Válka na Ukrajině 22. 5. 2023
Pokud Rusové obsadí Bachmut, vypráskáme je odtamtud jako prašivé psy. Pomstíme naše kluky, řekl česko-ukrajinský bojovník „Matouš“ v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Jedním dechem přiznal, že nezná současnou situaci ve válkou zmítaném městě, jelikož v Záporoží se jemu i dalším vojákům prohání hlavou další starosti. Redakci popsal tíživou situaci na jihovýchodní frontě, kde obě strany utrpěly velké ztráty. „Ti, co nejsou zvyklí sbírat kusy těl, se vyzvrací a jsou pak v pohodě,“ dodal cynicky.
Jsi ještě na frontě?
Teď ne, jsem v zadních liniích. Rotujeme, musíme taky odpočívat.
Jaká je situace v Záporoží?
Je to jako na houpačce. Někdy to je hodně intenzivní a skoro doslova potíme krev, jindy panuje relativní klid. Záleží, kam se díváš ze zákopu, Rusové třeba nedávno ostřelovali Tokmačku, Novodanilivku a Novoandriivku. Buší to tam jak kladivo. Samozřejmě se tu bojíme o jadernou elektrárnu. Řekl bych ale, že největší tlaky jsou hlavně na severovýchodě, v Kramatorsku nebo Bachmutu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vítězství Rusů v Bachmutu? Bude tam ještě horko, vagnerovcům hrozí rozemletí, hodnotí CNN
Ukrajinská armáda uznala, že situace v Bachmutu je dost kritická. Rusové zase tvrdí, že už město prakticky obsadili. Jak to je?
To já sám nevím. Každou chvíli chodí jiné informace. Vím, že to tam bylo už několik měsíců hodně špatné, Ukrajina ztrácela jednu čtvrť za druhou i přes tvrdý odpor. Nevím, co se tam muselo udát, že naše kluky vytlačili Rusové skoro až ven. Ale zase víš co – tohle je i informační válka, nevěřil bych ničemu, co vagnerovci pustí z pusy.
Boje v Belgorodu? Gigantický trolling a vítězství Ukrajiny, míní experti. Zhodnotili i Bachmut
Vpád protiputinovských dobrovolníků z Ukrajiny do ruské Belgorodské oblasti je gigantický trolling. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl vedoucí zahraniční redakce Matyáš Zrno. Průnik asi stovky mužů označil za jasné propagandistické vítězství Ukrajiny. Podle zahraničního spolupracovníka CNN Prima NEWS v Moskvě Jiřího Justa je podivné, že na útok nijak nereaguje ruské ministerstvo obrany.
A pokud Bachmut opravdu padne?
Tak ať si ho Rusové užijí. Znovu je odtamtud vypráskáme jak zdivočelé psy a pomstíme naše kluky. Klidně to může být tak, že se Ukrajinci stáhli, aby se vyčerpaní okupanti mohli později obklíčit. Ale to už si maluji optimistický scénář. Fakt netuším, co se tam přesně děje, a ukrajinská armáda si podle mě nechtěla dlouho moc přiznat, že je situace kritická. Řešíme to s lidmi z naší jednotky, ale většinou se nám hlavou prohání jiné starosti, abych byl upřímný.
Například?
Kdy nám přijde munice nebo dostaneme nové kvalitní škrtiče, které jsme si objednali u humanitárek. Musím zaklepat, že jídla a vody tu máme dost, zimu jsme přečkali v pohodě a není potřeba tolik oblečení. Rychle tu dochází spíš praktické věci do terénu – náboje, abys mohl střílet, a ty škrtiče, abys zachraňoval životy. Teď jsme díky tomu zastavili fakt ošklivá krvácení u některých hochů. Jeden přišel sice o celou ruku, ale nevykrvácel a přežil. To je hlavní. Ne každý měl to štěstí, ztráty byly…
Dostal ses v posledním měsíci do nějakých horkých chvil?
Naštěstí jen jednou, většinu času jsem vychytával relativně klidné patroly, pomáhali jsme s odrážením útoků a tak dále. Nejčastěji se spíš schováváme ale před dělostřelectvem, to dělá největší ztráty než střelba mezi pěšáky. Kdo se včas neskryje a nebo nepřesune, dopadá špatně. Byly i chvíle, kdy jsme některé nešťastníky museli sbírat.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
I to jsi měl na starost?
Spíš jsem pomáhal. Jedno stanoviště to schytalo ošklivě. Jakmile začali pálit naši a ujistili jsme se, že už na nás nic padat nebude, kryli jsme paramediky a pomáhali jim s přesunem raněných. Anebo aspoň přenést jejich ostatky. Bojím se ale, že jsme si už na to po více než roce války zvykli, jsme v pohodě.
Těžko si představit, že se na něco takového dá zvyknout.
Ti, co nejsou zvyklí, se prostě vyzvrací a jsou taky v pohodě. Nevím, po tak dlouhé době člověk vnímá realitu úplně jinak. Když jsem se před více než měsícem vracel do Česka, cítil jsem se divně. S přítelkyní a její rodinou jsme oslavili narozeniny, nakoupil jsem nějaké užitečné věci a odpočíval. Ale byl jsem stále v neklidu, že bych si neměl užívat, ale vrátit se zpět na frontu. Zvlášť, když tam mám už spoustu skvělých kamarádů, kteří se nemusí dožít dalšího dne. Nevím, jak to popsat…
Ještě bych měl poslední dotaz. Dostala se k tobě zpráva o Taylorovi z projektu Phoenix? Zemřel v Ústřední vojenské nemocnici týden nazpět.
Slyšel jsem to od jiných českých kluků. Neznal jsem ho osobně, každý jsme byli trošku někde jinde. Ale je to za mě obrovská škoda. Medikové doslova zachraňují životy a nasazují vlastní, to se nedá nikdy docenit. Těch českých obětí je už hodně, štve mě to.
Víš o větším počtu, než o jakém mluví média? Něco podobného mi totiž naznačili i zdravotníci, kteří jezdí pomáhat na Ukrajinu.
No jasně. Až po válce zjistíme, kolik Čechů položilo život za ukrajinskou svobodu. Vím minimálně ještě o jednom bojovníkovi. Ale byl to Ukrajinec a Čech zároveň, nevím, jestli se to počítá. Pak vím o dvou mrtvých dobrovolnících, ti zemřeli loni na podzim. Divím se, že se o nich nepsalo, nebo jsem to nikde nezaregistroval.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Poslední rozhovor padlého českého medika: Raněné vozíme i v dodávce na peníze, popisoval
Popravdě o nich taky nevím.
Podle mě je to tím, že mnozí dobrovolníci sem jeli hlavně pomáhat s logistikou, ne vyloženě bojovat. Často to ani neřeknou doma, že byli na Ukrajině, jinak by měli doma malér. Ale nějaký velký přehled nemám.
Tak druhá poslední otázka. Válka trvá už více než rok. Vyhraje Ukrajina?
Ptáš se mě pokaždé. Vyhraje. Nebo spíš nesmí prohrát.