Plány pro Pobaltské státy měl sepsat ruský prezidentský úřad pro zahraniční politiku. Na snímku prezident Vladimir Putin. Zdroj: Profimedia.cz
Kremlu unikly tajné dokumenty, které odhalují jeho plány pro Pobaltské státy. Rusko zde podle nich chtělo budovat síť svých sympatizantů, korumpovat podnikatele i vyhrožovat energetickou blokádou. To vše proto, aby v regionu udrželo svůj upadající vliv. Kreml únik materiálů zatím nekomentuje. Dokumenty zveřejnilo několik západních médií.
„Vytvořte organizace, které budou skrytě šířit ruský vliv a kulturu; vyvolávejte strach v rusky mluvících menšinách; nabízejte podnikatelům lukrativní byznys v Rusku.“ To jsou základní body tajného ruského plánu pro Pobaltské státy, který zveřejnilo několik západních médií. Sepsat ho měl ruský prezidentský úřad pro zahraniční politiku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nejbrutálnější zbraň Rusů. „Vyčkávači“ na Donbasu jim fandí, Ukrajince mají za teroristy
Putinovi hrozí vojenská vzpoura s katastrofálními následky pro Rusko, říká jeho bývalý velitel
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi hrozí ze strany Vagnerovy skupiny ovládané Jevgenijem Prigožinem „vojenská vzpoura“. Upozornil na to bývalý důstojník ruské tajné Federální služby (FSB) a nejdůležitější muž doněckých separatistů Igor Girkin. Informuje o tom web Newsweek s tím, že Prigožin údajně nedávno hrozil stažením svých jednotek z Bachmutu, a to kvůli nedodání munice.
„Z těch zveřejněných dokumentů si myslím, že je to poměrně klasický přístup Kremlu k nějakým operacím v zahraničí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS odborník na Rusko a novinář Ondřej Soukup. Pokud by lehký nátlak nevyšel, tajný dokument navrhoval Litvu, Lotyšsko a Estonsko vydírat odpojením od elektrické sítě, kterou mají společnou s Ruskem.
Cílem bylo udržet v zemích s velkými ruskými menšinami vliv Moskvy a podkopat důvěru v NATO. „I přes obrovské snahy ruského propagandistického aparátu není NATO významnou částí populace vnímáno jako agresivní. Není ani vnímáno jako super-centralizovaný blok, čímž nás chtějí strašit,“ uvedl profesor Svobodné univerzity v Rize Dmitrij Oreškin.
Plány nejspíš vznikly už v roce 2021. Válka na Ukrajině pak jejich velkou část znemožnila. „I ti lidé, kteří dříve byli ochotni Kremlu naslouchat nebo mu nějakým způsobem pomáhat, tak dneska s ním nechtějí mít absolutně nic společného,“ doplnil Soukup. A to i proto, že Rusko změnilo taktiku a Pobaltským státům dnes nepřímo hrozí vojensky – jako nejvýchodnější země NATO by byly v případě války první na ráně.
„Víte, slyšela jsem řeči, že Rusové už nepředstavují žádné nebezpečí, protože jsou vyčerpaní. Ne, nejsou,“ komentovala estonská premiérka Kaja Kallasová.
