František Imrecze Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Bývalý šéf slovenské finanční správy František Imrecze našel naspodu svého auta přilepený podezřelý objekt. Obával se možné bomby a na jeho žádost mu byla přidělena policejní ochrana. Imrecze je svědkem ve sledované kauze, která se dotýká lidí napojených na stranu Směr-SD expremiéra Roberta Fica. S výbuchy aut má Slovensko zkušenosti zejména z 90. let, bombový útok se tehdy stal osudným Robertu Remiášovi, který hrál roli v dodnes nevyjasněných případech kolem bývalého předsedy vlády Vladimír Mečiara.
Imrecze, který je tzv. „kajícníkem“ – tak slovenská prokuratura označuje spolupracující obviněné – měl vespod svého auta poblíž zimního stadionu v bratislavské Petržalce nalézt podivný předmět. Obával se, že by mohlo jít o bombu. Zasahovali proto pyrotechnici. Nakonec se ukázalo, že šlo o zařízení GPS, které jej lokalizovalo.
Exšéf slovenské finanční správy to považoval za známku, že je v ohrožení, a tak požádal o policejní ochranu a dostal ji. „Můžu potvrdit, že šlo o zařízení, které používají policisté a jiné bezpečnostní složky. Je to sledovací zařízení, takzvané GPS,“ potvrdil později policejní prezident Štefan Hamran. Samotný Imrecze pro web Startitup pronesl, že je z celé věci traumatizovaný.
Imrecze je obviněn z několika trestných činů v akci zvané Mýtnik. Zejména však měl vypovídat jako klíčový svědek v kauze Soumrak, která se točila především okolo expremiéra Roberta Fica a jeho blízkých politických i nepolitických spolupracovníků, jmenovitě bývalého ministra vnitra Roberta Kaliňáka, oligarchy Norberta Bödöra, právníka Marka Pary a bývalého policejního prezident Tibora Gašpara.
Slovenská prokuratura pod vedením Maroše Žilinky ovšem stíhání zmiňovaných postav, které podle obžaloby měly tvořit zločineckou skupinu ke zneužívání policie či finanční správy proti svým politickým oponentům, zrušila. „Konstrukce skutků byla tak neurčitá, že obviněným neumožňovala využít práva na obhajobu. Nevěděli, vůči čemu se mají bránit,“ vysvětlil nečekaný tah prokuratury Žilinkův náměstek Jozef Kandera na tiskové konferenci.
„Chtěli nás všechny pozavírat. Chovali se ke mně jako k psovi. Nerespektovali naše práva,“ komentoval posléze expremiér Fico. Kupříkladu jeho exministr Kaliňák kvůli kauze strávil několik týdnů ve vazbě.
Slovenský expremiér Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Robert Fico a jeho bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák. Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Robert Fico mobilizuje své voliče na demonstracích. Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico si stále udržuje řadu fanoušků. Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Robert Fico a jeho bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák. Zdroj: Profimedia.cz
Slovenský expremiér Robert Fico mobilizuje své voliče na demonstracích. Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico si stále udržuje řadu fanoušků. Zdroj: Profimedia.cz
Robert Fico Zdroj: Profimedia.cz
Slovensko už vraždu s výbušninou u auta zná
Imreczeho zkušenost s předmětem pod autem připomíná divoká 90. léta, která se u našich sousedů a bývalých federálních partnerů nesla v duchu podobných kriminálních událostí. Ty stály život nepohodlného svědka a bývalého strážce zákona, došlo i k únosu prezidentova syna.
V prvním případě se jednalo o úmrtí podnikatele a expolicisty Róberta Remiáše z 29. dubna 1996, který zemřel, když s ním explodovalo jeho auto. Vyšetřování později ukázalo, že pod vozem se nacházela výbušnina. S vraždou byl spojován i tehdejší předseda vlády Vladimír Mečiar, obviněn byl ředitel Slovenské informační služby Ivan Lexa. Později však byl obvinění zproštěn.
Druhá zmiňovaná událost se stala na konci srpna 1995. Unesen byl syn tehdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče, Michal Kováč mladší. Toho našla rakouská policie zbitého a namol opilého v autě před policejní stanicí v Hainburgu.
Podle všeho šlo o snahu dosáhnout odstoupení Kováče staršího z prezidentské funkce, neboť se často přel právě s Mečiarem a jeho kabinetem. Prezident nakonec svoji funkci vykonával do konce svého období, ale když se nepodařilo zvolit jeho nástupce, podstatnou část jeho pravomocí převzala v březnu 1998 vláda v čele s Mečiarem. Ten následně udělil amnestii pachatelům únosu. Tento krok dodnes patří k jedněm z nejkontroverznějším v historii slovenské politiky.
