Má evropský covid pas smysl? Poslanci se neshodnou, projednávání odložili

Poslanci zatím nebudou řešit novelu k takzvaným covid pasům, které mají usnadnit cestování po EU. Vláda chtěla změnu zákona o ochraně veřejného zdraví ve Sněmovně projednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Klub ANO ale nakonec návrh o rychlejším schválení stáhl. Podle předsedy poslanců hnutí ANO Jaroslava Faltýnka na tom nepanuje shoda.

Proti projednání novely ve stavu legislativní nouze se v debatě postavili poslanci SPD, KSČM a STAN. Naopak ODS, která kritizovala původní předlohu k certifikátům, zrychlené projednání novely ústy místopředsedy frakce Marka Bendy podpořila.

Pozdější schvalování by podle Bendy bylo bezúčelné. „Pokud covid pas má být prostředek identifikace našich plněných pravidel vůči zahraničí, pak má smysl, aby byl do začátku července, kdy lidé odjíždějí na dovolenou, a nemá žádného smyslu, aby byl v říjnu,“ uvedl.

SPD pokládá podle předsedy poslanců hnutí Radima Fialy předlohu za protiústavní a hnutí STAN podle poslance hnutí Petra Pávka za nadbytečnou. Leo Luzar (KSČM) tvrdí, že předloha obsahuje mnoho diskutabilních nevyjasněných bodů a měla by být ve Sněmovně projednána řádně.

Předseda SPD Tomio Okamura po přestávce na jednání klubů oznámil, že poslanci hnutí by sněmovní schvalování předlohy o covidových certifikátech blokovali.

Poslance tlačí čas

Minulý týden Sněmovna schvalování původní předlohy ve stavu legislativní nouze odmítla. Předloha se stala terčem opoziční kritiky i kvůli tomu, že úřady by mohly podmínit certifikátem účast lidí na veřejných i soukromých akcích nebo jejich vstup do různých provozoven. Prokazovali by se organizátorům, provozovatelům či pověřeným osobám. Kabinet nyní předložil upravený návrh. Tuto pasáž neobsahuje.

Včasné přijetí novely je podle ministerstva zdravotnictví nezbytné kvůli chystanému evropskému nařízení o zavedení Digitálního zeleného certifikátu. „Bez zákonného zmocnění ministerstva zdravotnictví tyto certifikáty vydávat nebude na území České republiky subjekt oprávněný k jejich vydávání, což by významně ztížilo možnost českých občanů vycestovat do zahraničí a obzvláště v nadcházejícím letním období by to mohlo znamenat nežádoucí komplikace,“ stojí v důvodové zprávě.

Odškodnění pro protiprávně sterilizované ženy

Poslanci se naopak shodli, že protiprávně sterilizované ženy patrně získají nárok na odškodnění. Sněmovna schválila návrh, jenž předpokládá vyplacení jednorázové částky 300 000 korun. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Odškodné by mohlo připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona.

Žádosti by posuzovalo ministerstvo zdravotnictví. Proti verdiktu ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění by nepodléhalo zdanění.

Spor o přeměnu dětských skupin na jesle

Poslanci také vedou spor o návrh na přeměnu dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly fungování. Podle odpůrců je vládní snaha likvidační. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) kritiku odmítla, jde podle ní o průlom v zajištění péče o malé děti. Dětské skupiny původně vznikaly v reakci na nedostatek míst v mateřských školách. Předloha o jejich přeměně na jesle je ve sněmovním finále. Souvisí s blížícím se koncem financování z unijních peněz.

„Nerozumím tomu, proč chceme zničit něco, co perfektně funguje,“ uvedl Jan Jakob (TOP 09). Podle Jana Bauera (ODS) si předloha nezaslouží schválení, jedinou možností je podle něho nahradit evropské peníze penězi z národních zdrojů. „Stát nemá direktivně rozhodnout, zda má rodič dát dítě do mateřské školy, do dětské skupiny, nebo s ním být doma,“ podotkl Pirát Mikuláš Ferjenčík.

„Nikdo nechce dětské skupiny likvidovat. Chceme pomoci vytvořit srozumitelný a dostupný systém,“ ohradila se vůči kritice Maláčová. Zmínila, že rodiče platí za dítě v dětské skupině 8 000 až 10 000 korun měsíčně, stát dává na místo kolem 10 000 korun. Někteří zřizovatelé si udělali z dětských skupin podle ministryně byznys. Podotkla také, že 75 procent dětí v dětských skupinách je mladších tří let. Podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) zákon říká, že státu není lhostejné, že péče o malé děti by měla být kvalitní.