přijala, dnes si nechala aplikovat třetí, posilující dávku. „Je to dobrá věc ze zdravotního hlediska, ale dělám to třeba i kvůli cestování. Loni jsme s holkami byly třikrát v zahraničí, s očkováním to bude určitě snadnější.“
Lucie Vepřková odpor k vakcíně proti covidu nechápe. „Věřím, že očkování může zajistit určité bezpečí celé populaci,“ říká a připomíná, že v zemích s vysokou proočkovaností se neumírá tolik jako v České republice, samozřejmě v přepočtu obětí na počet obyvatel. Sama už covidem prošla. „S manželem jsme pár dnů proleželi, dcery byly bez příznaků, ale můj otec skončil v nemocnici se zápalem plic.“
Dcery Helena a Klára pak o překot vyprávějí o diskusích se spolužáky na téma očkování. „Já jsem jedna z prvních, kdo se ve třídě nechal naočkovat. Moje kamarádka mi říkala, že je to blbost. Jeden spolužák taky říká, že je to blbost, ale jeho máma to nechce, protože prostě něco, takže on nesmí, ale chtěl by se očkovat. Moje kamarádka se půjde očkovat. Rodiče kamaráda jsou rozvedení, táta je pro očkování, ale máma proti, tak on neví, jak to bude...“
Jinými slovy, společnost dospěláků rozdělená na příznivce a odpůrce očkování se věrně odráží i v dětských kolektivech.
Náctiletá touží po kinu a kavárně
„Napřed jsem na očkování nechtěla jít, protože nevím, co všechno si s tou vakcínou dám do těla. Ale nakonec už nechci být dál izolovaná, tak jsem šla,“ vypráví před očkovacím centrem na Černé louce 16letá Klára Smolová. Na očkování ji přivedla maminka.
KOMENTÁŘ: Pohraničí bojkotuje očkování. Na vině je i stát, jenž zapadákovy ignoruje
Zapadákov, ospalá díra, konec světa či kraj, kde lišky dávají dobrou noc. Všemi zanedbávané oblasti na okrajích republiky se nyní staly i centry odporu vůči očkování. Bílá Voda v Jeseníkách hlásí jen 31 procent očkovaných alespoň první dávkou vakcíny, Vřesová v Karlovarském kraji necelých 42 procent, Horní Lomná v Beskydech 44 procent. Na vině ale nejsou jen spiklenecké teorie antivaxerů, nýbrž i dlouholetá ignorace pohraničí spojená s vylidňováním a ekonomických úpadkem.
„Chci do kaváren, chci do kina, chci už zase žít normální život. A vakcína je jediná možnost,“ vysvětluje Klára. Podobně prý uvažuje většina spolužáků a přátel. „Nechávají se očkovat jen kvůli tomu, aby měli normální osobní život. Ne proto, že by té injekci nějak moc věřili.“
Klářina matka to vidí podobně: „Očkování mi zajišťuje normální život.“ Zatím má v sobě dvě dávky, třetí by měla absolvovat v únoru. „Ještě si to rozmyslím, mojí mamince se po očkování výrazně zhoršil zdravotní stav,“ prozrazuje.
Před pandemií to byl výstavní pavilon, teď se na Černé louce v Ostravě bojuje s globální infekcí. Z centra právě vyšel 13letý Oldřich Slezák. „Očkovaná je tak asi polovina naší třídy, s těmi neočkovanými se nehádáme. Nebavíme se o tom,“ vypráví o atmosféře ve školních škamnách.
U Slezáků vsadili na důvěru ve vakcínu. „Věřím odborníkům. A pokud říkají, že očkování bude mít tím zásadnější význam, čím více lidí se naočkuje, tak tomu chci pomoci,“ říká 40letá Kamila Slezáková. A lituje, že to jde tak pomalu. Žije v okrese Frýdek-Místek a v beskydských obcích je téměř pravidlem, že vakcínu tam zatím přijala sotva polovina obyvatel. „Osvěta je hrozně chabá, hlavně na venkově,“ hodnotí očkovací kampaň.
I děti mohou podlehnout covidu
Čím dále od Prahy, tím je zájem o očkování dětí od 5 do 11 let menší. Podle zprávy Ludmily Hamplové a Jakuba Weinera z Centra pro modelování biologických a společenských procesů, která byla zveřejněna 18. ledna, je úroveň proočkovanosti nejmenších dětí markantně rozlišná napříč okresy.
„Rozdíl mezi některými okresy je až desetinásobný,“ zjistili autoři zprávy. Důvodem je i menší dostupnost očkovacích míst v odlehlých částech republiky. Zatímco v Praze už bylo očkováno více než 7 % dětí z této věkové skupiny, v okrese Jeseník je to pouze 0,6 %.
Zpráva varuje před podceňováním očkování. Podíl dětí na celkovém počtu pacientů prudce stoupá od podzimu 2021. „Ve věkové kategorii 0 až 14 let už bylo hospitalizováno 1250 dětí v důsledku COVID-19. A osm dětí od začátku pandemie žel zemřelo,“ informuje zpráva Ludmily Hamplové a Jakuba Weinera.
Současně bylo zdokumentováno více než 250 případů velmi závažného postcovidového syndromu, tedy multisystémového zánětlivého onemocnění (PIMS-TS). „Průměrný věk nemocných byl 8 let. U více než 90 % dětí se objevuje postižení srdečního svalu. Naprostá většina případů PIMS-TS pak vyžaduje hospitalizaci na jednotce intenzivní péče a zhruba 1 až 2 % takto postižených dětí umírá,“ uvádí vědci z Centra pro modelování biologických a společenských procesů.
„Nemám důvod očkování nevěřit, dcera je navíc lékařka,“ říká před ostravským očkovacím centrem 53letá Silvie Marková. Právě přivedla šestiletou vnučku, a to už na druhou dávku. „Bojíš se?“ ptáme se holčičky. „Ne,“ hrdě zakroutí hlavou. Už má zkušenost, při první dávce vpich jehly vůbec nepocítila.
