Většina moderních infotainmentů používá velkou dotykovou obrazovku. V jejich ovládání jsou ale značné rozdíly. Zdroj: Foto: Ford
Britská poradenská společnost The Compensation Experts analyzovala informačně-zábavní systémy dvaceti modelů aut. Nejlepší a nejbezpečnější ovládání infotainmentu mají německé prémiové značky.
Informačně-zábavní palubní systém auta – tzv. infotainment – najdeme v podstatě už v každém novém autě. Zatímco v základních výbavách nižších tříd mohou mít ještě i dnes podobu autorádia s rozšířenými funkcemi a monochromatickým displejem, se stoupající úrovní výbavy jsou spojeny většinou už jen s barevným dotykovým displejem různých velikostí.
Prostředí moderního infotainmentu je podobné tomu, které známe ze smartphonů a tabletů, pro spotřebitele je tedy intuitivní. Zatímco auto stojí a řidič se naplno věnuje jen infotainmentu, jde o velkou výhodu z hlediska přehlednosti a v podstatě nekonečné kapacity integrovaných funkcí. Zároveň se designéři mohou zaměřit na inovativní vzhled palubní desky, kterou by bez dotykového displeje zahltila tlačítka a ovladače. Technologie má však i nevýhody. Tou nejpodstatnější je nutná pozornost při ovládání během jízdy.
Nejbezpečnějším z hlediska ovládání a soustředění se na jízdu je podle Britů infotainment Live Cockpit Professional od BMW. Zdroj: BMW
Nejbezpečnějším z hlediska ovládání a soustředění se na jízdu je podle Britů infotainment Live Cockpit Professional od BMW. Zdroj: BMW
Nebezpečnější než drogy a alkohol?
Jde totiž o bezpečnost. Když se řidič nedívá na cestu, ale několik vteřin musí hledět na displej, aby si správně nastavil intenzitu a směr ventilace nebo podsvícení, nemusí včas zareagovat na problém před sebou.
Podle britského výzkumu organizace IAM Roadsmart mohou být dotykové obrazovky v autech při nerozvážném používání při jízdě dokonce nebezpečnější než alkohol či omamné látky.
Testy firmy The Compensation Experts se skládaly ze šesti disciplín, v nichž se dva testovací jezdci posadili za volant dvaceti modelů. Po úvodním seznámení s infotainmentem měli během jízdy splnit šest úkolů, a to zvýšit teplotu klimatizace o dva stupně Celsia, zvýšit rychlost ventilace o dva stupně, přiblížit si mapu navigace, zrušit navigování, přepnout radiostanici a nakonec přes hlasové ovládání najít nejbližší čerpací stanici. Pokud auto poslední jmenovanou funkci nemělo, nebo systém nereagoval, musel si řidič najít cíl sám.
V Mazdách na rozdíl od skoro všech ostatních stále spoléhají na ovládání displeje klasickými tlačítky a otočným kolečkem. Zdroj: Mazda
V Mazdách na rozdíl od skoro všech ostatních stále spoléhají na ovládání displeje klasickými tlačítky a otočným kolečkem. Zdroj: Mazda
Prokleté topení
Výsledkem zkoušek je, že nastavování klimatizace přes dotykový displej trvá dvakrát déle než analogovými tlačítky. Přiblížení mapy zabírá čtyřikrát více času a přeladění radiostanic dokonce až osmkrát oproti starším ovladačům. Samozřejmě, když řidič používá delší období stejný infotainment, naučí se ho ovládat rychleji a přesněji ve srovnání s úplně neznámým.
Experti z The Compensation Experts se kromě obecných zjištění rozhodli jednotlivé systémy ohodnotit a sestavit tak pořadí. Maximálně mohlo auto získat 30 bodů, což znamená, že čím přehlednější a méně rozptylující infotainment auto má, tím získalo vyšší skóre. Jednoznačně nejlépe obstáli němečtí prémioví výrobci, kteří obsadili první čtyři příčky na čele s BMW. Po nich následovala japonská Mazda, která je známá odmítavým postojem k dotykovým obrazovkám. Nejlepší Škoda byla až desátá a sice s modelem Kamiq a multimediálním systém Amundsen a 9,2" obrazovkou.
