Americké síly se v pondělí 30. srpna 2021 definitivně stáhly z mezinárodního letiště v Kábulu a po téměř dvaceti letech skončila americká intervence v Afghánistánu. Mise si vyžádala skoro 200 tisíc lidských životů na obou stranách a bilionové náklady.
Válku v Afghánistánu v říjnu 2001 zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším a Británie v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001.
Afghánské vládnoucí islamistické hnutí Tálibán odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. Vláda Tálibánu byla svržena v listopadu 2001 a v roce 2004 se v zemi konaly první přímé prezidentské volby, které vyhrál Hamíd Karzai. Od září 2014 byl prezidentem Ašraf Ghaní.
Historickou dohodu, která se stala základem pro stažení amerických vojsk a jednotek dalších zemí NATO z Afghánistánu, podepsaly USA s Tálibánem loni v únoru v katarské metropoli Dauhá.
Počátkem letošního května se vojáci USA, NATO a dalších spojeneckých zemí oficiálně začali stahovat z Afghánistánu a 15. srpna Tálibán obsadil metropoli Kábul. Řada západních států, včetně ČR, zavřela ambasády a zahájila evakuaci svých občanů a místních spolupracovníků. Americké síly se z mezinárodního letiště v Kábulu definitivně stáhly v pondělí.
Lidské ztráty podle agentury AP
- Američtí vojáci: 2 465 (nejhorší byla situace v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo 498 respektive 415 amerických vojáků);
- Američtí kontraktoři: 3 846
- Afghánské ozbrojené a bezpečnostní složky: 66 000
- Spojenecké síly zahrnující i země NATO: 1 144
- Bojovníci Tálibánu a další opoziční bojovníci: 51 191
- Pracovníci humanitárních organizací: 444
- Novináři: 72
Náklady na válku:
- Válka v Afghánistánu přišla podle agentury Reuters USA na více než dva biliony dolarů (43,3 bilionu korun).
- Podle odhadů agentury AP další dva biliony dolarů poputují na péči o válečné veterány.
