V polovině zemí Evropské unie ceny zboží a služeb klesají, Česká republika je na opačné straně barikády. Ceny zde totiž rostou hned po Polsku druhým nejvyšším tempem v celé evropské sedmadvacítce. Může za to slabá koruna nebo koronavirová krize? Na tuto a další otázky se v pořadu 360° Pavlíny Wolfové snažili najít odpovědi ekonomové Helena Horská a Jan Švejnar.
České zdražování s koronavirem přímo nesouvisí. „U nás se zdražovalo ještě před pandemií, protože česká cenová hladina se přibližuje té západní. Je to jev, který tu s námi je už delší dobu. Ceny rostly rychleji už loni, ale koronavirus negativně ovlivnil naše příjmy, a tak růst cen pociťujeme více,“ řekla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank v pondělním vydání pořadu 360° Pavlíny Wolfové na stanici CNN Prima NEWS.
Podle profesora Kolumbijské univerzity Jana Švejnara by České republice v tuto chvíli pomohlo, kdyby byla součástí eurozóny. „Ceny by rostly o něco pomaleji,“ řekl s tím, že ale relativně slabá koruna není jediný faktor, který českou cenovou hladinu tlačí vzhůru. Švejnar ale připustil, že kurs koruny bude mít vliv na to, jak se ceny v Česku budou vyvíjet v dalších týdnech a měsících. „Mělo by se to zmírňovat také s tím, jak bude přibývat pracovní síla v zemědělství, kde jí byl zatím nedostatek,“ dodal.
Připraveni na druhou vlnu?
Hosté rovněž debatovali o tom, jak si Česko s následky pandemie poradilo z ekonomického hlediska. A i v této otázce mezi nimi panovala prakticky shoda. Horská i Švejnar kvitovali poměrně razantní protiepidemická opatření na počátku koronavirové krize, která si vynutila faktické vypnutí ekonomiky. Nyní je podle obou ekonomů nutné, aby ji vláda pomohla co nejrychleji zase rozjet. „Máme poměrně nízké zadlužení, a tak si můžeme dovolit dluh zvýšit. Musíme to ale udělat chytře, aby se nám ty peníze vracely zpět,“ upozornil Jan Švejnar.
Podle Heleny Horské by se nyní měla vládní pomoc zaměřit spíše na konkrétní firmy či odvětví. „Stát by měl upustit od plošných programů a cílit na nejbolavější místa, jako je sektor služeb nebo cestovní ruch,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Podle ní by také pomohlo, kdyby stát prodloužil daňové prázdniny. „Jsme zranitelní, protože jsme velmi exportně orientovaná ekonomika. Musíme v případné druhé vlně zamezit tomu, abychom museli vypnout ekonomiku znovu,“ doplnil česko-americký ekonom.
Helena Horská také upozornila, že vláda promarnila čas, který si opatřeními na podporu ekonomiky koupila. Během něj se dalo připravit se na případný nástup druhé vlny koronavirové epidemie. „Nemáme dostatečnou kapacitu pro testování, nevíme, kdy bude k dispozici protilátka, nemáme demograficky roztříděná data zjištěných případů koronaviru,“ řekla. Podle Jana Švejnara by stát měl také dělat vše pro to, aby nezkrachovalo příliš mnoho firem. „Podnik se dá zavřít rychle, ale dlouho trvá, než ho znovu rozjedete,“ dodal profesor Kolumbijské univerzity.
