Pachatelé násilných i sexuálních trestných činů nekončí jen ve vězení. Kvůli jejich duševní poruše jim soudy často nařizují i ústavní léčbu v psychiatrických nemocnicích. Krimi zprávám se podařilo mluvit s jedním z bývalých pacientů, který popsal průběh léčby v nemocnici v Horních Beřkovicích.
„Byl jsem odsouzený za pohlavní zneužití nezletilých,“ svěřil se Tomáš, který si odseděl čtyři roky ve vězení a následně ho soud umístil do psychiatrické nemocnice v Horních Beřkovicích na Litoměřicku. Na specializovaném sexuologickém oddělení se léčil téměř dva roky.
„Léčba mi dala strašně moc. Nebyla jednoduchá, byla psychicky náročná, ale pomohla mi se na vše dívat očima oběti, což je složité a bolestivé, ale taky účinné,“ podotkl.
Celodenní režim je povinný, začíná rozcvičkou a zahrnuje vizity, léčbu medikamenty i terapie. „To gró je intenzivní skupinová psychoterapie – minimálně třikrát do týdne absolvují hodinové terapeutické sezení s psycholožkou a lékařem. Probírají psychoterapeutická témata od životopisu přes svoji sexuální historii až po trestný čin a nějaký plán do budoucnosti,“ popsal psychiatr a sexuolog Alexander Varga.
Žádné zábrany
Pacienti v Beřkovicích nejsou zavření v areálu a chodí i na pravidelné vycházky do města. „Nejde o pobyt ve vězení, jsme nemocnice. Nemáme žádné zabezpečení, které by nějakým způsobem bránilo pohybu pacientů, ani my nejsme nijak chráněni, nejsou zde žádní dozorci jako ve vězení,“ popsala primářka Milada Hyklová.
Někteří pacienti se občas pokusí utéct. „Zažil jsem dost útěků spolupacientů, ale mě to popravdě nikdy nenapadlo, protože vás pak stejně chytnou, tak kam by člověk utíkal,“ svěřil se Tomáš.
Když pacient náročnou léčbu zvládá, může nemocnice doporučit její ukončení. Soud následně na základě znaleckých posudků rozhodne o propuštění. „Cílem léčby je dosáhnout náhledu pacienta na onemocnění a trestný čin a připravit ho na běžný život,“ dodala primářka. Po propuštění musí pacienti pravidelně docházet na kontroly do ambulance.