Britská mutace koronaviru s největší pravděpodobností bude časem převládat na celém světě. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Mutace koronaviru, kterou vědci poprvé odhalili loni v prosinci na jihu Anglie, je nyní v Británii dominantní a s největší pravděpodobností časem převládne na celém světě. V rozhovoru se stanicí BBC to řekla britská mikrobioložka Sharon Peacocková. Podle ní se budou muset vědci různými variantami viru SARS-CoV-2 zabývat ještě nejméně deset let.
„Nová mutace viru se ,prohnala krajinou‘ a s největší pravděpodobností zaplaví svět,“ řekla stanici BBC britská mikrobioložka Sharon Peacocková, vedoucí sdružení Covid-19 Genomics UK.
Nový příznak koronaviru. Po nákaze jí zčernaly prsty, žena musela na amputaci
Koronavirus se může na člověku projevit i dosti drsným způsobem. Při horších případech totiž může dojít k tomu, že lidem začnou odumírat například prsty. Lékaři ve světě zaznamenali již několik případů. Jeden takový zachytili v Itálii, kde museli hospitalizované důchodkyni kvůli gangréně způsobené koronavirem amputovat tři prsty na ruce.
Takzvaná britská mutace koronaviru byla poprvé zjištěna v září loňského roku v jihovýchodní Anglii, doteď se rozšířila do více než 50 zemí. Právě její rychlý postup přinutil mnohé státy ke zpřísnění protikoronavirových opatření. „Co nás v tuto chvíli nejvíce znepokojuje, je schopnost rychlého šíření mutace,“ potvrdila i Peacocková.
Podle vědkyně, která stojí v čele britského programu zaměřeného na odhalování mutací, nyní vakcíny na takzvanou britskou variantu koronaviru účinkují. I ta ale začíná mutovat, což by podle Peacockové mohlo v budoucnu ohrozit funkčnost očkování.
Po světě se zatím nejvíce rozšířily tři mutace koronaviru SARS-CoV-2 – kromě takzvané britské jsou to i jihoafrická a brazilská. Všechny jsou nakažlivější než původní varianta. Zda způsobují také horší průběh onemocnění COVID-19, ale zatím není jasné.
Nové mutace mají zvláštní vlastnosti
Mutování virů je podle Peacockové běžné, ale jen některé nové varianty mají zvláštní vlastnosti, kvůli nimž se například stávají nakažlivějšími. Právě ty je třeba podle mikrobioložky sledovat.
„Jakmile dostaneme virus pod kontrolu, nebo sám zmutuje tak, že už nebude nakažlivý, můžeme si s ním přestat dělat starosti. Ale jak se dívám do budoucnosti, myslím, že ho budeme trasovat celé roky. Podle mého názoru až deset let,“ uzavřela.
