Při budování nádrže Orlík v letech 1954–1960 bylo zatopeno několik vesnic a osad. Zdroj: Wikipedia
Ochrana vody má být výsostným veřejným zájmem. Tahle věta by měla být podle ministerstva zemědělství vepsána v ústavním zákoně. Šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) varovala před tím, že úřady tak budou moci de facto zaplavit jakoukoliv obec. Redakce CNN Prima NEWS oslovila dva ústavní právníky, kteří popsali, jak to vidí oni.
Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela dal za pravdu Balcarové, která tvrdí, že vláda by mohla zaplavit obec, na kterou by ukázala. „Když napíšete, že je to výsostný zájem, tak když se nějaký reprezentant výkonné moci rozhodne, tak v odvolání na veřejný zájem by vše ostatní ustoupilo,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Kysela.
„Vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že je to motivace navrhovatelů, tak by bylo vhodné zvažovat, jak tomu všichni rozumí,“ upozornil. Zároveň zdůraznil, že finální výklad bude závislý na prováděcích zákonech.
Tak jako tak Kysela varoval před tím, že chystaný ústavní zákon o ochraně vody a vodních zdrojů má za cíl usnadnit výstavbu vodárenských nádrží.
Ústavní právník Jan Kysela Zdroj: Profimedia.cz
S Kyselou nesouhlasí Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. „Já na to mám jiný názor. Nevím, co z toho návrhu ústavního zákona může vzbuzovat tyhle obavy,“ řekl CNN Prima NEWS Kudrna. „Není tam o stavbě čehokoliv ani slovo,“ dodal.
Ochrana vody je dobrá cesta, míní Kudrna
Formulace, že ochrana vody a vodních zdrojů má být výsostným veřejným zájmem, je podle něj obecná věta, která je spíš proklamativní. Podle Kudrny je dobře, že chce vláda chránit vodu ústavním zákonem.
Ústavní právník Jan Kudrna
Zaplavování obcí podle něj vůbec nehrozí. „Nevím, v čem by ten návrh mohl otevřít dveře k čemukoliv, například k zaplavování obcí. Aby nějaká obec byla zaplavena, tak k tomu je velmi dlouhá cesta, nevidím ani zkrácení cesty, ani uhlazení cesty,“ komentoval Kudrna.
Návrh ústavního zákona z pera ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) kritizovala šéfka výboru pro životní prostředí Balcarová s tím, že jí připadá jako z dob komunismu. „Je tam velké riziko, že si vytipují nějakou lokalitu a umožní jim to zaplavit území, na kterém dneska žijí obyvatelé,“ míní Balcarová.
Na změnu musí kývnout 120 poslanců
Proti jejímu tvrzení se ohradilo ministerstvo zemědělství. Podle něj je hlavním záměrem návrhu zajistit statut ochrany pitné vody, nezbytné infrastruktury a jejích zdrojů tak, aby obyvatelstvo mělo pitnou vodu dostupnou z veřejných zdrojů za přijatelných sociálních a ekonomických podmínek.
Ministr Toman chce návrh předložit ještě do prázdnin. Zda projde, není jasné. Jelikož se jedná o ústavní zákon, potřebuje hlasy minimálně 120 poslanců, předlohu musí ještě schválit tři pětiny přítomných senátorů.
Oba ústavní právníci upozornili na to, že návrh může ještě ve Sněmovně doznat značných změn. S tím počítá i ministerstvo zemědělství.
Zaplavování obcí při budování vodních nádrží nebylo v minulosti nic nezvyklého. Například při budování nádrže Orlík v letech 1954–1960 bylo zatopeno několik vesnic a osad, například Zbenické Zlákovice nebo Horní Lipovsko. Při budování vodního díla Nové Mlýny v 70. a 80. letech byla zatopena obec Mušov. Zbyl z ní jen kostel, který je dodnes k vidění na ostrůvku v přehradě.
