Předseda slovenské vlády Eduard Heger Zdroj: Profimedia.cz
Slovenští zákonodárci mají na stole zákon roku – na přetřes přichází jednání o státním rozpočtu. Koalici premiéra Eduarda Hegera však k jeho prosazení chybí hlasy. Vládní strany mají v Národní radě menšinu, a je tak klidně možné, že předloha neprojde. V takovém případě by mohlo dojít k definitivnímu pádu vlády. Drsně k poslancům navíc promluvila prezidentka Zuzana Čaputová, která v podstatě naznačila, že pokud státní rozpočet na rok 2023 neprojde, Hegerův kabinet by to měl položit.
Státní rozpočet pro příští rok je podle všeho zákonem, se kterým stojí a padá slovenská vláda. Postavení koalice přitom není kdovíjak růžové. Aktuálně ji tvoří totiž pouze hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Jsme rodina a poslanci ze strany Za lidi. Poté, co koalici opustila strana Svoboda a Solidarita (SaS), je kabinet menšinový, nemá v Národní radě většinu.
Ve 150členném zákonodárném sboru by koalice měla mít zajištěnou podporu 70 hlasů, tedy pokud počítáme všechny poslance hájící barvy vládních stran. K nejtěsnější většině a prosazení rozpočtu by tím pádem v případě plného obsazení Národní rady potřebovala minimálně dalších šest hlasů. Do hry vstupují jednání s nezařazenými poslanci, kteří byli do slovenského jednokomorového parlamentu zvoleni právě za vládní strany, ale později jejich kluby pro neshody opustili. Ani zisky těchto jednotlivců však nemusí pro koalici znamenat vítězství.
Nabízí se možnost oslovit o podporu poslance SaS, kteří donedávna v koalici byli. Předseda strany a exministr hospodářství Richard Sulík, mezi nímž a lídrem hnutí OLaNO Igorem Matovičem, který je zároveň ministrem financí, už léta panuje velká rivalita, prohlásil, že návrh státního rozpočtu je v současné podobě „katastrofální“ a jako takový jej nepodpoří.
Matovič naopak věří, že dokáže přesvědčit alespoň jednotky poslanců SaS i přes odpor Sulíka. „Předpokládám, že možná i v SaS se při hlasování o rozpočtu najdou zodpovědní poslanci, kteří rozpočet podpoří a tímto způsobem ukáží, co si myslí o Sulíkovi,“ řekl šéf OLaNO v diskusním pořadu stanice RTVS.
Každopádně je však ve hře i možný pád vlády. Pokud by se rozpočet neprosadil, pak by prý pro předčasné volby hlasoval předseda Národní rady Boris Kollár a jeho poslanci z řad Jsme rodina.
Nebývale kritická Čaputová
Na začátku schůze ke státnímu rozpočtu vystoupila v Národní radě i prezidentka Zuzana Čaputová. V nebývale ostrém projevu, v němž předložila zprávu o stavu země, zkritizovala politickou reprezentaci a zejména vládní koalici. „Vláda má objektivně kvůli krizím těžkou situaci. Za nebezpečné ovšem považuji, že mnoho z nich vystupuje způsobem, který do posledních okamžiků dělá z krize drama. Takto to dále na Slovensku nemůže pokračovat, aniž by byly zničeny zbytky důvěry veřejnosti a soudržnosti naší společnosti,“ řekla na adresu vlády Čaputová.
Mimo to připomněla dlouhodobé střety uvnitř vládních stran, které vyvrcholily právě odchodem SaS z vlády. Čaputová řekla, že mnohdy hledaly strany koalice nepřátele uvnitř ní, ačkoliv jsou jinde. Hegerův kabinet pak vyzvala, aby změnil svůj styl vládnutí, jinak by podle ní měla vypsat předčasné volby. Stejně tak ovšem prezidentka zkritizovala i opoziční poslance, zejména ze strany Směr-SD v čele s expremiérem Robertem Ficem, a to především kvůli jejich kontroverzní rétorice i kauzám, do kterých jsou Ficovi blízcí zapleteni.
Samotný expremiér a jeho nejbližší spolupracovníci, jako třeba exministr vnitra Robert Kaliňák nebo bývalý policejní prezident Tibor Gašpar, byli v úterý zproštěni obžaloby v kauze Soumrak, podle níž měli být součástí organizované zločinecké skupiny.
Fico by rozpočet podpořil, ale za předčasné volby
Ve hře by byli ještě zákonodárci kolem Tomáše Taraby, kteří před časem opustili krajně pravicovou Lidovou stranu Naše Slovensko odsouzeného exposlance Mariana Kotleby. Vzhledem k jejich názorům a zakotvení je však případná dohoda s nimi nepříliš pravděpodobná, protože ji odmítá část vládních poslanců.
Heger a jeho koalice můžou o podporu pro rozpočet případně požádat i zbytek současné opozice. Zákonodárci strany Směr-SD v čele s expremiérem Robertem Ficem, popřípadě lidé z Hlas-SD dalšího bývalého předsedy vlády Petera Pellegriniho, by údajně byli ochotní rozpočet podpořit. Za podmínku si však dávají vyhlášení předčasných voleb.
Podle aktuálních průzkumů by to byl právě Hlas-SD, který by nejspíš vyhrál volby, následovaný Ficovým Směrem. Strany vládní koalice by se ve většině průzkumů nalézaly až na chvostu peletonu. Kupříkladu Matovičovo OLaNO, které ve volbách obdrželo přes 25 procent, se nyní pohybuje jen kolem sedmi či osmi procent. Vládní strana Za lidi, kterou před časem založil exprezident Andrej Kiska, by se podle většiny průzkumů vůbec nedostala do parlamentu.
