Interview PLUS, Martin Pýcha - 8.6. v 14:40
Vysoké ceny potravin – v posledním roce v Česku hojně diskutované téma. Proč u nás vyrostly více než jinde v Evropě? Tím se zabýval Antimonopolní úřad. Vyšetřování ovšem neukázalo na hlavního viníka, který by mohl za to, že při nákupech platíme více než kdy dřív. Neodhalilo kartelovou dohodu, ani žádné jiné pochybení. Přesto se spoustě Čechů vyplatilo jezdit nakupovat potraviny za hranice. Proč? O tom byla řeč v pořadu Interview PLUS.
Vyšetřování Antimonopolního úřadu trvalo zhruba tři měsíce. Soustředilo se na pětici základních potravin: mléko, máslo, mouku, drůbeží maso a vejce. Pochybení při stanovování cen neprokázalo. Podle Martina Pýchy, předsedy Zemědělského svazu ČR, se takový výsledek dal očekávat. „Myslím si, že ani nikdo neočekával, že by tady docházelo k porušování hospodářské soutěže a ani takové podezření nikdo neměl. Takže mě to nepřekvapilo.“
Poslechněte si celý rozhovor formou podcastu
Jiná kapitola je podle Martina Pýchy nepřiměřené zvyšování daní.
„Je potřeba si vysvětlit, co vlastně Antimonopolní úřad zjišťoval. On nezjišťoval, jestli marže jsou, nebo nejsou přiměřené. To mu ani nepřísluší. Ostatně šéf Antimonopolního úřadu jasně deklaroval, že oni nemají mandát posuzovat, jestli výše marže, kterou má především obchodník, protože zemědělec nemá marži, je přiměřená, či nepřiměřená.“
Zisky zemědělců loni dosáhly hranice 22 miliard Kč. Bohatí prý ale nejsou
Čeští zemědělci hlásí za loňský rok rekordní zisky. Nevídaně vysoké sumy přitom za ovoce a zeleninu platí také zákazníci v obchodech. Kdo má na zdražování největší podíl — jsou to právě zemědělci, potravináři nebo obchodníci? Ani sami hlavní aktéři se na odpovědi neshodnou. O tématu se v pořadu Interview Plus rozpovídal Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR. Ten jasně říká: „Fakt, že zemědělci měli rekordní zisky, neznamená, že zázračně zbohatli.“ Další hrozbu pak znamenají škrty v dotacích, které by prý mohly mít za následek zavírání chovů a vypalování sadů.
Kdo na zákaznících tvrdě vydělává? Zemědělci, nebo obchodníci?
Právě Zemědělský svaz ČR se přitom v minulosti přel s obchodníky, kdo za vysokou cenu potravin může. „Musíme si vysvětlit, co je to podíl na ceně potraviny. Když se podíváte na nějakou potravinu, která neprochází zpracováním, třeba brambory, tak zcela logicky má větší podíl na té konečné ceně zemědělec. Protože má vyšší výrobní náklady. Vyrobit brambory je mnohem složitější než je prodat,“ vysvětluje Martin Pýcha a pokračuje: „Co já vyčítám obchodníkům, je, že u některých potravin jsou podle našeho názoru ty marže nepřiměřené. Ministr zemědělství Nekula upozorňoval třeba na cukr. Tam je zajímavé, že cukr během jednoho měsíce vzrostl téměř o sto procent bez jakéhokoliv důvodu, protože zemědělci cenu cukrovky nezvýšili. Cukrovary malinko ano, ale obchodníci zvýšili z jednoho měsíce na druhý, někdy na podzim loňského roku, cenu o sto procent. Druhá věc jsou třeba vejce, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzoval jenom jedno balení po deseti kusech, to znamená ne celou komoditu. To vám nemůže vytvořit skutečný obraz o dané komoditě jako celku.“
Vyšetřování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tedy podle předsedy Českého zemědělského svazu nemohlo odhalit, kdo za zvyšování cen může. Přesto prý ukázalo několik zajímavých faktů.
„Zaprvé úřad konstatoval, že náklady se promítaly do zvyšování cen jak u zemědělců, potravinářů, tak obchodníků. Zcela logicky úřad upozornil, že když máme vysoké ceny vstupů, například vysoké ceny energií, tak se to promítne ve všech třech částech té vertikály. Což je přesně opačný případ oproti třeba Polsku, kam Češi jezdí nakupovat a kde se naopak stát snaží zajišťovat pro celou výrobní vertikálu co nejnižší ceny vstupů, podporuje zemědělce,“ dává konkrétní příklad Martin Pýcha.
„Třeba když vyletěla cena hnojiv o čtyři sta procent, polský stát přispěchal s podporou, aby jim kompenzoval ten nárůst – nižší nebo nulovou DPH. Polský stát si spočítal, že když bude zajišťovat nižší ceny vstupů, promítne se to ve finální ceně potraviny. A potom i český spotřebitel jezdí do Polska nakupovat, protože ta potravina je tam levnější než u nás... Náš stát nepochopil, že pokud nebude pomáhat celé výrobní vertikále zajišťovat co nejnižší ceny vstupů, tak v ten okamžik samozřejmě budou ty potraviny dražší,“ doplňuje dále.
Pro Čechy je Polsko zlatý důl, levněji už kupují nejen potraviny. Ekonom popsal hlavní rozdíl
Stejný výrobek, různé ceny. Češi si oproti polským sousedům výrazně připlatí. CNN Prima NEWS zjistila, že mezinárodní řetězce prodávají v Česku kromě potravin, nábytku nebo stavebního materiálu dráž také některé druhy spotřebního zboží, a to až o desítky procent.
Důvodem, proč řady Čechů jezdí nakupovat do Polska, je prý chytré chování polské vlády. „Uvědomuje si, že jejich potraviny budou levnější, konkurenceschopnější vůči potravinám českým, ale i slovenským a dalším. A potom roste dovoz potravin z Polska do České republiky. Typickým příkladem mohou být jablka, Polsko se stalo největším producentem jablek v Evropské unii. Nebo pšenice teď ve vazbě na zákaz dovozu z Ukrajiny. Evropská komise dá Polsku kompenzace za to, že se tam dovezla levná pšenice z Ukrajiny. A polský zemědělec, který dostane tu kompenzaci, prodá tu polskou pšenici do České republiky a najednou my, země, která jsme dlouhé roky pšenici do Polska vyvážela, za první čtvrtletí letošního roku třikrát víc pšenice dovážíme, než vyvážíme do Polska. To je krásná ukázka,“ říká Martin Pýcha.
V posledních týdnech se čeští zákazníci opět dočkali mírného poklesu cen potravin. A vzhledem k tomu, že vláda navrhuje snížení DPH u potravin o dvě procenta, mohly by ceny klesat i nadále. To ale podle předsedy Zemědělského svazu ČR nelze zaručit. „Neumím říct, jestli se snížení DPH promítne. Potraviny teď zlevňují, protože klesají ceny energií, pohonných hmot, zemědělských surovin, DPH je otázka. Změna bude platit až od příštího roku, a pokud trh bude rozkolísaný, tak to, předpokládám, vůbec nepoznáme.“
A to prý i přesto, že obchodníci tvrdí, že snížení DPH se do cen promítne.
„Je to možné, nechci říkat, že ne. Nicméně řekněme si na rovinu, že snížení na dvanáct procent v podstatě nic neřeší, protože pořád je to nejvyšší DPH na potraviny v celé střední Evropě. Takže jestliže vedle nás Polsko má nulu a pak země jako Německo nebo Rakousko či Slovensko mají pět nebo deset procent, tak pořád budeme mít nejvyšší DPH na potraviny. Takže ano, je to možná mírná kosmetická korekce, ale ve skutečnosti to ten problém neřeší,“ říká Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
