Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr dosáhnout neutrality skleníkových plynů podaří naplnit. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Většina obyvatel Evropské unie nevěří, že vlády jsou schopné snížit emise tak, aby do roku 2050 dosáhly neutrality emisí skleníkových plynů. Nejskeptičtější jsou obyvatelé Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Jen v pěti zemích EU většina obyvatel věří, že se záměr naplní. V ČR si 54 procent lidí myslí, že se emise podle stanovených cílů snížit nepodaří, ukázal průzkum, který zveřejnila Evropská investiční banka (EIB).
Větší důvěru v naplnění záměru mají lidé v USA, kde 51 procent lidí věří v dosažení emisních cílů. V Číně má podobný názor 93 procent lidí.
Emisní neutralita předpokládá, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů. Podle nedávné studie Světové meteorologické organizace (WHO) zhruba polovina vypuštěného nejvýznamnějšího skleníkového plynu, oxidu uhličitého, končí v atmosféře.
Nejen auta. V Americe chtějí kvůli emisím připravit lidi o sekačky nebo motorové pily
Boj s emisemi napříč státy USA je různorodý. Dá se však jednoznačně říci, že Kalifornie bojuje nejurputněji. Zákaz spalovacích motorů v autech je ještě relativně daleko, ale tamní legislativa už myslí i na další spalovací motory.
Přes 80 procent obyvatel Evropské unie si myslí, že klimatické změny představují největší výzvu století, a 77 procent obyvatel tvrdí, že změny klimatu mají nějaký dopad na jejich každodenní život. Zhruba polovina respondentů uvedla, že nejlepší cestou pro omezení klimatických změn je radikální změna v chování lidí, 41 procent respondentů pak vkládá naději v technologické inovace.
Tři čtvrtiny lidí v Evropské unii jsou přesvědčené, že se obávají změn klimatu více než jejich vlády. Obyvatelé Evropské unie většinou podporují silnější vládní opatření, jež povedou ke změnám lidského chování. Podporu přísnějším nařízením nejčastěji vyjadřují Portugalci (85 %), Italové, Španělové a Malťané (shodně 81 %) a Švédové (71 %). Skeptičtější jsou k přísnějším opatřením lidé v Estonsku (53 %), Lotyšsku (54 %) a na Slovensku (55 %). V České republice 59 % lidí podporuje striktnější opatření, v Německu je to 63 %.
Vlak namísto letadla?
Mezi opatřeními, jež se těší největší popularitě, je prodloužení záruční lhůty elektronického zboží na pět let či rozsáhlejší vzdělávání dětí ohledně klimatických změn a udržitelného chování. Skoro 90 % lidí také podporuje nahrazení letů na krátké vzdálenosti rychlovlakovými spojeními. Nejmenší podporu mají nové daně na zboží, jehož výroba nejvíce přispívá ke změnám klimatu.
V České republice si dvě třetiny lidí myslí, že se obávají změn klimatu více než vláda. Zhruba polovina českých respondentů uvedla, že vláda nejedná dostatečně razantně, aby omezila klimatické změny. Zhruba třetina je také přesvědčená, že řešení klimatické krize je obtížné, protože je těžké změnit chování lidí. V podpoře jednotlivých opatření čeští respondenti výrazně nevybočují ve srovnání s průměrem EU.
Průzkum společnosti BVA objednaný Evropskou investiční bankou se uskutečnil v unijních zemích, Británii, USA a v Číně. Zúčastnilo se ho přes 30 tisíc respondentů, z ČR jich bylo tisíc.
