Střílení na pumpách, zákaz létání, benzín na příděl. Jak Západ čelil energetické krizi

Málokdo si ještě před třemi měsíci dovedl představit, že za litr benzínu nebo nafty zaplatí až 50 korun. Stejně tak si jen málokdo dokázal představit, že zemní plyn bude stát šestkrát či sedmkrát více než před dvěma lety. Vždyť v květnu 2020 se cena ropných futures na světovém trhu poprvé v historii ocitla v záporných hodnotách. Z tohoto pohledu zažíváme ropný, plynový, ale i potravinový šok. Jenže nic z toho není žádnou novinkou. Téměř stejné krizi čelil svět (zejména ten západní) už před téměř padesáti lety.

Když někteří politici dnes volají po zastropování cen pohonných hmot, plynu, elektřiny nebo kontrole a regulaci marží u potravin, jako by se inspirovali téměř 50 let starými událostmi a recepty tehdejších západních lídrů. Západní svět totiž na přelomu let 1973 a 1974 postihla téměř navlas stejná energetická krize, jaké nyní čelíme my.

Jenže skoro půlstoletí staré události měly mnohem dramatičtější dopad na globální ekonomiku i společnost než ty dnešní. Posuďte sami. Průměrná cena barelu ropy v roce 1973 činila 2,5 dolaru. Ještě na začátku října se barel prodával za méně než 3,5 dolaru, ale už v polovině února 1974 se jeho cena vyšplhala na 15,5 dolaru. Během čtyř měsíců tak ropa zdražila asi 4,5násobně.

Následky Jomkipurské války

Zatímco dnes je příčinou zdražování energií postcovidové oživování globální ekonomiky, k němuž se koncem února přidala vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině, v případě ropného šoku let 1973 a 1974 šlo primárně o důsledek válečného konfliktu na Blízkém východě. V říjnu 1973 vypukla čtvrtá arabsko-izraelská válka, která vešla do historie jako Jomkipurská válka. Trvala pouhé tři týdny a skončila vítězstvím Izraele.

Arabské země se však s výsledkem nesmířily a rozhodly se použít „ropné zbraně“ v podobě snížení těžby ropy. Chtěly tak vytrestat západní spojence Izraele. Přestože jejich produkce klesla jen asi o pět procent, dopad na globální trh s ropou byl obrovský. Dramatické zdražení černého zlata se začalo výrazně propisovat do cen pohonných hmot v celém světě, snad jen s výjimkou sovětského bloku, jenž byl od světového ropného trhu do značné míry izolován.

Zdražení benzínu a nafty se takřka okamžitě začalo promítat do všeobecného vzestupu cenové hladiny, globální ekonomika čelila zcela novému a do té doby nepopsanému jevu – stagflaci. „Jedná se o stagnaci nebo mírný pokles hrubého domácího produktu a současný vzestup cen, tedy inflaci. Zároveň s tím roste nezaměstnanost. Šlo o zcela nový typ ekonomické recese, protože ty dosavadní byly vždy doprovázeny poklesem cen, nikoli růstem,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Když republikán reguluje ceny

Země jako USA, Velká Británie nebo Německo zažívaly inflaci, kterou většina tehdejších obyvatel nepamatovala. Ve Spojeném království se ještě v roce 1974 dostala nad 15 %, o rok později dokonce atakovala 25% hranici. Rovněž v USA, Itálii nebo Francii začaly růst ceny dvouciferným tempem. „Tehdejší šok byl umocněný tím, že předchozí období po druhé světové válce bylo zlatou érou. Pokud ekonomiky dvacet let rostou a inflace je souběžně nízká, nikdo není na drastické hospodářské problémy připraven,“ řekl CNN Prima NEWS Libor Žídek z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který průběh ropného šoku ze 70. let popisuje ve své knize Dějiny světového hospodářství.

Žídek vidí mezi současností a skoro 50 let starou historií několik paralel. „I tehdy bylo příčin růstu inflace více. Došlo k souběhu konjukturálního cyklu významných světových ekonomik, v nezanedbatelné části světa byla neúroda, která v kombinaci se snížením osevních ploch způsobila potravinovou krizi,“ vysvětlil. A podobnost vidí i v tom, jaká řešení přináší politická reprezentace, byť tehdejší opatření byla v mnoha ohledech mnohem drsnější.

„Rozsah opatření se různil. Japonsko zakázalo neonové reklamy a japonská státní televize vysílala jen dvě hodiny denně. V několika státech USA bylo zakázáno vyvěšovat světla na Vánoce. Kroky byly ale často ještě drastičtější. Některé země zakazovaly například létání nebo řízení osobních aut v neděli, nebo byl jejich provoz omezen podle poznávacích značek vozidel, kdy jeden den mohli vyjet jen majitelé sudých, jiný jen lichých posledních čísel na značce. Švédsko zavedlo přídělový systém na benzín a topné oleje. A dokonce republikánský prezident Richard Nixon v USA zavedl dočasné maximální ceny benzínu. Důsledkem těchto opatření byl pochopitelně nedostatek a fronty u benzínových pump,“ vypočítává Libor Žídek. Kvůli dlouhým čekacím dobám na tankování a předbíhání ve frontách se na benzínových pumpách občas také střílelo.

Odskáčou to chudé země

I proto by se Žídek dnes zásahů do cen vyvaroval. „V této hodně náročné situaci je dle mého soudu lepší přímo pomoci ohroženým obyvatelům. Střední třída je podle mě schopna vyšší ceny ustát. Další věcí jsou dobrovolné úspory. Bylo vyčísleno, že díky snížení teploty v bytech o jeden stupeň by se Evropa dokázala bez ruského plynu obejít asi jeden měsíc,“ nastínil ekonom možnosti, které v současné době máme.

Podle Žídka však mezi současnou a tehdejší energetickou krizí existuje také několik zásadních rozdílů. V první řadě je dnešní Západ mnohem méně závislý na ropě než před 50 lety. „Dále si myslím, že centrální banky jsou dnes více nezávislé a mají více zkušeností, jak si s inflací poradit. V 70. letech byl hlavní problém v následné neklesající inflaci kvůli přetrvávajícím zvýšeným inflačním očekáváním. Tomu se dnes centrální banky budou chtít vyhnout,“ vysvětlil Žídek.

Na druhé straně i dnes bude podle něho platit, že energetická a potravinová krize mnohem více dopadne na chudé země. „Už pandemie koronaviru vedla k celosvětovému růstu chudoby a nárůst cen zejména u potravin tuto situaci jen prohloubí,“ uzavřel Libor Žídek.

A aby toho nebylo málo, druhý ropný šok na sebe nenechal příliš dlouho čekat. Další skokové zdražení ropy přišlo v roce 1979, tentokrát v důsledku íránské revoluce. Drtivá většina západních zemí si následně epizodu s dvoucifernou inflací zopakovala. Ale to už je jiný příběh.

Tagy:
krize ropa historie dolar Německo doprava Izrael Richard Nixon benzín ekonomika inflace regulace pohonné hmoty Veronika Hedija USA energetická krize Druhá světová válka západní svět stagflace Jomkipurská válka ropná krize 1973 ropný šok jomkipurová válka

Hlavní zprávy

O podporu koalice Spolu nestojím, řekl Hilšer. Rozhodnutí Fialova týmu ho ale překvapilo
360°

O podporu koalice Spolu nestojím, řekl Hilšer. Rozhodnutí Fialova týmu ho ale překvapilo

Koalice Spolu vlastního kandidáta na Hrad nenominuje, podpoří místo toho trojici nezávislých adeptů. Není mezi nimi Marek Hilšer, senátor, který kandidoval už před pěti lety. Toho rozhodnutí vládní koalice podpořit ne jednoho, ale hned trojici kandidátů překvapilo. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Sám však o pomoc jakékoliv politické strany podle svých slov nestojí. Podobně se vyjádřila i Nerudová, kterou však premiér Petr Fiala (ODS) jako vhodnou kandidátku zmínil.

Říše rozvratu a absurdit. Rusko netuší, kde má hranice, podivuje se komentátor
Ukrajina

Říše rozvratu a absurdit. Rusko netuší, kde má hranice, podivuje se komentátor

Poslední dny a týdny války jsou ve znamení úspěchů ukrajinské armády, Rusko naopak dobytá území postupně ztrácí a je nuceno se stahovat blíž a blíž ke svým hranicím. Vnitropoliticky mu navíc dělá spoustu starostí mobilizace a omezené projevy občanské nespokojenosti napříč celým Ruskem. Zachránit ho měla anexe čtyř ukrajinských území, podle komentátora Jefima Fištejna to ale dopadlo typicky rusky: absurdně.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
00:20

K Ukrajině míří ruská „jaderná“ superponorka, varuje Západ. Moskvu upozornil na následky

00:01

Ukrajinci ohlásili nalezení další ruské mučírny

23:22

Podle Šojgua vstoupilo do ruských ozbrojených sil už 200 tisíc mobilizovaných

23:14

Prezident Ukrajiny Zelenskyj pozval Ústavní radu Francie, aby se připojila k jednání o zřízení Zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině

Bayern si zatrénoval. Plzeň schytala v Mnichově stejný nášup jako před devíti lety

Žádný zázrak se nekonal, třetí zápas Viktorie Plzeň v Lize mistrů skončil tak, jak bylo potají predikováno – výpraskem. Fotbalisté ze západu Čech prohráli na hřišti slavného Bayernu Mnichov 0:5. Největší podíl na debaklu má dvougólový Leroy Sané, po jedné brance přidali Eric Maxim Choupo-Moting, Sadio Mané a Serge Gnabry. Červenomodří si tak z Bavorska odvážejí stejný výsledek jako před devíti lety.

KOMENTÁŘ: Vláda nepřekročila svůj stín a vzdala boj o Hrad. Podtrhne českou malost Babiš?

Postavíme do prezidentské volby, na jednu z nejvýznamnějších politických funkcí v zemi, vlastní silnou osobnost. Tak se ještě začátkem léta holedbali čelní politici koalice Spolu. Úterý ukázalo, že je všechno jinak. Premiér a šéf občanských demokratů Petr Fiala vyslal v nudném projevu několik nic neříkajících signálů, že Spolu sice nikoho přímo nepodporuje, nepřímo už ale ano, a to je tak zhruba vše. Jestli se stejně zachová i hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, půjde o obrovské zklamání a potvrzení malosti současné české politiky.

Problém s inflací zdaleka není za námi, obává se Rusnok. Kdy zdražování zpomalí?

Českou republiku nadále trápí vysoká inflace. Tempo růstu cen sice už zpomalilo, podle České národní banky (ČNB) se ale inflace i po většinu příštího roku bude držet na dvouciferných hodnotách nebo těsně pod nimi. Někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok i v souvislosti s touto prognózou ve vysílání CNN Prima NEWS varoval, že evropský problém se zdražováním ještě zdaleka nebyl zažehnán.

Půjde Babiš do boje o Hrad? Expremiér kvůli vydání novin znovu změnil termín oznámení

Bývalý premiér Andrej Babiš znovu změnil datum oznámení, zda bude kandidovat na prezidenta, případně koho hnutí ANO do souboje o Pražský hrad vyšle. Dříve šéf hnutí tvrdil, že rozhodnutí padne v září letošního roku. Poté v den vzniku samostatného československého státu 28. října. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS nyní řekl, že to nakonec udělá 26. října. Podle svých slov si uvědomil, že by se jeho kandidatura objevila v denním tisku až s velkým zpožděním. Svátek totiž připadá na pátek a o víkendu většina deníků nevychází.

Živě
ON-LINE: Od vyhlášení mobilizace vstoupilo do ruské armády na 200 tisíc lidí, řekl Šojgu

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Na jižní frontě mezitím Rusové za jediný den přišli o téměř 100 vojáků, desítky tanků i další techniku. Podle amerického podnikatele Elona Muska by se Kyjev měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. USA poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci včetně raketometů HIMARS. Sergej Šojgu uvedl, že od částečné mobilizace vstoupilo do armády na 200 tisíc lidí.

Sledujte Co na to premiér: Fiala zodpoví dotazy k cenám energií i prezidentské volbě

CNN Prima NEWS odvysílá 5. října již druhý speciál „Co na to premiér“ s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Na pravidelné rozhovory s premiérem se mohou diváci těšit každou první středu v měsíci. Moderátoři se budou Fialy ptát na aktuální politickou situaci a problémy, které lidi v mimořádně náročném období tíží. Půlhodinový pořad odvysílá živě CNN Prima NEWS ve středu od 21 hodin.

Dugin podal trestní oznámení na Černochovou. Ruskému nacionalistovi pomáhá český expolitik

Ruský ultranacionalistický ideolog Alexandr Dugin podal v Česku trestní oznámení na ministryni obrany Janu Černochovou z ODS. Učinil tak prostřednictvím advokáta a bývalého senátora i poslance za ČSSD Jiřího Vyvadila. Dugin ministryni viní z údajné podpory a propagace terorismu kvůli výrokům o smrti jeho dcery Darji Duginové. Ta zemřela během srpnového atentátu. Černochová v reakci uvedla, že ji trestní oznámení nechává klidnou. Vyvadila označila za vlastizrádce.

Domácí zpravodajství

V Hradci Králové vzniká pětikoalice bez ANO. Primátorkou má být Pavlína Springerová

Ve stotisícovém Hradci Králové vzniká koalice pěti subjektů. Primátorkou má být jednička kandidátky Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 a prorektorka Univerzity Hradec Králové Pavlína Springerová (HDK). Pětikoalici tvoří ODS, koalice HDK a TOP 09, Piráti, hnutí Rozvíjíme Hradec a uskupení Změna pro Hradec a Zelení. Rada města bude mít 11 členů, řekli v úterý novinářům po jednání zástupci pětikoalice. Vítězné hnutí ANO tak míří do opozice s SPD. Pětikoalice by měla v zastupitelstvu 21 ze 37 křesel.

Horáček: Prezidentské volby jsou jako soutěž talentů. Emoce vítězí nad střízlivým posouzením

Jsem rád, že vláda zmínila občanské kandidáty, kteří nemají politické pozadí, hodnotil úterní oznámení koalice Spolu někdejší prezidentský kandidát Michal Horáček. ODS, TOP 09 a KDU-ČSL totiž oznámily, že do voleb nevyšlou žádného stranického kandidáta. Nepřímo ale podpoří senátora Pavla Fischera, ekonomku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla. Největší šance má podle Horáčka ten, kdo zapůsobí na veřejnost svou osobností podobně, jako tomu je v talentové soutěži.