Nástup platnosti emisní normy Euro 7 se stále odkládá, řešit totiž bude i problémy spojené s elektromobilitou. Kromě produkce emisních částic spalovacími motory se zaměří také na znečišťování životního prostředí brzdovým systémem, což se logicky přímo týká i vozidel s jiným než výlučně spalovacím pohonem. Elektromobily by vzhledem ke své vyšší hmotnosti mohly být dokonce v nevýhodě.
Zavedení emisní normy Euro 7 je už delší dobu předmětem vášnivých diskusí ze strany laické i odborné veřejnosti a samozřejmě i samotných výrobců aut. Evropští zákonodárci ji měli už dávno představit a automobilky tím pádem vědět, pro jaké mezní hodnoty vypouštěných emisí musí navrhovat své nové modely. Vzhledem k tomu, že průměrný výrobní cyklus jedné generace auta činí 5–7 let, jde o poměrně ožehavý problém. Důvodem, proč zatím nebyly žádné konkrétní parametry nového předpisu zveřejněny, je podle serveru Euractiv nová, podstatně složitější a komplexnější metodika.
STK čekají velké změny. V budoucnu možná dojde i na měření tloušťky plechu
Zatímco dnes se povinná prohlídka auta na stanicích technické kontroly (STK) zaměřuje především na evidenční údaje a mechanické schopnosti vozu, v blízké budoucnosti by ve velké míře mělo dojít i na elektroniku a bezpečnostní systémy. Diskutuje se také o změně časového intervalu kontroly na kilometrový či o měření tloušťky plechů.
Těžké elektromobily = více prachu z brzd i gum
Euro 7 má začít posuzovat i environmentální dopad elektromobilů, což je při posuzování vlivu aut na životní prostředí úplná novinka. Zastánci klasických motorů i odborníci z několika automobilek už dlouho upozorňují na nerovné posuzování vlivu aut na životní prostředí mezi elektromobily a auty se spalovacím motorem.
Nejnověji se do debaty nahlas přidala už i předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro dopravu, Karima Delli. „Hlavní zdroj emisí pevných částic ze silniční dopravy za současného stavu nespadá do oblasti působnosti norem Euro. Existuje však technologie, která dokáže výrazně snížit emise, které nejsou způsobeny výfukovými plyny, zejména pokud jde o brzdový prach,“ říká Delli.
A není sama, na půdě EU se stále častěji zmiňují právě prachové částice a nový legislativní tlak na snižování hmotností elektrických aut. Ta se totiž ukazuje jako nekontrolovatelně rostoucí veličina, kterou je třeba začít regulovat.
Velká elektrická vozidla podle studie OECD produkují až o osm procent více jemného prachu než jejich ekvivalent se spalovacím motorem. Děje se to i přesto, že elektrická vozidla využívají rekuperační brzdění, které snižuje potřebu sešlápnout brzdový pedál. Kromě toho, že částice škodí kvalitě ovzduší, obsahují také mikroplasty, které se z dálnic a silnic mohou přesunout do okolních oblastí. Pronikají také do vody a potravin. Celosvětová studie z roku 2019, kterou vypracoval Světový fond na ochranu přírody ukazuje, že lidé mohou týdně sníst až pět gramů plastů.
Prach z pneumatik zatím nelze změřit
Očekává se tedy, že nadcházející norma týkající se automobilových emisí, tedy takzvané Euro 7, které má být představeno už v červenci letošního roku, již bude zahrnovat kromě emisí z výfukových plynů i emise z činnosti brzdových destiček. Podle současného předpisu Euro 6c se regulují pouze pevné částice vypouštěné přes výfukové potrubí.
Zatímco Euro 7 rozšíří rozsah působnosti zákona na brzdové destičky, částice uvolňované z pneumatik nebudou do zákona zatím zakomponovány vzhledem k obtížnosti jejich měření.