Stát má nástroje ke snížení cen za energie, říká bývalý šéf ČEZ. Popsal příčiny zdražování

Největší tuzemská energetická společnost ČEZ koncem května uvedla, že vytápění elektřinou bude téměř čtyřikrát dražší než loni. Podle bývalého zmocněnce vlády pro jadernou energetiku Jaroslava Míla má ale stát nástroje na to, aby problému čelil. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS prohlásil, že existují tři možnosti zajištění nižších cen.

Ceny všech energií začaly růst již před ruskou invazí na Ukrajinu, po jejím začátku ale vše nabralo daleko rychlejší spád. Podle Jaroslava Míla se tak ale neděje pouze vinou vnějších vlivů, část odpovědnosti prý nese i vláda a Evropská komise. „Měli jsme začít odstraňovat příčiny, a to se prostě nestalo,“ uvádí Míl, podle kterého za růst cen může i složitost predikovatelnost budoucích cen emisních povolenek.

Bývalý šéf skupiny ČEZ následně konstatoval, že se na zmírnění růstu cen energií musí podílet jak stát, tak i firmy. „Stát by měl jít cestou odstraňování příčin a připravování střednědobých opatření,“ hodnotí situaci Míl a odkazuje na cestu, kterou se vydaly jiné státy – Francie, Španělsko, Itálie, Řecko a Rumunsko: „Podle těchto zemí by se cena elektřiny měla odvíjet od výrobních nákladů daného energetického mixu v dané zemi. Celý mechanismus by měl být v Evropě upraven tak, aby nebyl závislý na nesmyslně postavené logice v Německu, kde plynové elektrárny zvedají cenu elektřiny pro celý trh do závratných výšin.“

Míl vidí řešení současné energetické krize zejména v tom, že by stát se společností ČEZ uzavřel dlouhodobou smlouvu na výkup části její produkce elektrické energie. Stát by Českým energetickým závodům měl zaplatit nejen výrobní náklady, ale i příslušný zisk ve výši 10 až 20 %. Tuto elektřinu by následně sám prodával na německé burze. Rozdíl oproti současné situaci by spočíval v tom, že momentálně je sám ČEZ tím, kdo je obchodníkem na burze. Díky tomu sice operuje s daleko vyššími zisky, zároveň se ale vystavuje riziku skokového zvýšení cen, které by ale v současné době nemusel zvládnout a byla by tedy nutná sanace ze strany státu. „Výsledkem bude, že se elektřina zlevní o 3–4 koruny na kilowatthodinu,“ vysvětluje největší pozitivum Míl.

Odstranění příčin

Pokud by ke smluvní dohodě nedošlo, podle Míla už jsou k dispozici pouze dvě možnosti. Stát by musel buďto určit maximální výši zisku a zbytek zdanit, nebo zdanit zisk určitou vyšší částkou rovnou celý. Ke druhému řešení přistoupila v reakci na energetickou krizi například Velká Británie. „To zdanění v Anglii mělo hlavu a patu, protože platí jen jednou za čas a na omezené období, kdy dojde k ovlivnění národního hospodářství z titulu nefunkčnosti jednoho odvětví,“ konstatuje.

Sám Míl je zastáncem dlouhodobé smlouvy mezi státem a skupinou ČEZ. „Je to něco, co je na stole, je to něco, co bylo schváleno v zákoně a je to věc jednání se společností ČEZ, protože všechna další řešení neodstraňují příčiny a všechna další řešení pouze zajišťují dotace ze státního rozpočtu. To v konečném důsledku nepomáhá, protože vy o to více zatížíte dluhovou službu státu,“ uzavírá expert.

Tagy: