Interview PLUS, Pavel Křivonožka - 7.9. v 14:11
Dodavatelé už několik měsíců snižují ceny energií, ty se tak dostávají poměrně hluboko pod hranici cenových stropů, které stanovila vláda. Na trhu i přesto dál přetrvává nervozita. Nikdo totiž s jistotou nedokáže zaručit, že ceny opět nevyletí vzhůru. Pro většinu Čechů tak co největší úspora energií zůstává aktuálním tématem. A právě o ní se hovořilo i v dalším díle pořadu Interview PLUS s Martinou Kuzdasovou, která v něm vyzpovídala Pavla Křivonožku, člena představenstva Národní rozvojové banky.
Celý rozhovor si můžete pustit i v podcastové podobě
Češi – a nejen oni – v posledních dvou letech prožili nelehké období. Plyn, elektřina, voda, teplo... Ceny energií po covidové pandemii a se začátkem války na Ukrajině vystřelily dost vysoko. A přinutily mnohé k radikálnímu šetření. A ani přesto, že ceny pomalu, ale jistě klesají, Češi šetřit nepřestali. Způsoby, jak uspořit, hledají stále. Pomáhá jim také Národní rozvojová banka. „Máme produkt, který se jmenuje Úspory energií, ten pomalu dobíhá. A od září máme nový produkt, který na to naváže. Ten se jmenuje Nové úspory energií. Od roku 2017, kdy Úspory energií začaly fungovat, jsme poskytli na financování půl miliardy korun. A 60 % z této částky vznikly během posledního roku a půl,“ líčí zájem o produkt Pavel Křivonožka. Ten je podle něj dokonce ještě větší, než byl v samotném krizovém období. „Firmy se obávají toho vývoje a chtějí být opatrnější.“
ČTĚTE TAKÉ: Zemědělský svaz ČR: Nižší DPH levnější potraviny nezaručí. Český stát zaspal
Podporu z programu Nové úspory energií mohou získat nejen malé a střední podniky, na které je Národní rozvojová banka zaměřená.
„Jsme zaměření na malé a střední podniky, jejichž definice je, že mají do 250 zaměstnanců, zároveň jejich obrat nepřevyšuje 50 000 000 eur a bilanční suma nepřevyšuje 43 000 000 eur. Ale u Nové úspory energií mohou žádat i velké podniky, které převyšují tyto limity,“ říká Pavel Křivonožka.
Žádosti k podání do konce roku
Hlavní rozdíl mezi původním programem Úspory energií a jeho nástupcem Nové úspory energií je mimo jiné v úročení. „Bývalý program Úspory energií byl bezúročný. Nový produkt tak bezúročný nebude. Tam bude úroková sazba 1,99 %, i s ohledem na to, že máme mnohem vyšší úrokové sazby než před 34 lety,“ objasňuje Pavel Křivonožka první rozdíl mezi oběma programy v pořadu Interview PLUS. A pokračuje vysvětlením druhé odlišnost:
„Nový program obsahuje tzv. dotační složku. Klient nám peníze, které mu půjčíme, musí vrátit během desetiletého období. Dále žadatel o úvěr musí splnit podmínky dotace. A ty jsou takové, že musí vytvořit 10 komplexnějších projektů a 20 % úspor energií. Pak se kvalifikuje pro obdržení dotace ve výši 35 %. To znamená, pokud si půjčí 10 000 000, tak my mu po splnění podmínek 3,5 milionu vrátíme.“
Zjistit, že stanovené úspory dosáhl, mohou podnikatelé podle Pavla Křivonožky dvěma způsoby. „Buď má firmu, která se pohybuje v energetice. Má spočítané, že když zateplí střechu, zateplí opláštění budovy, vymění dveře, okna, tak z toho to vyplyne. Pokud tuto možnost nemá, tak se o tom možná budeme bavit. Máme tým Elena, kde je sedm energetických specialistů, a tam jsme schopni poskytnout poradenství. Jak pro podniky, pro municipality i pro veřejnou správu.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Phishingové útoky cílí na zaměstnance, hackeři je vypilovali téměř k dokonalosti
Druhá šance na jaře
Zmíněné poradenství je přitom zdarma. „Je hrazeno Evropskou investiční bankou, se kterou jsme tento program domluvili. Ten končí ke konci roku. My nicméně vyjednáváme s EIB o jeho prodloužení od dubna příštího roku. A funguje to tak, že 90 % nákladů je hrazeno z fondů Evropské investiční banky. A předpoklad k tomu, abychom to dělali, byl ten, že budeme mít kvalifikované lidi na tuto oblast a ty máme,“ říká Pavel Křivonožka v pořadu Interview PLUS.
Jak už bylo zmíněno, o poradenství a finanční podporu Národní rozvojové banky může kromě soukromých podniků požádat i veřejná správa. „Může si vyžádat poradenství z programu Elena, protože řada spíš menších obcí samozřejmě nemá kapacitu, možná ani znalosti na to dělat nějaké energetické posudky. Právě program Elena slouží k tomu, aby města a obce neměly obavu, že mají nějaký náklad, který k ničemu nepovede. My jim ten posudek vytvoříme, 90 % je hrazeno z těch prostředků EIB, 10 % si hradí obec sama. Takže když ten posudek stojí dva miliony korun, obec hradí 200 000, zbytek jde za námi,“ dává konkrétní příklad člen představenstva Národní rozvojové banky.
Počet zájemců o finanční podporu výrazně převyšuje výši budgetu, který je pro ni vyhrazen. Podniky a instituce, na které se nedostalo nebo nestihly podat žádost včas, ale snad budou zkusit štěstí podruhé, jak Pavel Křivonožka připomíná: „Pořád žádosti přijímáme, nicméně poptávka byla třikrát větší, než byl budget. Od dubna příštího roku budeme pravděpodobně pokračovat. Domnívám se, že se domluvíme s Evropskou investiční bankou na prodloužení tohoto programu.“
