Afghánci, kteří do Česka přicestovali v rámci evakuačních letů, nejspíš v zemi zůstanou. Zdroj: AP
Afghánci, kteří do Česka přicestovali v rámci evakuačních letů, nejspíš v zemi také zůstanou. Mají totiž na Česko vazby. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekla ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Nyní je tu čeká komplexní integrační plán, v rámci kterého si musejí najít ubytování, práci i vzdělání pro děti. V čem systém integrace spočívá?
„Předpokládáme, že tato skupina bude mít tendence v ČR zůstat. Buď tu mají vazby, nebo mají s Českem zkušenost,“ popsala ve vysílání na CNN Prima NEWS Faltová. Evakuované Afghánce, kteří se rozhodnou v Česku zůstat, čeká přihlášení do státního integračního systému.
Hamáček: Evakuovaní Afghánci chtějí v Česku zůstat. Migrační vlna se k nám ale neblíží
Většina Afghánců evakuovaných do České republiky by si představovala svoji budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali. Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Úřady s Afghánci stále vedou pohovory. Česko zatím nemá signály, že by se k nám blížila migrační vlna. Má však připraveny plány pro případ nutnosti uzavřít část hranice či zavést kontroly.
V něm podle Faltové stát každému přidělí individuálního pracovníka, který s ním bude řešit samotnou integraci. „Ta zahrnuje sehnání bydlení, najití zaměstnání, navštěvování kurzů češtiny, najití škol a školek pro děti i zdravotní a sociální oblast,“ přiblížila Faltová proces.
Vzájemná diskuze
Migranti popíšou své představy a poradce jim nastíní reálné možnosti, kde by se mohli například uplatnit. Společně by měli dospět k výsledku, který cizincům vyhovuje.
O azyl v Česku stojí 152 uprchlých Afghánců, nyní jsou na dva týdny v karanténě
O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců, které přepravily před dvěma týdny evakuační lety. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu, sdělilo ministerstvo vnitra. Po skončení dvoutýdenní karantény se žadatelé přesunou ze zařízení pod správou ministerstva obrany do zařízení spadající pod vnitro. Úřad s ohledem na bezpečnost nebude sdělovat časy ani cílová místa přesunů.
Migranti mohou v Česku požádat o dvě formy ochrany – azyl nebo doplňkovou ochranu, ta je obvykle dočasná. „U lidí z Afghánistánu se domníváme, že spíš dostanou azyl, protože předpokládáme, že se v jejich zemi situace nezlepší,“ míní Faltová.
Žádná dramatická vlna migrace z Afghánistánu ale podle Faltové nepřichází, situace je stabilní. „Afghánci tvoří jen část lidí, kteří přicházejí do Evropy. Je to proto, že země má dlouholeté problémy a není bezpečná. Z hlediska příchodů ale čísla odpovídají loňskému roku, neděje se tu nic dramatického,“ uvedla ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
