Konec devátých tříd či kratší vysokoškolské studium. Jak by se mohlo změnit vzdělávání v ČR
Školský systém by se mohl v Česku výrazně změnit. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
České školství by se mohlo v příštích letech výrazně změnit. Vládní poslanci přicházejí s návrhem na zrušení deváté třídy a zavedení povinných dvou let na střední škole. Podle ekonomů by se tím zvýšila průměrná kvalifikace mladých lidí a státu by to navíc ušetřilo peníze. Takovému rozhodnutí by však podle nich musela přecházet řada dalších kroků. Ekonom Štěpán Křeček navíc navrhuje zkrátit magisterské studium a objevil se rovněž záměr zrušit známkování v prvních třídách.
Vládní poslanci v posledních dnech přicházejí s nápady, jak výrazně proměnit školní docházku v Česku. „Po změně obsahu vzdělávání, změně maturit, zrušení jednotné přijímací zkoušky, zavedení testování v uzlových bodech a vzniku nového typu středních škol – reálná střední škola, má následovat i zrušení 9. třídy a dva povinné ročníky na střední škole,“ uvedl bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN). „Trendem úspěšných vzdělávacích systémů je modularita a prodlužování povinného vzdělávání. U nás by to mohlo být 1 MŠ + 8 ZŠ + 2 SŠ s důrazem na obecnější znalosti,“ řekla zase poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
ČTĚTE TAKÉ: Rakušan: Byly chvíle, kdy mi docházela energie. Na důchodcích rozhodně nešetříme
Podle ekonomů se jedná o rozumný nápad. „Stát by tím ušetřil 17 až 20 miliard korun ročně, protože mladí lidé by se zapojovali do pracovního procesu o rok dříve. Navíc by povinné dva roky střední školy zvýšily průměrnou kvalifikaci mladých lidí. To by mělo pro ekonomiku další plus,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.
Běh na dlouhou trať
„Samozřejmě vystávají i otazníky, třeba nad kapacitou středních škol nebo nad tím, zda si to mohou dovolit sociálně nejslabší rodiny, pro něž každý jeden rok povinné školní docházky navíc znamená značnou finanční zátěž. Ale obecně klady předčí zápory a celospolečenské benefity převyšují náklady. Beztak devátá třída je často jen ‚čekárnou‘ při přestupu mezi základní a střední školou, kdy se toho mladí lidé nakonec zase až tolik nenaučí,“ doplnil.
Čtěte také
Podobně hovoří také ekonom Štěpán Křeček, podle kterého jde ovšem o běh na dlouhou trať. „Zrušení deváté třídy není možné zavést okamžitě. Nejprve by bylo nutné upravit osnovy a vyřešit změny kapacit na základních a středních školách. Nicméně v konečném důsledku by toto opatření přineslo úspory a rovněž by posílilo trh práce, kam by někteří lidé mohli nastupovat dříve,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Velké změny by to vyžadovalo také podle ekonoma Daniela Münicha. „Myšlenka to v principu není špatná. Ale představovala by poměrně náročnou komplexní reformu, která by vyžadovala restrukturalizaci kapacit školních zařízení, kurikula a kapacit lidských zdrojů – učitelů všeobecných předmětů na středních školách, hlavně učilištích a SOŠ bez maturity. To je hodně věcí, které jsou náročné samy o sobě,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
Kratší vysokoškolské studium
Křeček by také uvažoval o zkrácení magisterského studia na jeden rok. „V případě zkrácení některých typů magisterských studií lze rovněž mluvit o úspoře nákladů a dřívějším nástupu vysokoškolsky vzdělaných lidí do práce. V tomto případě by stačilo pouze upravit vybrané studijní obory a není již třeba řešit návazné kapacity,“ sdělil.
„U některých magisterských oborů se část studia věnuje opakování z bakalářského kurzu. To by šlo vynechat a studium by se mohlo věnovat pouze rozvoji nových dovedností. Samozřejmě by to nebylo možné například na medicíně, ale na některých oborech se společenským zaměřením by to problém být neměl, protože to tak již mnoho let funguje například v Nizozemsku,“ doplnil.
Školské asociace a organizace jsou proti
Nápad na zrušení devátých tříd se však nesetkává pouze s podporou. Například některé školské asociace a organizace jsou proti. Předseda Unie školských asociací ČR CZESHA Jiří Zajíček by s jeho zavedením nesouhlasil, za nejlepší to nepovažuje ani ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Čtěte také
Podle předsedy Unie CZESHA, která sdružuje asociace předškolní výchovy a asociace ZŠ a SŠ různého zaměření, by zrušení deváté třídy vedlo k redukci učiva v základním vzdělávání a potřebná učební látka by se musela přesunout na SŠ. K rušení posledního ročníku stávající povinné docházky není podle něj důvod, zavedení devítiletého základního vzdělávání se osvědčilo.
Rovněž Hřebecký míní, že zkrácení docházky na ZŠ by nevedlo ke zlepšení situace. Naproti tomu prodloužení povinné docházky by uvítal. „Souhlasili bychom se zavedením povinné dvanáctileté docházky – jeden rok předškolního vzdělávání plus devět let na ZŠ plus dva roky povinné středoškolské docházky. To jde ruku v ruce s aktuálními světovými trendy,“ řekl.
Konec známek a domácích úkolů?
Ministerstvo školství však uvažuje také o další výrazné změně. „V prvním až třetím ročníku bychom chtěli zrušit klasifikaci, tedy známky, a zavést poskytování průběžné formativní zpětné vazby a na vysvědčení slovní nebo kriteriální hodnocení,“ uvedl podle Seznam Zpráv zástupce ředitele odboru základního vzdělávání a mládeže Jan Jiterský. Pozitivně se k záměru na sociálních sítích vyjádřil také bývalý ministr školství Robert Plaga. Změna by mohla začít platit od září 2025.
Vlnu emocí kolem na sociálních sítích rozpoutala iniciativa Společně za dobrovolné úkoly ve školách, která bojuje proti povinným domácím úkolům. Ty podle jedné z autorek petice Heleny Zitkové prohlubují rozdíly ve vzdělávání. „Co mi vadí, je ta vymáhaná povinnost. Domnívám se, že známkovat domácí úkoly škálou od jedničky do pětky není možné, protože nikdo neví, kdo ho vypracoval,“ vysvětlila.
Ministerstvo školství zdůrazňuje, že domácí úkoly nejsou povinné, pokud školní řád nestanoví jinak. „Školy mohou zadávat domácí úkoly, mohou je zadávat jako povinné a pokud to uvedou ve školním řádu, tak je smějí i hodnotit,“ uvedl ředitel odboru ministerstva Michal Černý. Do konce června chce úřad vypracovat pro školy metodiku k úkolům. Zdůrazní v ní, že mají být dobrovolné.
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
