Historik a předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík Zdroj: Profimedia.cz
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se znovu otřásá v základech. Celkem 19 zaměstnanců zveřejnilo otevřený dopis, v němž viní ředitele Ladislava Kudrnu z bossingu, cenzury či toxického chování. Ten však tato obvinění odmítá a označuje je jako lživá. Ve středu bude celou situaci řešit Rada ÚSTR. Podle jejího předsedy Eduarda Stehlíka však zaměstnanci svá závažná obvinění nedokázali ničím doložit. Zároveň jim vyčítá, že věc neřešili přímo s ním, ale skrze média.
„Pokud jde o obvinění, která zazněla ve veřejném prostoru, tak byla velice závažná. Za mě je hodně nestandardní, jestliže se na vás jako na správní radu instituce obrátí zaměstnanci veřejným dopisem, který dají dříve k dispozici médiím než nám, abychom mohli přijmout nějaká opatření,“ sdělil historik a předseda rady pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE TAKÉ: Konec devátých tříd či kratší vysokoškolské studium. Jak by se mohlo změnit vzdělávání v ČR
Tvrdí přitom, že chtěl s dotčenými zaměstnanci celou situaci řešit. „Ještě před tím, než byl dopis zveřejněn, se na mě obrátili. Nabídl jsem jim schůzku, kterou odmítli s tím, že to budou řešit přes média, což mi přijde hodně nestandardní a zvláštní. Požádali jsme je proto prostřednictvím vedení, aby svá obvinění doložili, protože se samozřejmě chceme rozhodovat na základě relevantních informací. To, co nám bylo v pondělí předáno, zatím nenasvědčuje tomu, že by se skutky, z nichž bylo vedení obviněno, staly,“ popsal Stehlík.
Podle dotčených zaměstnanců však vše bylo trochu jinak. „Bylo to přesně naopak. My jsme nabídli setkání jemu ještě v době před zveřejněním. Neodpověděl, což vysvětlil rodinnými důvody. To chápu, ale ozval se až po zveřejnění, kdy už nebyla cesta zpět. Za nás to vnímám tak, že jsme udělali maximum, abychom touto cestou nemuseli jít. Nemění to nic na tom, že jsme ochotni s radou stále jednat o udržení naší práce,“ popsal pro CNN Prima NEWS zástupce vedoucího Oddělení vzdělávání (OV) Václav Sixta.
Toxické chování
Zaměstnanci ústavu v minulém týdnu přišli s poměrně závažnými obviněními. „Podezření na bossing. Ředitel Ladislav Kudrna a první náměstek Kamil Nedvědický zvolili direktivní styl řízení. Nekomunikují svá rozhodnutí ani záměry se zaměstnanci. Ignorují jejich výzvy ke koncepčnímu osvětlení svých rozhodnutí a k diskuzi. Na pokusy o dialog reagují odvoláním pracovníků, jak se to příkladně stalo v případě vedoucího OV Čeňka Pýchy, které považujeme za nevěrohodně zdůvodněné. V důsledku vytvářejí toxické pracovní prostředí poznamenané nejistotou a obavami,“ píšou například ve své výzvě.
Týral prezident Zápotocký vězně v koncentráku? Gottwaldův nástupce nebyl jen bodrý strýc
Přesně před 70 lety byl prezidentem zvolen Antonín Zápotocký. Někdo ho má za dobráckého strýce, jiný za spolutvůrce krvavých procesů z 50. let, klíčovou postavu měnové reformy z roku 1953. Americká CIA se ale o něj zajímala také proto, zda nebyl kápem, který v nacistickém koncentráku týral vězně. Měl „táta dělníků“ temnou minulost? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to objasňuje historik Michal Stehlík, který o Zápotockém chystá knihu.
Za tato slova však požaduje vedení ústavu omluvu. „Nařčení je zcela nepodložené a vedení Ústavu pro studium totalitních režimů bude požadovat jeho písemné podložení a následně veřejnou omluvu. Stejně tak není pravdivé ani tvrzení o nekomunikativnosti, neboť zcela odporuje skutečnému stavu věcí,“ uvedlo vedení ve své reakci.
Autoři otevřeného dopisu rovněž poukázali na podle nich cenzurní a současně nehospodárné zákroky vedení, když například brání distribuci knihy „13 objektů z (ne)šťastného muzea“ o sbírkách stranických muzeí za minulého režimu. Kniha financovaná z veřejných prostředků leží podle historiků ladem ve skladu. Vedení ústavu ale jakékoliv cenzurní zásahy ze strany ÚSTR vůči oddělení vzdělávání či jeho jednotlivým zaměstnancům odmítlo, kniha se podle něj distribuuje. Bude požadovat od autorů dopisu konkrétní písemný materiál a poté se bránit právními prostředky.
Rozhodnou ve středu radní?
Spor by měl vyvrcholit během středečního jednání Rady ÚSTR. „Obracíme se na radu s důvěrou, že dokáže najít řešení vzniklé situace, kdy je evidentně destruována vzdělávací činnost ústavu bez nějakého předchozího jednání. Týká se to personálních změn, týká se to cenzury knihy, o které se tolik mluví, a obecně nekoncepčního přístupu vedení. Věřím, že rada jako kontrolní orgán ústavu nějaké řešení najde,“ přiblížil Sixta.
Jak rodný otec měl nás rád aneb Básně, které zazněly nad rakví Klementa Gottwalda
Když byl ve čtvrtek 19. března 1953 pohřbíván Klement Gottwald, ze všech stran bylo slyšet, že to byl táta anebo otec. „Jak rodný otec měl nás rád, / do boje za náš šel prvý. / Kéž bych mu mohla srdce dát, / bušící živou krví,“ napsala nad Gottwaldovou rakví dělnická básnířka Marie Kratochvílová. A myslela to vážně. Když Gottwaldovi selhalo srdce, kdyby to prý šlo, ráda by mu darovala svoje.
Že se budou radní jednáním zabývat, potvrzuje také Stehlík. „Rada má ve středu standardní jednání, které má svoji běžnou agendu, ale určitě nějaký čas věnujeme záležitosti, která se děje poslední týden. Nechali jsme si připravit podklady a nemůžu předjímat, jaké bude rozhodnutí, protože rada je sedmičlenný kolektivní orgán,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
„Budeme se tím pochopitelně zabývat, ale lidé, kteří zveřejnili závažné obvinění z bossingu, cenzury a podobně, nedoložili jedinou věc, která by svědčila o tom, že se to stalo,“ doplnil historik.
Sixta je však přesvědčený, že důkazy byly předloženy. „Vedení nám poslalo pasivně agresivní až výhružný dopis, kde nás žádá k doložení našich tvrzení. Nějakým způsobem jsme na to odpověděli, ale náš původní dopis byl adresován radě, nikoliv vedení. Odpověděli jsme však popisem toho, co považujeme za bossing a cenzuru. V zásadě stále trváme na tom, že jsme ochotni podklady poskytnout na vyzvání radě. Ta zasedá ve středu a v tuto chvíli nevím, že bychom byli pozváni,“ vysvětlil.
Spory v ústavu jsou dlouhodobé
ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory, které pokračují i po nástupu nového ředitele.
Kudrna je v čele ústavu od loňského května. Kvůli jeho jmenování tehdy rezignovala celá Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů. Její členové nesouhlasili s koncepcí nového ředitele a také zpochybňovali, zda má Kudrna předpoklady k profesionální práci historika. Poukazovali mimo jiné na jeho údajné plagiátorství v jedné kapitole knihy „Bojovali a umírali v Indočíně. První vietnamská válka a Čechoslováci v cizinecké legii“. Podle historika a specialisty na tuto oblast Petra Kreuze však o žádné plagiátorství nešlo.
