Brána slz v pasti: Rebelové sevřeli tepnu mezi Evropou a Asií, hrozí kolaps
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Hútíové ovládli klíčové pozice u průlivu Báb al-Mandab.
Íránské zbraně ohrožují zásadní světovou obchodní trasu.
Proč Washington dlouho zaměňoval křehký klid za mír?
Hrozí kvůli nové ofenzívě v Jemenu zdražení zboží?
Hútíové v Jemenu rychle postupují podél pobřeží Rudého moře a získávají nové pozice v blízkosti strategického průlivu Báb al-Mandab, který spojuje Evropu s Asií. Díky podpoře Íránu navíc disponují zbraněmi, jimiž mohou ohrožovat lodní dopravu a narušit jednu z klíčových světových obchodních tras, píše CNN. Současný vývoj podle amerického diplomata Bretta McGurka ukazuje, že klid v Jemenu neznamenal konec konfliktu, ale umožnil Íránu dále posílit Hútíe jako nástroj svého vlivu na Blízkém východě
Průliv Bab al-Mandeb je úzká vodní cesta oddělující Arabský poloostrov od Afriky. Název se doslova překládá jako „Brána slz“. Podle některých legend odkazuje na dávná zemětřesení a povodně, které oddělily Afriku od Arabského poloostrova a připravily o život tisíce lidí. Na jihu spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, na severu poskytuje přístup přes Suezský průplav do Středozemního moře.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Průšvih gigantických rozměrů. Bleskový postup Hútíů burcuje analytiky, hrozí globální krize
Před současnými válkami touto trasou procházela asi třetina světového obchodu přepravovaného v kontejnerech. Auta, nábytek, potraviny, energie – to vše prochází skrz průliv, který je v nejužším místě široký jen asi 30 kilometrů. Bez něj by ale lodě plující mezi Asií a Evropou musely obeplout jižní Afriku a mys Dobré naděje, což by znamenalo tisíce kilometrů navíc, čímž by se prodloužila doba cesty a zvýšila by se kvůli tomu i cena přepravovaného zboží.
Čtěte také
Probíhající konflikt s Íránem znovu upozornil na strategický význam Hormuzského průlivu a na závislost světové ekonomiky na přepravě energií touto cestou. Írán zaútočil na lodě v průlivu, aby zvýšil tlak na Washington a přiměl ho ukončit válku a usilovat o mírovou dohodu. Podobnou taktiku Írán už v minulosti využil právě v průlivu Báb al-Mandab a po nové ofenzivě s ním spřízněných ozbrojených skupin v Jemenu z minulého týdne má možnost ji zopakovat, píše CNN.
Jak Írán vybudoval svou síť
Od roku 1979 se íránská revoluční vláda snaží rozšířit svou ideologii a vliv po celém Blízkém východě, zejména prostřednictvím svých islámských revolučních gard a elitních sil Kuds, které cvičí a vybavují ozbrojené skupiny v celém regionu: Hizballáh v Libanonu, Hamás a Palestinský islámský džihád v Gaze, milice v Iráku, které opakovaně útočily na americké síly, Izrael a Saúdskou Arábii, a stále častěji i Hútíe v Jemenu.
Cílem je vybudovat síť ozbrojených skupin ve slabých nebo rozdělených státech. Írán tím získává větší vliv v regionu, aniž by musel do konfliktů přímo nasazovat vlastní vojáky. Jeho hlavními soupeři jsou dlouhodobě Spojené státy, Izrael a jejich spojenci v regionu, především Saúdská Arábie.
Jemen byl během studené války rozdělen mezi sever a jih a sjednotil se až v roce 1990. Sjednocení však nikdy plně nevyřešilo hluboké politické, kmenové a regionální rozdíly. Hnutí Hútíů vzniklo v severním Jemenu během 80. a 90. let 20. století. Za vlády Husajna al-Hútího se stalo politickým a militantním a opakovaně bojovalo proti jemenské ústřední vládě. Skupina později přijala název Ansar Allah. Oficiální slogan inspirovaný Íránem byl velmi radikální: „Bůh je veliký. Smrt Americe. Smrt Izraeli. Prokletí Židům. Vítězství islámu.“
Čtěte také
V roce 2014 Hútíové obsadili jemenské hlavní město Saná a vytlačili vládu na jih. Jejich postup nakonec vedl k vojenskému zásahu koalice vedené Saúdskou Arábií. „Írán Hútíe nevytvořil, ale dodávkami zbraní, dronů a raket, výcvikem a technickou pomocí výrazně posílil jejich schopnosti,“ uvedl v analýze CNN Brett H. McGurk, americký diplomat a odborník na Blízký východ, který působil ve vládách čtyř prezidentů – George W. Bushe, Baracka Obamy, Donalda Trumpa a Joea Bidena.
Stažení USA posílilo Írán
Krátce před nástupem Joea Bidena do úřadu byl Jemen v popředí zájmu. Řada humanitárních organizací a aktivistů naléhavě žádala, aby Spojené státy udělaly cokoli pro zastavení války. „Občanská válka vstupovala do svého sedmého roku a humanitární situace byla hrůzostrašná, zejména v oblastech ovládaných Hútíi, kteří do války investovali prostředky a zároveň se spoléhali na mezinárodní organizace, že zajistí pomoc lidem na území, které ovládali,“ uvedl McGurk.
Prezident Donald Trump označil Hútíe za zahraniční teroristickou organizaci. Humanitární skupiny varovaly, že tím ohrozil humanitární operace a že by to mohlo zvýraznit krizi, kterou již prohloubily saúdské nálety proti Hútíům. Bidenova administrativa toto označení následně zrušila, ukončila americkou podporu saúdskoarabských útočných operací a jmenovala zvláštního vyslance, který měl usilovat o příměří a politické urovnání.
Americká armáda zároveň stáhla část svých sil z regionu, včetně protivzdušné obrany ze Saúdské Arábie a torpédoborců a letadlových lodí z Blízkého východu. „Washington se soustředil na diplomacii, ale bez vojenské síly, která může být pro její úspěch důležitá. A zatímco se USA stahovaly, Írán zdvojnásobil své úsilí,“ popsal McGurk.
Čtěte také
V dubnu 2022 Spojené státy pomohly zprostředkovat příměří, které bylo částečně umožněno letní návštěvou prezidenta Bidena v Saúdské Arábii. „Existovala naděje, že příměří vytvoří prostor pro trvalejší politické řešení. Zpětně se však ukázalo, že posílilo především Hútíe, zatímco Írán je dál cvičil a vyzbrojoval jako součást své širší strategie v regionu,“ sdělil McGurk.
Eskalaci nezabránila ani tajná schůzka
V roce 2023, krátce po masakrech Hamásu 7. října a izraelské reakci v Gaze, se do konfliktu z několika směrů zapojili ozbrojení partneři Íránu. Hizballáh střílel z Libanonu, zatímco Íránem podporované milice v Iráku a Sýrii útočily na americké síly.
Z Jemenu Hútíové odpálili balistické rakety a drony na Izrael a zaútočili na komerční lodě v Rudém moři a průlivu Báb al-Mandab. „Tvrdili, že vyvíjejí tlak na Izrael kvůli Gaze, ale místo toho útočili na lodě, které s konfliktem neměly nic společného, s cílem narušit důležitý obchodní koridor,“ popsal McGurk, který se 10. ledna 2024 tajně setkal s íránskými představiteli v Ománu, aby omezil regionální eskalaci.
Noc předtím totiž Hútíové zahájili svůj dosud největší útok proti obchodním lodím a námořním silám vedeným USA v Rudém moři, přičemž použili drony, protilodní střely s plochou dráhou letu a balistické rakety. „Byl to největší útok proti americkému námořnictvu od druhé světové války,“ připomněl McGurk a dodal, že k žádným obětem nedošlo pouze díky dovednostem amerických námořníků a pokročilé protiraketové obraně.
Schůzka v Ománu ale selhala a následující noc prezident Joe Biden nařídil první velké americké údery na vojenské cíle Hútíů s podporou Velké Británie, Austrálie, Bahrajnu, Kanady a Nizozemska. Kampaň pak pokračovala v různých formách více než rok.
Washington si uvědomil, že zdánlivý klid v Jemenu zakrýval důležitou strategickou změnu. Írán mezitím budoval ozbrojené síly, které dnes dokážou nejen ohrožovat Saúdskou Arábii a bojovat v Jemenu, ale také útočit na Izrael a ohrozit světový obchod tím, že mohou kdykoli zablokovat průliv Báb al-Mandab.
Čtěte také
Prezident Donald Trump loni opět označil Hútíe za teroristy a zahájil útoky proti této skupině. Po sedmi týdnech Omán zprostředkoval dohodu: Spojené státy přestanou bombardovat cíle Hútíů a Hútíové přestanou útočit na americké lodě. „Dohoda se sice nevztahovala na Izrael ani Saúdskou Arábii, ale zdálo se, že na nějakou dobu nastal určitý klid,“ sdělil McGurk.
Báb al-Mandab jako rukojmí
Minulý týden ale nastala změna a Hútíové v rámci rychlé ofenzivy podél jemenského pobřeží Rudého moře dobyli území přímo s výhledem na průliv Báb al-Mandab. Poté údajně pokročili na ostrov Mayyun – známý také jako Perim – který leží uprostřed průlivu. „Nyní mohou Hútíové ohrožovat lodě i konvenčními zbraněmi, jako jsou dělostřelectvo a rakety, nejen drony a střelami s delším dosahem,“ podotkl McGurk.
Prozatím lodě stále proplouvají přes Báb al-Mandab. Donald Trump uvedl, že Hútíové tvrdí, že si nepřejí konfrontaci a že lodě propustí. Podle McGurka zatím nutně nemusí hrozit, že by Hútíové průliv uzavřeli. „Jejich schopnost držet průliv jako rukojmí poskytuje Teheránu další výhodu,“ uvedl McGurk s tím, že frontové linie v Jemenu se ale často mění. „Existují zprávy, že vládní síly připravují protiútok a že Washington by mohl poskytnout zpravodajské informace. Ať už se bude dít dál cokoli, Hútíové znovu připomněli světu, že díky přímé podpoře Íránu zůstávají nepředvídatelným hráčem v jakémkoli regionálním soupeření o moc a vliv. A Washington by už nikdy neměl zaměňovat klid s mírem,“ dodal McGurk.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin nechce být mezinárodním vyvrhelem, říká Just. Popsal skutečné cíle Kremlu
vaclav.cerny@iprima.cz
