Rozehnat ministerstvo zdravotnictví karabáčem a milion testů denně, navrhuje Flegr

„Nejužitečnější by bylo, kdybychom vzali karabáč a rozehnali ministerstvo zdravotnictví a zřídili nějaký nezávislý útvar, který by koordinoval čistě jen boj s epidemií,“ řekl s nadsázkou Flegr na úvod pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Reálně je podle něj nutné, aby se společnost udržela co nejvíce uzavřená. Lidé mají dodržovat opatření, zatímco vláda nejen, že nebude rozvolňovat, ale navíc bude i hledat způsoby, jak opatření  ještě více utáhnout.

Tato řešení však považuje jen za krátkodobé, jako držení ruky na krvácející ráně. Za řešení považuje Flegr masivní testování a trasování. Klíčové také bude, aby lidé brali omezení vážně, to však vzhledem ke konci nouzového stavu a otevření některých míst neočekává. „Kompetentní orgány by měly počítat s horší možností, čili že to lidé dobrovolně otočením knoflíku nezačnou respektovat,“ řekl.

Testovat by se podle Flegra měl až milion lidí denně a především PCR testy. „Musíme testovat milion lidí denně a to ne antigenními testy, ale PCR testy, které nám řeknou, jestli bude člověk infekční během následujících dvou až tří dnů,“ řekl evoluční biolog v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Smejkal: Testujeme strašně málo, svět je dál

S potřebou masivního testování souhlasí i další host pořadu 360° Pavlíny Wolfové, kterým byl hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Ten by však na rozdíl od Flegra neodkládal antigenní testování.

Podle něj je nutné se připravit na dobu, kdy se cíleně rozvolní některá opatření. „Testujeme hrozně málo. Musíme testovat už teď a zejména, až budeme chtít rozvolňovat. Když nezačneme testovat a nebudeme mít proočkováno velkou část populace, tak budeme budeme muset zase zavřít,“ řekl Smejkal s tím, že svět je v řešení pandemie dál, než Česko.

Jediným plnohodnotným řešením pro koronakrizi ale vidí očkování. Smejkal ale zároveň připomněl, že došlo k výpadku dodávek společné vakcíny od společností Pfizer a BioNTech. Do plné míry by se zásobování mělo obnovit až v březnu. „Do té doby musíme vydržet zbytek měsíce, který bude velmi těžký,“ dodal hlavní epidemiolog IKEM.

Zlepšení přijde na jaře, predikuje Flegr

Nyní podle evolučního biologa závodíme s časem. Za velké nebezpečí jednoznačně považuje koronavirové mutace například z Velké Británie či Jihoafrické republiky, které jsou nebezpečnější, než dosavadní forma koronaviru, se kterou se Česko měsíce potýkalo.

Situace se podle něj může zlepšit na jaře, kdy se opět zvýší teploty venku. „Až se zvednou teploty, tak těm infekčnějším mutacím se bude hůř dařit. Dá se očekávat, že s jarem či s nástupem vyšších teplot se to vylepší. Je potřeba vydržet do té doby,“ doplnil Flegr.

Flegr zároveň odhaduje, že očkování nebude potřeba až za dvě až tři dekády. Za tu dobu totiž podle něj odrostou dvě generace, které nemoc COVID-19 zažijí přirozeně jako dětskou nemoc. Do běžného života se podle něj vrátíme do deseti let, ale i tak budou platit různá omezení. „V omezeném období budeme nosit roušky a budeme se muset pravidelně očkovat proti covidu, ale bude to pravidelný život,“ dodal evoluční biolog v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.