Kolonáda v Mariánských Lázních
Do pravé ruky pohárek s pramenem, do levé oplatku, a rázem je z vás lázeňský švihák. A právě takové můžete potkat v kteroukoliv roční dobu v západočeském lázeňském městě, které se pyšní nejdelší kolonádou v České republice. Vydáme se po stopách slavných návštěvníků, kteří tudy své kroky vedli před dvěma sty lety. Vítejte v Mariánských Lázních.
Mariánskolázeňská kolonáda patří mezi dobové stavby, jakých byly v minulosti stovky. Mnohé z nich už dávno nestojí. Kolonáda v Mariánských Lázních přežila. Se svou délkou 180 metrů je nejdelší lázeňskou kolonádou v České republice. A mohla měřit ještě víc. Část je totiž pouze fiktivní a nikdy nebyla dostavěna. To ale lázeňským hostům nikterak nevadí. „Prostranství před lázeňskou kolonádou je takovým malým náměstím Mariánských Lázní, kde se odehrávají kulturní a společenské pořady, včetně zahájení lázeňské sezóny,“ říká Karel Kalivoda, generální ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně.
Kolonáda v Mariánských Lázních Zdroj: archiv CNN Prima News
Kolonáda v Mariánských Lázních je tou nejdelší u nás. Zdroj: archiv CNN Prima News
Ředitel Městského muzea Mariánské Lázně, Jaromír Bartoš, ukazuje místo, kde funkcí kolonáda přechází v pouze fiktivní, nikdy nedostavěnou část. Zdroj: archiv CNN Prima News
Z místními prameny míří lidé z celého světa. Zdroj: archiv CNN Prima News
Jedna ze stropních fresek Zdroj: archiv CNN Prima News
Dva Karolininy prameny vedle sebe, ten původní musel ustoupit městské hromadné dopravě. Zdroj: Se souhlasem Městského muzea Mariánské Lázně
Kolonáda v Mariánských Lázních Zdroj: archiv CNN Prima News
Kolonáda v Mariánských Lázních je tou nejdelší u nás. Zdroj: archiv CNN Prima News
Ředitel Městského muzea Mariánské Lázně, Jaromír Bartoš, ukazuje místo, kde funkcí kolonáda přechází v pouze fiktivní, nikdy nedostavěnou část. Zdroj: archiv CNN Prima News
Z místními prameny míří lidé z celého světa. Zdroj: archiv CNN Prima News
Jedna ze stropních fresek Zdroj: archiv CNN Prima News
Dva Karolininy prameny vedle sebe, ten původní musel ustoupit městské hromadné dopravě. Zdroj: Se souhlasem Městského muzea Mariánské Lázně
Dnes je tato unikátní novobarokní stavba od vídeňských architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského národní kulturní památkou. Zrodila se v hutích blanských železáren v letech 1888 a 1889, jak vypráví Jaromír Bartoš ředitel Městského muzea Mariánské Lázně: „Na místě, kde stojí honosná litinová kolonáda, původně stály drobné krámky. Později tam byla postavena velká kamenná kolonáda s ústředním sálem.“
K TÉMATU: Okouzluje, těší a dojímá. Zpívající fontána v Mariánských Lázních láká i na hit Karla Gotta
Jak dřív vypadalo místo, po kterém se dodnes procházejí obyčejní lidé i vzácní hosté, ilustruje nejlépe model, který je součástí stálé expozice muzea. „Představuje Mariánské Lázně v roce 1815 ještě předtím, než byla postavena sloupová hala Křížového pramene,“ vykládá v pořadu Prima Česko Jaromír Bartoš.
Město vzniklé uprostřed hustých divokých lesů
Mariánské Lázně získaly své jméno až v roce 1808 jako původní osada u kyselky. „A v roce 1818 byly vyhlášeny veřejnými lázněmi,“ uvádí ředitel muzea.
V této době se změnil i prostor mezi Křížovým a Mariiným pramenem, který dal městu své jméno. Křížový pramen si lidé nabírali přímo z dubového kmene. Později se podle Jaromíra Bartoše proměnil také způsob jímání pramenů. „V roce 1853 tady bylo instalováno takzvané Toberovo čerpadlo. Pod tlakem se voda čerpala do přelivné vázy a potom putovala cínovými trubkami k hostům.“
Mariánské Lázně byly prvním městem na světě, kde byl tento český vynález instalován. O pohárky hostů se staraly pramenářky. Do úschovny si je k nim dávali i anglický král Eduard VII. nebo císař František Josef I. Jednoduché skleněné pohárky s trubičkou se postupem času změnily na porcelánové a trubička se stala jejich součástí.
Budete-li se procházet s pohárkem po kolonádě, jistě vás zaujmou zdejší nástěnné stropní fresky. „Během rekonstrukce se výmalby ujal Josef Vyleťal, který celou kresbu pojal jako velký cyklus o touze člověka létat,“ představuje je blíže Bartoš s tím, že inspirací se autorovi stala báje o Daidalovi a Ikarovi, ale také první československý kosmonaut Vladimír Remek.
Promenádní prostor se pyšní ještě jednou kuriozitou. Její připomínku najdou lázeňští hosté několik metrů vedle pavilonu Karolinina pramene. Jeho dnešní podoba je jen pouhá kopie původního pavilonu, který v roce 1989 musel ustoupit blízké trolejbusové dopravě. Díky tomu se však návštěvníkům otevřel nový průhled na průčelí katolického kostela. Přijďte se podívat na vlastní oči.
