Tlak na vznik genderově neutrálních variant roste snad ve všech světových jazycích. Zdroj: ČTK
Ze strany LGBTQ (komunita lidí s otevřeným přístupem k sexuální orientaci a genderu) aktivistů roste tlak na vznik nebinárních jazyků, čili takových, které budou přilnavé pro osoby, jež se neidentifikují ani jako muži, ani jako ženy. Anglické zájmeno they, kterým o sobě mohou referovat genderově nevyhranění lidé, se stalo podle slovníku Merriam-Webster slovem loňského roku. Co přesně je nebinární mluva a jak k ní přistupují různé jazyky?
Tlak ze strany aktivistů na rodově neutrální jazyk roste s tím, jak je čím dál více přijímáno široké spektrum sexuálních orientací i identit. Nebinární jazyk se stává výzvou také pro lingvisty a překladatele, jimž se dostane do ruky dílo s genderově nevyhraněnou postavou. Ta se nehlásí ani k mužskému, ani k ženskému rodu.
„Snaha genderově neutrální češtinu vytvořit přichází primárně od nebinárních lidí, jako jsem já, kteří se ani ne tak nechtějí, jako spíš neumí a nedokážou identifikovat s kategoriemi muž, nebo žena. Rádi by byli schopní o sobě mluvit bez toho, aby se téměř v každé větě do jedné z nich zařadili,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Kateřina Matuštík, která pracuje pro Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Sama se prý nedokáže identifikovat jako žena už od 15 let.
Tuzemskou debatu o rodově neutrálním jazyce naposledy rozvířil rozhovor s nebinární trans osobou Ade, který vyšel při příležitosti letošního Prague Pride a sklidil vesměs negativní reakce. Nebinárním lidem však nejde o zrušení gramatického rodu v češtině, naopak chtějí vycházet z jazyka tak, jak existuje, vysvětluje Matuštík.
- Gender: Není biologickým, ale kulturním či sociálním pohlavím. Charakteristiky přisuzované mužskému či ženskému biologickému pohlaví, silně závislé na kultuře a historické etapě vývoje společnosti. Je proměnlivý v čase.
- Pohlaví: Biologicky podmíněné rozdíly mezi muži a ženami, které jsou univerzální.
- Nebinární (genderqueer) člověk: Genderová identita, která není výlučně mužská či ženská, je tedy mimo genderovou binární opozici.
Matuštík si navíc myslí, že by z neutrálního jazyka mohli profitovat i lidé, kteří se se standardními genderovými kategoriemi identifikují. „Umím si představit, že pokud by se jednou neutrální varianta začala běžně užívat, mohli by ji při některých příležitostech preferovat i muži a ženy, kteří třeba jen nechtějí, aby jejich práce nebyla okamžitě hodnocena optikou jejich pohlavních orgánů,“ uvažuje Kateřina Matuštík, která o sobě sama mluví v mužském rodě, navzdory tomu, že se svým biologickým pohlavím je spokojená.
Akademiky, kteří nebyli ochotní připustit ani ženské příjmení bez -ová, z toho nejspíš raní mrtvice.
Jako největší problém do budoucna vidí, že půjde o umělý a agresivní zásah do jazyka, který bude vyvolávat posměšky. „Akademiky, kteří nebyli ochotní připustit ani ženské příjmení bez -ová, z toho nejspíš raní mrtvice,“ podotýká ironicky Matuštík. „Jinak si neumím představit, jaké negativum by mělo, kdybychom nemohli z textu poznat, co má člověk v kalhotách. Bylo by skvělé, kdybych teď přeháněl, ale minulý týden se mě na základě jedné mužské koncovky úplně cizí člověk na ulici okamžitě zeptal, jestli mám penis. Pořád mě zaráží, jak absolutní moc lidé jazyku přisuzují.“
Němčina: „Neutrální“ Hanover
Německé město Hannover se v roce 2019 stalo vůbec prvním v zemi, které rozhodlo, že veškerá oficiální komunikace města jako formuláře, dokumenty či e-maily bude probíhat za pomoci rodově neutrálních podstatných jmen. Hannover tak například místo slov volič a volička užívá spojení člověk, který volí, či člověk s volebním právem. Již v roce 2014 s takovým krokem přišlo například německé ministerstvo spravedlnosti, které ve své komunikaci používá rodově neutrální výrazy. „Student práv z Německa mi říkal, že nově vytvořené neutrální koncovky začali na univerzitě používat, aby aktéři jednotlivých soudních případů zůstali zcela anonymní,“ uvedla další příklad Matuštík.
Angličtina: Onikání jako odkaz Shakespeara
Angličtina rozlišuje mezi mužským a ženským rodem pouze v případě zájmen a někteří nebinární lidé si zvykli používat zájmeno they/them (oni/je, ně, jim). Namísto pro množné číslo jej používají pro číslo jednotné, aby referovali o sobě samých. They se také stalo slovem loňského roku Merriam-Webster Dictionary. Kritici uvádějí, že používání zájmena they v jednotném i množném čísle může být matoucí pro větnou stavbu. Zájmeno they však v jednotném čísle užívali již Shakespeare či Jane Austen, jak bylo zvykem až do viktoriánské éry.
Španělština: Zavináč místo koncovky
Španělština má, stejně jako například francouzština, gender v jazyce silně zakotven nejen koncovkami, ale také mužským a ženským členem el a la. Nebinární mluvčí začali používat místo určujících koncovek symboly x nebo @. Novotvary jsou pak například Latinx nebo Latin@ místo Latino a Latina. Další variantou je novotvar elle místo ella (ona) a él (on). Evokuje však francouzské elle, které je právě ženským ukazovacím zájmenem.
Francouzština: Nebinární tvary zakázala vláda
Ve francouzštině se rod váže ke každému podstatnému jménu, slovesu i adjektivu. Stejně jako ve španělštině je navíc determinován mužským členem le či ženským la. A podobně jako v češtině je preferován mužský rod, pokud není označovaná skupina kompletně ženská. Někteří francouzští aktivisté navrhují v psaném projevu užívání všezahrnujících forem jako ami.e.s (ami – přítel, amie – přítelkyně, amis/amies – přátelé). V roce 2017 však francouzská vláda na rozdíl od té německé zakázala užívání genderově neutrálních forem v oficiálních dokumentech.
Švédština: Nerodové zájmeno v oficiálním slovníku
Švédsko zařadilo již v roce 2015 do svého oficiálního slovníku zájmeno „hen“, které doplňuje mužské „han“ a ženské „hon“. Za jeho zakotvení do národního korpusu se zasadily zejména dvě skupiny: LGBTQ aktivisté, a překvapivě také některé školy a školky, které trvaly na tom, že užívání neutrálního „hen“ pomůže dětem vyrůst bez zátěže genderových stereotypů. Již v roce 2012 se genderově neutrální mluva praktikovala ve dvou stockholmských školkách.
Čeština: Neutrum není neutrální
Nebinární mluvčí se s češtinou vypořádávají různě. Některým vyhovuje libovolné střídání mužského a ženského rodu, jiným onikání či vlastní novotvary, například s koncovkou -e („one“). Ve psaném projevu je možné uvádět oba tvary s lomítkem, což však narušuje ekonomii jazyka. Nabízí se také střední rod, ten však mnozí vnímají jako problematický.
„Na jednu stranu se může střední rod zdát jako ideální kandidát. Použití zájmena „to“ je však poněkud kontroverzní, jelikož je vnímáno jako dehumanizující,“ uvedla organizace TakyTrans v příspěvku o možnostech nebinární češtiny. „Já osobně v tom nemůžu přestat slyšet brněnské hantec, takže se vždycky začnu smát,“ dodává Matuštík k problematice středního rodu.
„Vlivem angličtiny hodně lidí volí zájmeno „oni“ místo „on/ona“, pokud mluví o nebinární osobě. V okruhu, kde se pohybuji já, v prvním pádě používáme trochu upravenou formu „one“, protože i „oni“ je přece jenom rod mužský (versus „ony“). U sloves v minulém čase se nám osvědčuje koncovka -e, v množném čísle jsme si oblíbili znak ẏ. Můžu říct třeba: „Tyto formy jsem nevytvořile já, ale Nitali. One je používale už dřív, ale od té doby, co jsme se s nimi o tom bavilẏ, si na to pomalu začínáme zvykat i my ostatní,“ vysvětluje dále možnosti nerodové češtiny.
Velké spory proběhly i o "poslankyně", lidé reagovali, jako by šlo o vraždu řeči.
Největší problém však podle Kateřiny Matuštík představují obyčejná podstatná jména. „Novinář versus novinářka, matka versus otec. Nad tím si zatím dost lámeme hlavu. U přechylování profesí mimochodem o některých ženských tvarech kdysi proběhly velké spory, na „poslankyně“ lidé nejdříve také reagovali, jako by šlo o vraždu naší krásné řeči. Z legrace říkávám, že neutrální by měla být varianta bez přípon, naopak muži by si měli konečně vymyslet příponu vlastní (třeba „novinářek“),“ zmiňuje v nadsázce. „Ale dříve či později asi na něco vhodného přijdeme – i když opět následuje otázka, jakého rodu by to mělo být a jak to skloňovat,“ uzavírá.
