Pelikán: Místo malé Evropy v Afghánistánu máme malé Afghánistány po celém světě

„Afghánci nikoho nevítali, chtějí si vždycky vládnout sami,“ vysvětlil ve vysílání pořadu 360° Pelikán. Když se podle něj v určitých věcech porovná stav země ve středu Asie před invazí a po ní, je na tom aktuálně hůře. Například opium se tam před invazí téměř nepěstovalo, ale v současnosti je Afghánistán jeho největším producentem na světě.

Dvacet let a šestnáct padlých. Takový byl Afghánistán pro českou armádu, mise skončila

Domácí

Druhé prázdninové úterý roku 2014 je dodnes nejtemnějším dnem v historii Armády ČR. Na její patrolu u afghánské základny Bagrám zaútočil 8. července sebevražedný atentátník. Následkem výbuchu zahynulo pět českých vojáků. To je asi nejbolestivější memento, které po sobě afghánská mise v Česku zanechává. Sledujte na CNN Prima NEWS a v tomto článku speciální vysílání na toto téma od 11:00.

Kromě toho je dnes výrazně horší situace s uprchlíky z Afghánistánu. „Jestli jsme tam chtěli zcivilizovat zemi a udělat z ní malou Evropu, výsledek je, že máme mnoho malých Afghánistánů po celém světě,“ řekl orientalista.

Podle známého experta na islám a arabský svět neměl Západ šanci zanechat v Afghánistánu byť jen jedinou věc ze své kultury. Invaze do země byla podle jeho slov navíc jen vyvrcholením americké vnitropolitické krize po teroristických útocích 11. září 2001. USA tehdy prý jen označily Afghánistán, kterému v té době vládl Tálibán, protože to bylo snadnější. „Říct, že to byla jen poměrně nevelká skupina, která našla skulinu v bezpečnostním systému, by pravděpodobně znamenalo pád americké vlády,“ dodal Pelikán.

Připomněl, že Afghánistán již staletí funguje na úrovni lokálních kmenů. Centrální vláda zde prakticky nemá vliv. Čas zde navíc neběží stejně jako například v Evropě a celkově v západním světě. „V Afghánistánu je zastavený a bude trvat generace, než se někam pohne,“ doplnil orientalista.

Pawlas: Import kultury do Afghánistánu Západu nevyšel

Podle komunistického poslance Daniela Pawlase měla invaze za cíl dostat do země západní kulturu. „Myslím, že to byla především snaha o import západní civilizace a kultury, která do arabského světa nepatří,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Pawlas s tím, že podle něj je odchod ze země správný.

Podle něj si to alianční síly již uvědomily a právě to je důvodem, proč z Afghánistánu odcházejí. Problém země vidí především v tom, že největší moc mají vládci jednotlivých regionů. „Jsou to taková malá knížectví a nějaká centrální vláda tam nikdy nebude mít opravdovou moc,“ dodal komunistický poslanec. Podle jeho slov se do oblasti po odchodu vojsk NATO začne prolínat vliv zejména z Číny.

Arab reaguje jen na to, když poklepete na samopal, říká Růžička

Mezi zastánce dlouhodobého angažování se v Afghánistánu naopak patří poslanec ODS a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček a jeho kolega ze Sněmovny Pavel Růžička (ANO), který je zároveň válečným veteránem z Iráku či Kosova. Podle druhého jmenovaného rozumí Arabové pouze zbraním. „Arab reaguje jen na to, když poklepete na samopal,“ řekl Růžička s tím, že pokud si Afghánci chtějí žít podle kmenových způsobů, klidně můžou, ale ať „neohrožují svět“.

Podle Žáčka celá operace v Afghánistánu stála za to. „Naši vojáci odvedli skvělou práci. Odráží se to nejen na Afghánistánu, ale i na naší armádě,“ uvedl Žáček. Invaze byla úspěchem i za cenu ohromných finančních částek a lidských životů i proto, že země aktuálně není teroristickou hrozbou. „Na druhou stranu, měli bychom dělat všechno pro to, aby se takovou základnou pro terorismus do budoucna nestal,“ dodal Žáček. Poukázal tím na aktuální postup jednotek Tálibánu proti vládním vojskům.