Letos v listopadu by měla světová populace překonat metu osmi miliard lidí na planetě. Exponenciální populační růst má zjevně nakročeno k daleko větším číslům, kvůli kterým se mnozí obávají přelidnění planety. Projekce OSN počítá s tím, že s koncem století nás bude na planetě 12 miliard, jenže nová studie ekonoma Jamese Pomeroye naopak předpovídá, že půlka planety vymře.
Na Zemi je čím dál více těsno. V roce 1959 byly na světě tři miliardy lidí, s rokem 1999 už šest miliard a letos k tomuto číslu oficiálně přidáme další dvě miliardy. Globální populační růst ovlivňuje celá řada faktorů od ekonomické a politické situace, plodnosti, porodnosti po kvalitu lékařské péče. Již brzy se má ale populační expanze proměnit ve stagnaci a posléze v úbytek. Odborníci se ale neshodnou v tom, kdy se to stane.
| Rok | 1987 | 2022 | 2050 | 2100 |
|---|---|---|---|---|
| Populace světa | 5 mld. | 8 mld. | 9,7 mld. | cca 11 mld. |
| Projekce OSN |
Řada studií totiž přehlíží například drastické predikce snižování plodnosti u mužů nebo změnu přístupu žen, které chtějí mít dítě zpravidla v pozdějším věku než v minulosti. Roste také počet dívek, které se matkami stát nechtějí. Z dosavadního vývoje populačních příbytků je ale zřejmé, že vůbec nejvíce ovlivňuje počet nově narozených dětí ekonomická situace v dané zemi.
Za pár měsíců nás bude osm miliard. Která země sesadí Čínu z populačního trůnu?
Před pár dny svět překonal populační milník 7,9 miliardy lidí. V současnosti se každých 24 hodin narodí na Zemi přibližně 385 tisíc dětí, zhruba dvakrát méně lidí za stejný interval zemře. Rovných osmi miliard se tak lidstvo pravděpodobně dopočítá buď na konci příštího roku, anebo začátkem roku 2023. Skladba obyvatelstva se brzy začne výrazně měnit.
V bohatých a rozvinutých společnostech, kde jsou náklady na život vysoké, dlouhodobě porodnost klesá. V Africe či Asii je sice – na poměry Evropy – mnohdy ještě stále vysoká, klesá ale i tam. Samotný fakt, že je nás na planetě čím dál více, proto ovlivňuje převážně obecně se zvyšující kvalita zdravotnictví, díky které se lidé dožívají čím dál vyššího věku. Roste tedy počet seniorů, ne dětí. Těch se rodí v posledních letech přibližně stejně.
Projekce OSN počítá s tím, že populace bude ještě pár desítek let narůstat. Okolo roku 2100 by nás mělo podle této organizace být na světě zhruba 11 až 13 miliard. Populační exploze čeká například Nigérii nebo Indii, která předskočí Čínu na špici populačního pelotonu. Naopak Evropa začne vymírat a její obyvatelstvo začnou doplňovat migranti z ostatních kontinentů.
OSN nemá pravdu?
Ekonom James Pomeroy z bankovní společnosti HSBC ale s projekcí OSN nesouhlasí. Podle něj vědci neberou v potaz všechny faktory, které porodnost ovlivňují a mezi které se měl zařadit i covid, který v řadě rodin změnil ekonomickou situaci.
Tři a dost. Čína boří politiku dvou dětí, chce bojovat s pomalým nárůstem populace
V Číně končí politika dvou dětí, která párům dovolovala mít pouze dva potomky. Peking totiž v pondělí umožnil rodinám mít až tři děti. Asijská země chce pomocí tohoto opatření bojovat s pomalým růstem populace.
O kontroverzní studii ekonoma se rozepsal francouzský list Les Echos. Podle něj Pomeroy předpokládá, že světová populace se do konce roku 2100 dokonce smrskne na polovinu. Byly by nás tak jen čtyři miliardy. Největší propad má zažít právě Evropa, která údajně ztratí 400 milionů obyvatel (dnes má 748 milionů obyvatel).
Pomeroy vidí hlavní důvod této populační degradace v rychle klesající porodnosti. Například indické rodiny mají dnes v průměru dvě děti, podle Pomeroye se ale toto číslo do deseti let sníží podobně jako ve většině ostatních států. Pro udržení globální populace je přitom nutná porodnost 2,1 dítěte na rodinu.
Ekonom navíc soudí, že klesající křivku nezvládnou zvrátit ani politici a jejich stimuly, což se ukazuje například v Číně, která odstoupila od politiky jednoho dítěte, ale přesto ji čeká populační pád.
