Černé skládky, nešvar Česka! Založíte je i prostým odložením věcí u popelnic

V podstatě jakýkoli odpad odložený mimo místo k tomu určené je černou skládkou. Možná vás překvapí, že za černou skládku se považuje třeba i staré křeslo nebo nechtěný stolek, obojí odložené u popelnic. Že je to běžně k vidění? To ještě neznamená, že je to správně.

Problém černých skládek výrazně umocnila pandemie Covidu-19. Lidé trávili více času doma a produkovali tak více odpadu. Sběrné dvory přitom byly pro občany nějakou dobu uzavřené. Nejvíc nelegálních shromaždišť odpadu podle webu Komunální ekologie.cz bylo loni na jihu Moravy a v hlavním městě. Stejnou potíž ale podle stránek řešili letos také v Ostravě, kde nelegální skládka mezi řadovými garážemi rostla několik let. „Obdrželi jsme řadu stížností nejen ze strany občanů, ale i vedení nedaleké školy a dalších subjektů. Podněty evidovala Policie České republiky i Městská policie Ostrava. S ohledem na zajištění bezpečnosti jsme v místě nechali nainstalovat kameru a díky součinnosti s městskou policií se pak podařilo vyřešit hned několik přestupků nezákonně odloženého odpadu na této skládce,“ řekla Komunální ekologii náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.

Na černé skládce se obvykle dá najít cokoli. Nefunkční spotřebiče, starý nábytek a nádobí, pneumatiky, stará kola a po covidové pandemii také ochranné pomůcky. Výjimkou není ani obyčejný komunální odpad. Stránky Samosebou.cz uvádějí, že černé skládky bývají obvykle zakládány lidmi, kteří dobře vědí, co páchají. „Nejčastěji je „černá skládka“ zakládána spoluobčany, kteří záměrně ignorují pravidla pro odkládání odpadů ve městech a obcích a zbavují se „jednoduše“ např. starého nábytku, koberců nebo sanitární techniky přímo u popelnic a kontejnerových stání.“

Pokuty za černé skládky padají málokdy

Potrestat zakladatele černých skládek nebývá snadné. Jednoduše proto, že jen výjimečně se je podaří nachytat při činu. Pokud se ale u takové situace naskytnete, je nejlepším nápadem zavolat policii. A třeba i chování dotyčného natočit, což poslouží jako důkaz, že to byl právě on, kdo odpad na místo vyhodil. „V případě dopadení hrozí „zakladateli černé skládky“ za vyhození odpadu v místech, kam nepatří, podle přestupkového zákona pokuta ve správním řízení až do výše 50 tisíc korun. Pokud černou skládku řeší přímo Česká inspekce životního prostředí, tak může stanovená pokuta dosáhnout i milionové výše,“ píše se dál na stránkách Samosebou.cz. V některých případech lze pokutovat i vlastníka pozemku, na kterém se skládka nalézá, a ten zároveň musí splnit povinnost skládku odstranit. Pokud ale vzpomeneme případ nelegální skládky v Ostravě, který přinesl web Komunální ekologie, uvidíme, že v praxi to není tak snadné. V Ostravě se většinový vlastník pozemku k odklizení léta hromaděného odpadu otočil zády a pozemku se nakonec raději vzdal. V takové situaci a také pokud není jasné, kdo je vlastníkem pozemku s černou skládkou, financuje odstranění skládky třeba kraj nebo stát.

K mapování černých skládek slouží aplikace

Spočítat všechny nelegální skládky se zatím nikomu nepodařilo. Alespoň částečný odhad ovšem pomáhá vytvořit projekt Zmapuj to, kam ji každý, kdo černou skládku potká, může nahlásit. I anonymně. Jedno z posledních hlášení je 24. května. Na Praze 10 kdosi odložil nechtěný nábytek.

Co když si černou skládku vytváří soused?

I to se stává. Co si kdo dělá na svém pozemku, bývá obvykle jen jeho věc. Ovšem pouze do doby, než tím začne ovlivňovat a omezovat druhé. Tenhle problém zná řada obcí v Česku. Věnuje se mu na svém webu i Mladá Boleslav: „Pokud se nalézá skládka na sousedním pozemku, je možné uplatnit postup dle § 1013 občanského zákoníku („vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.“ Tohle řešení ale vyžaduje dávku trpělivost, obvykle se totiž řeší u soudu. A jak všichni víme, to není záležitost zítřka.

Na lenost a lakotu mnohých doplácíme všichni

Ať jsou líní nebo se jim nechce platit za svoz odpadu či nemají trvalé bydliště v místě, kde skutečně žijí, a tak nemají nárok na odevzdání odpadu zdarma do sběrného dvora, jednání zakladatelů černých skládek má vliv na nás všechny. Ať už v podobě částek, které za likvidaci nelegálních shromaždišť odpadu platí stát, nebo v dopadech na životní prostředí. Tomu neprospívá žádný volně ležící a někdy i stovky let rozkládající se odpad. K těm nejhorším odloženým věcem ale patří elektrospotřebiče, z nichž do přírody často unikají nebezpečné látky.