Dopad sankcí na běžné lidi
Přichází nevyhnutelné, zprávy o chystaném totálním embargu na ruskou ropu tlačí ceny pohonných hmot opět vzhůru. V ohrožení je zejména nafta. Podle ekonoma Lukáše Kovandy stojí za růstem její ceny kromě omezování dovozu z Ruska i zdražování paliv na klíčové surovinové burze v Rotterdamu.
Po rekordním vzestupu cen pohonných hmot na začátku března došlo i vlivem vládních opatření k jejich poklesu. Za benzin a naftu ale i tak stále platíme výrazně více než před začátkem ruské agrese Ukrajině. Poslední vývoj ukazuje, že opasky si motoristé budou muset utáhnout v brzké době ještě více.
Rafinérie mají rekordní marže
Cena benzinu za poslední týden stoupla v průměru o 50 haléřů na 43,22 koruny za litr, nafta je dražší o 62 haléřů než před týdnem, když za ni v průměru dnes zaplatíme 45,57 Kč. Vyplývá to ze statistik společnosti CCS. Rekordně vysoko ceny paliv vystoupaly 10. března, kdy se benzin prodával v průměru za 47 korun a nafta za více než 49,50 Kč za litr.
Ceny benzinu a nafty nejspíš markantně porostou i v dalším týdnu, a to ve vyšších desítkách haléřů na litr. Důvodem je podle ekonoma Lukáše Kovandy růst cen velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Například cena nafty se tam v pondělí tento týden vyšplhala v přepočtu až na více než 29 900 korun, plyne z dat agentury Bloomberg.
K cenovým rekordům z počátku března přispěly také nadměrné marže ropných rafinérií. „Od zavedení vládních kontrol marží čerpacích stanic v polovině března se závažnost tohoto problému snížila, ovšem zejména na úrovni rafinérií historicky rekordní marže evidentně zůstávají. Například maďarský MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, oznámil, že nezveřejní svoji rafinační marži za měsíc duben. Zřejmě by byla opět rekordní či poblíž březnového rekordu, takže by MOL měl kvůli tomu negativní publicitu,“ uvedl Kovanda.
Nelze vyloučit evropský „dieselový hladomor“
Vysoká popularita naftových motorů dostává po zpřísňující se emisní politice EU další torpédo do boku. Motoristé těžící donedávna z nižší ceny paliva se rázem ocitají ve zcela opačné situaci. Počínaje přelomem března a února cena litru nafty o dvě až tři koruny převyšuje cenu benzinu a situace bude ještě horší.
„Zmíněné zdražování paliv na burze v Rotterdamu zrcadlí obavu obchodníků z dopadu chystaného embarga EU na ruskou ropu. EU také zvažuje, že znemožní pojišťování tankerů převážejících ruskou ropu. Evropě tak hrozí nejen nedostatek ropy, ale také paliv. Například takřka polovina dováženého dieselového paliva pochází z Ruska. Nelze tedy vyloučit evropský ‚dieselový hladomor‘. Obava z něj je klíčovým zdrojem zmíněného opětovného růstu cen velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu,“ uzavírá Kovanda.
Konec dovozu ruské ropy do Evropy je přitom poté, co Evropská komise předložila 3. května členským zemím ke schválení šestý balíček opatření proti ruské agresi obsahující embargo na dovoz ruské ropy do Evropy, zase o kousek blíž.
Nafťáků jezdí stále dost
Když pomineme nákladní dopravu nebo MHD, jezdí po silnicích vzdor různým omezením stále velké množství osobních aut s naftovým pohonem. Podle údajů Svazu dovozců automobilů (SDA) tvoří diesely v současnosti zhruba čtvrtinu trhu nových aut, přičemž se jim daří především ve flotilách firemních vozů. Mnohem větší podíl ovšem mají u ojetin, které logicky kupují méně majetné vrstvy obyvatelstva. Loni se v Evropě každopádně poprvé prodalo více hybridních aut než vozů s dieselovým motorem. Rozdíl však činil pouhých 48 aut.
Z alternativních pohonů připadá na čistě elektroauta 1,6 procenta (meziroční nárůst o 38 procent) a velice podobný podíl měly na prodaných autech i takzvané plug-in hybridy, jejichž prodeje ale proti loňsku zpomalily. Citelný nárůst prodejů nicméně SDA zaznamenal u klasických hybridů, kterých se meziročně prodalo o 42 procent více. Konvenční paliva tedy na silnicích stále tvoří drtivou většinu.
