Černé kupé Ferat pilo řidiči krev. Motor z kravských vnitřností na plátna nesměl

Pro potřeby filmu Upír z Feratu postavil Theodor Pištěk na základě experimentálního kupé Škoda 110 Super Sport auto budící hrůzu. Agresivní design vozu se stal natolik populárním, že se jej ve Škodě rozhodli zachovat a dodnes je k vidění v továrním muzeu.

Tvůrčí invence nebyla z těch lidských vlastností, které komunistický režim protěžoval. Pokud je řeč o autech, veškeré směřování výroby ovládal všudypřítomný účelový narativ. Vozidla musela být maximálně jednoduchá, praktická a především co nejlevnější. Z toho je jasně patrné, že sportovní kupé je to poslední, co by mělo být socialistickému občanu dopřáno.

ČTĚTE TAKÉ: Uhořel na trati, ostatní dál závodili: Před 50 lety se odehrála nejotřesnější nehoda v F1

Na autosalonu v Bruselu v roce 1972 ohromil český prototyp fascinujícího kupé Škoda 110 Super Sport svět. Do výroby se nedostal, stejně se ale zvládl proslavit. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Ostrůvky kreativity

Přesto se i v dobách ČSSR našlo nemálo jedinců, kteří své nápady z různých důvodů neodešli realizovat do svobodného světa a v primitivních podmínkách vytvořili skvosty, z nichž zrak přechází. Už v 50. letech to byla třeba unikátní Tatra JK 2500, později nádherné kupé Majka na základech „brouka“ a v 80. letech třeba supersport Grafit.

Své polínko si do ohně čas od času přihodila i mladoboleslavská Škoda a tím vůbec nejsignifikantnějším bylo kupé 110 Super Sport z roku 1972. Futuristický prototyp vzniklý v jediném exempláři si prožil dva životy a nebýt toho druhého filmového, na původní kupé by se dost možná zapomnělo.

Dveře se otevíraly vzhůru jako u Lamborghini Countach. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Maximálka přes 200 km/h

Práce na projektu kupé Super Sport s interním označením „typ 724“ byly v Mladé Boleslavi zahájeny už v roce 1969. Dvousedadlový vůz s motorem před zadní nápravou využíval koncepci typickou pro italské supersporty jako Lamborghini Countach nebo De Tomaso Pantera, které byly v té době žhavou novinkou. Nemohly tedy chybět ani výklopné světlomety, a to nejen tradiční dva nebo čtyři, ale hned šest lamp namontovaných na výklopné rampě na přídi. Ani opačný konec auta se nenechal zahanbit, jeho šestnáct kulatých světlometů vypadalo jako baterie trysek na zádi rakety.

Motor umístěný uprostřed sliboval neutrální chování v zatáčkách. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Výhodou kupé byla jeho nízká hmotnost. Super Sport vážil jen 898 kg, takže i se skromným výkonem dokázal dosáhnout maximální rychlosti 180 km/h. S akcelerací to bylo horší. Na stovku to kupé trvalo 15,3 sekundy. Dnes takový údaj rozhodně neokouzlí, jenže mluvíme o počátku sedmdesátých let. A na ty to nebylo až tak špatné. Navíc se do motorového prostoru brzdy nastěhoval výkonnější čtyřválec s objemem zvětšeným na 1 147 cm³, který nabízel až 104 koní (76 kW), takže maximálka rázem narostla na podstatně atraktivnějších 211 km/h.

Mělo to však háček. Tento parametr platil pro Super Sport jen se zasunutými světly. Když se rampa se šesti reflektory (dva potkávací, dva dálkové a dvá mlhové) vysunula, bylo kupé z důvodu horší aerodynamiky o plných 17 km/h pomalejší. To měla vyřešit silnější verze. V Boleslavi totiž v té době vyvíjeli čtyřválec 1,5 OHC pro nový sedan Škoda 720, ale ten se do výroby rovněž nedostal. Výborné jízdní vlastnosti slibovalo nízké těžiště a téměř dokonalé rozložení hmotnosti mezi nápravy.

Theodor Pištěk dodal původnímu Super Sportu na začátku 80. let mimořádně vydařený agresivní vzhled. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Krev na stříbrném plátně

Chybělo málo a škodovácký Super Sport se mohl stát dalším z řady prototypů, na které se časem zapomnělo. Vůbec mu nepomohly ani sdělovací prostředky husákovského režimu, které byly ke kupé zdrženlivé a přinášely informace o tom, že se tento výstřelek uvědomělým občanům vlastně vůbec nelíbí, protože je pro běžné použití absolutně nevhodný. Kupátko coby reklamní poutač objelo ještě pár výstav a časem zmizelo za zdmi depozitáře boleslavského muzea odsouzené k zapomnění.

Zázraky se ale občas dějí. Jednoho dne zastavil u boleslavského depozitáře kamion z „Barrandova“ a stále ještě bílé kupé zahájilo svůj druhý život. První rolí byl spíše štěk: V roce 1977 měla premiéru sci-fi komedie Zítra vstanu a opařím se čajem s Petrem Kostkou v hlavní roli. Nacista Kraus (Vladimír Menšík) v ní opouští v mercedesu podzemní garáže pražského hotelu Intercontinental a míjí v záběru zaparkovanou škodovku Super Sport.

Také interiér Feratu se velmi vydařil. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Na další nasazení si model musel počkat více než tři roky, kdy si jej do snímku Juraje Herze „Upír z Feratu“ prosadil filmový výtvarník Theodor Pištěk. Při obsazování do rolí neživých „herců“ totiž vznikla poněkud ožehavá situace. Na českolslovenském trhu se nevyskytoval jediný neokoukaný automobil, splňující režisérovy představy, západní modely nepřipadaly do úvahy z ideologických důvodů.

Pozdější držitel Oscara za kostýmy pro Formanova Amadea Pištěk se proto pustil do přestavby bílého kupé v mnohem hrozivější stroj, jezdící podle scénáře na krev řidiče. Pištěk navrhl nový lak v temné kombinaci černého základu s červenými linkami kolem hran a přidal také několik úprav designu. Vyklápěcí světlomety byly nahrazeny obdélníkovými pevnými a zadní světla byla použita z připravované modernizace modelové řady Š 105/120.

Novinkou bylo i velké zadní křídlo a zlatě nalakované disky BBS o průměru 15 palců. Původně si mělo auto svou novou podobu modelu „Ferat Vampire RSR“ udržet jen po dobu natáčení. Nakonec se ale nový design ukázal být tak populárním, že se Škoda rozhodla ho zachovat. Mimochodem, jméno Ferat odkazovalo na slavný němý film Nosferatu z roku 1922 německého režiséra a expresionisty Friedricha Wilhelma Murnaua.

Momentka z natáčení slavného Herzova filmu. Za kamerový vůz tehdy sloužila sovětská vládní limuzína Čajka. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Motor z kravských vnitřností

Známý záběr z filmu Upír z Feratu zobrazuje kapotu motoru černého sporťáku pulzující nahoru a dolů, jako by pod ní bilo opravdické srdce. Doktor Marek (Jiří Menzel) sebere odvahu a sáhne dovnitř úzkou štěrbinou v kapotě. Mohlo by to být to poslední, co dělá...

Tolik krátká exkurze do Herzova filmu o neporazitelném závodním autě, které jezdí na krev svých řidičů, kteří postupně vymírají. Na příkaz vedení Barrandova musely z netradičního hororového snímku bohužel zmizet všechny scény, které by mohly narušit morálku socialistického člověka. Nebyl proto ke spatření ani motor, který Jan Švankmajer pracně vytvořil z opravdových kravských vnitřností, které se pomocí mechanismů pohybovaly, aby iluze upířího pohonného agregátu byla dokonalá. Režisér Herz proto považoval film Upír z Feratu za svoje nejvíce zmrzačené dílo...

Hlavní hrdinka Mima (Dagmar Veškrnová) za volantem krvežíznivého vozu. Vedle ní sedí manažer týmu Petr Čepek. Zdroj: Se svolením společnosti Škoda Auto

Po „Upírovi“ se kupátko mihlo ve filmu ještě do třetice, a to v Lipského potrhlé komedii Velká filmová loupež z roku 1986. Zde kupé samozřejmě vystupuje ve své hororové podobě a hvězdy filmu Oldřich Kaiser a Jiří Lábus se s ním podívají i na palubu Titanicu. Potom už Ferat alias Škoda 110 Super Sport definitivně zamířila do zaslouženého důchodu. V továrním muzeu Škody v Mladé Boleslavi je k vidění dodnes.

Závěrečná scéna z filmu Upír z Feratu (1981)

Tagy:

muzeum film výroba design automobilový veterán Dagmar Havlová Jiří Menzel Lamborghini Countach Upír z Feratu ŠKODA AUTO a.s. Juraj Herz Theodor Pištěk Škoda 110 Super Sport