Elektromobily, vozy poháněné výhradně elektrickou energií, byly ještě donedávna brány za jakési černé ovce automobilového světa. Mnozí jim nevěřili, jiní si zase přáli jejich definitivní zkázu. Jenže v posledních letech začala zcela „bezemisní“ auta nabírat na oblibě. Důvodem je nejen snižující se pořizovací cena, ale také jejich rostoucí dojezd na jedno nabití. V současnosti se bavíme o hodnotách převyšujících dokonce až 500 kilometrů.
Jenže ne každé prostředí elektrickému pohonu svědčí. Jinou vzdálenost ujede ve městě, kde se pohybuje pomalu a hodně při brzdění rekuperuje, a jinou na dálnici, kde se musí vypořádat s mnohem větším aerodynamickým odporem. Rozhodli jsme se proto zjistit, jaká bude cesta běžným elektromobilem jako Kia e-Soul z Prahy do Brna a zpět na jedno nabití. Samozřejmě po obávané „dé jedničce“.
Na začátek si však elektrického křížence malého hatchbacku, SUV a MPV podrobně představme. Kia e-Soul se v České republice prodává od roku 2019 a sdílí obdobnou techniku jako větší sourozenec Kia e-Niro nebo třeba Hyundai Kona Electric. Srdcem zkoušeného exempláře byl elektromotor naladěný na 150 kW a 395 Nm.
Potřebnou energii čerpá z akumulátoru o kapacitě 64 kWh a následně ji prostřednictvím jednostupňové redukční převodovky posílá na přední nápravu. Zásoby elektřiny v bateriích pak dle výrobce vystačí na 452 kilometrů dojezdu. Ceny modelu Kia e-Soul začínají na částce 1 099 980 Kč. Kompletní ceník i další technické parametry naleznete zde.
Chladno a déšť
A teď už k samotné trase Praha → Brno → Praha. Naší startovní destinací byla nabíjecí stanice u budovy obchodního řetězce v Průhonicích. Vyráželi jsme ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách, kdy na silnicích ještě nebyl příliš hustý provoz. Nutno dodat, že bylo deštivé počasí a rtuť teploměru ukazovala 12 stupňů Celsia.
Vytáhli jsme dobíjecí kabel ze zásuvky, přičemž nám palubní počítač hlásil 99 % kapacity baterie a dojezd 444 kilometrů. Aktivovali jsme režim Eco Plus, vypnuli klimatizaci a jas přístrojů snížili na minimum, abychom ušetřili co nejvíce energie. Plni očekávání i obav jsme vyjeli směr Brno – Starý Lískovec, kde nás čekala otočka zpět do Prahy.
Méně je někdy více
Je zcela pochopitelné, že kdybychom jeli maximální povolenou rychlostí 130 km/h, rozhodně bychom požadovanou trasu na jedno nabití nezdolali. Většinu času jsme proto drželi ručičku tachometru na cifrách 80 až 100 km/h. Na druhou stranu na D1 opět začaly stavební práce a téměř třicet procent trasy tak vedlo skrze zúžení, ve kterých se stejně rychleji jet nedalo.
Za 2 hodiny a 43 minut jsme dorazili do Brna, přesněji do městské části Starý Lískovec, odkud jsme se vraceli zpět do Prahy. V polovině trasy jsme zaznamenali spotřebu 12,4 kWh / 100 km. Dojezd v tu chvíli činil 290 kilometrů. Bylo tedy víc než jasné, že pokud nenastanou větší komplikace, měli bychom cestu s rezervou zvládnout.
V klidu ještě do obchodu
Jízda zpátky už zabrala času méně, konkrétně 2 hodiny a 21 minut. Důvodem byla samozřejmě řidší doprava. Příjemně překvapeni jsme byli z výsledného dojezdu, který opět v Průhonicích na konci našeho výletu po necelých 400 ujetých kilometrech činil rovných sto kilometrů. Elektromobil si řekl jen o 13,8 kWh na sto kilometrů.
Zbylá elektrická energie nám ještě vystačila na dlouhé hodiny brouzdání po hlavním městě, takže jsme mohli klidně topit a jet rychleji a Brno na otočku bychom dali stejně. Při podmínkách mírného diskomfortu bychom tedy s Kiou e-Soul ujeli téměř 500 kilometrů na jedno nabití, což je pěkné. Navíc jsme se pohybovali převážně po dálnici.
Elektřina je cesta
I náš test ukazuje, že elektromobily už pomalu začínají dávat smysl i na delší cesty a většina kompromisů s nimi spjatých pomalu mizí. Jízda v elektrickém voze byla navíc velmi zábavná, v případě potřeby dynamická, ale zároveň komfortní a tichá.
Pokud se tedy zlepší infrastruktura veřejného dobíjení a to bude za příznivější ceny, sníží se pořizovací ceny nových elektromobilů, vyřeší se neekologická výroba a likvidace baterií, dává elektromobilita smysl pro poměrně široké spektrum řidičů.