Bulharský vědec, který dostal probiotika až do vesmíru. Profesor Nikola Alexandrov mění pohled na zdraví střev i psychiku
Výběr redakce
Už jako student trávil noci v univerzitní laboratoři a místo kariéry v Sofii se ponořil do zkoumání mikrosvěta. Profesor Nikola Alexandrov, drobný muž s pronikavým pohledem, se stal jednou z nejvýznamnějších osobností bulharské vědy. Svému oboru – mikrobiologii a výzkumu střevní mikroflóry – zasvětil celý život.
„Bulharsko má dvě největší bohatství – růžový olej a Lactobacillus bulgaricus (mléčná bakterie),“ říká s úsměvem Alexandrov. Právě díky této bakterii se jeho jméno dostalo do historie medicíny i vesmírného výzkumu.
Když se jogurt dostal mezi kosmonauty
V 80. letech působil Alexandrov jako vedoucí týmu na Vojenské lékařské akademii v Sofii, kde zkoumal vliv probiotické stravy na odolnost pilotů. V roce 1983 dostal nečekaný úkol – připravit koncepci potravin pro kosmonauty.
„V sále tehdy seděli generálové z Ruska, Polska i Československa. Dostal jsem týden na návrh jídelníčku pro kosmický program Interkosmos,“ vzpomíná Alexandrov. Podmínka zněla jasně – potraviny musí být suché, bez konzervantů, lehce přenosné a výživné.
Ttechnologii lyofilizace – sušení mrazem, která zachovává živé kultury bez použití tepla. Alexandrov ji použil pro bakterii Lactobacillus bulgaricus Zdroj: profimedia
Když se zdálo, že úkol je nemožný, přišla inspirace z vinařského závodu. Tamní ředitel mu ukázal technologii lyofilizace – sušení mrazem, která zachovává živé kultury bez použití tepla. Alexandrov ji použil pro bakterii Lactobacillus bulgaricus – a vzniklo první suché probiotikum na světě.
Obsahovalo všechny základní složky – aminokyseliny, tuky i živé laktobacily. Patentovali jsme ho a testovali u pilotů, kteří jsou vystaveni podobné fyzické i psychické zátěži jako kosmonauti.
Tajný projekt armády
Na základě výsledků nařídil náčelník štábu bulharské armády, aby se probiotická výživa stala součástí denní stravy pilotů, námořníků i členů podmořských jednotek. Výsledky byly ohromující – rychlejší regenerace, lepší imunita a menší únava. „Tyto poznatky byly v 80. letech přísně utajeny. Výroba probiotik byla určena výhradně pro vojenské účely až do roku 1993,“ dodává vědec.
gen. maj. prof. MUDr. Nikola Alexandrov CSc. Zdroj: CNN Prima News
Od armády na Antarktidu
Z laboratoří a vojenských základen se bulharská probiotika dostala až na Antarktidu, kde pomáhají výzkumným týmům zvládat izolaci a extrémní podmínky. V rámci národního polárního programu vědci rozdělili účastníky expedice do dvou skupin – jedna z nich užívala probiotikum s kmenem Lactobacillus bulgaricus DVT1, druhá nikoliv.
Výsledky mluvily jasně: ti, kdo probiotikum užívali, lépe spali, měli méně emočních výkyvů a vykazovali vyšší psychickou odolnost. Na základě těchto poznatků bylo probiotikum oficiálně označeno jako „funkční psychobiotikum“, tedy látka s prokázaným pozitivním vlivem na duševní zdraví.
Moderní technologie i tradice
„Nejen“ lékař, ale i generálmajor Alexandrov tak následně před čtvrt stoletím založil společně s lékařkou, toxikoložkou a imunoložkou Danielou Petrovou společnost Daflorn, která se specializuje právě na výrobu biotechnologických probiotik. Ta probíhá podle přísných laboratorních postupů. „Používáme technologii lyofilizace – sušení ve vakuu, která zachovává živé mikroorganismy i po letech,“ vysvětluje Maria Peneva, hlavní technoložka společnosti. Daflorn vyrábí tři typy produktů – na bázi kravského, kozího a veganského mléka. Každý obsahuje právě kmen DVT1, chráněný americkým patentem.
Probiotikum pro tělo i mysl
„Vidíme, že při užívání našeho produktu se zlepšuje psychický stav i odolnost organismu. Imunita působí na mozek, mozek na hypofýzu – a tím se reguluje celý hormonální systém. To je psychobiotický efekt,“ vysvětluje Alexandrov. Jeho tým nyní vyvíjí novou generaci probiotik – například na bázi velbloudího mléka, které je přirozeně hypoalergenní a obsahuje vysoký podíl ochranných bílkovin.
Vědec, který se nezastaví
Dnes má profesor Alexandrov přes osmdesát let, ale stále pracuje. „Věda je můj život,“ říká. A není divu – jeho prababičky, celoživotní konzumentky bulharského jogurtu, se dožily 112 a 110 let. Díky jeho práci se z Lactobacillus bulgaricus DVT1 stal celosvětově uznávaným symbolem zdraví střev, imunity i psychické rovnováhy.
Čtěte také
